V4 strana 2 z 3

Česko čeká ve druhé polovině příštího roku předsednická role v Radě Evropské unie a o unijní agendu by se měl na Úřadu vlády starat někdejší rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, kandidát na ministra pro evropské záležitosti. V Událostech, komentářích stávající senátor nastínil, že vláda se musí lépe připravit na diskuze o migrační či klimatické politice. Zdůraznil také, že je v rámci Unie potřeba rozvíjet vztahy i mimo visegrádskou skupinu – například v oblasti jaderné energetiky může být cenným spojencem Francie.

Lídři států Visegrádské skupiny a Jižní Koreje po jednání v Budapešti vyzdvihovali spolupráci mezi V4 a asijskou zemí a avizovali další rozvoj tohoto partnerství. Mezi hlavní témata setkání patří boj proti změnám klimatu, zmírňování dopadů pandemie nebo vzájemná spolupráce v oblasti vědy a obchodu. Česko zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který měl s prezidentem Jižní Koreje Mun Če-inem i samostatnou schůzku.

Se Slovenskem Česko pojí i nové výzvy jako boj s covidem nebo rostoucími cenami energií. A od letošního roku i společný státní svátek. Slovenský premiér Eduard Heger mluvil v Interview ČT24 o tom, co Čechy a Slováky spojuje i jaký podle něj mají vztah s Evropskou unií. Řeč přišla i na neklid v bezpečnostních složkách na Slovensku.

Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) se ve středu sešel s tchajwanským ministrem zahraničí Josephem Wu. Čína, která ostrov považuje za svou součást, už v minulých dnech návštěvu tchajwanské delegace v Česku kritizovala. Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout a europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se ve středečních Událostech, komentářích shodli, že rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem je správným krokem. Bývalý poslanec Jan Lipavský (Piráti), o němž se mluví v souvislosti s kandidaturou na šéfa diplomacie, akcentoval sebevědomí zahraniční politiky.

Česko v týdnu navštívil předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Ten se v minulosti netajil odporem k Benešovým dekretům. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) Orbánův pohled na ně přetrvává. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) však tvrdí, že to není oficiální stanovisko kabinetu v Budapešti. Politici se střetli v Otázkách Václava Moravce.

Politici se s lepšící epidemickou situací vracejí k zahraničním cestám. Třeba prezident Miloš Zeman tento týden navštívil Rakousko a v neděli odlétá na summit NATO do Bruselu. Senát zase počítá s návštěvou Braniborska, Saska a Španělska.

Slováci mají tendenci k neposlušnosti a z vleklé krize jsou unavení. Spory uvnitř vlády situaci nepomáhají, společnost uklidňuje prezidentka Zuzana Čaputová, řekl v Interview ČT24 slovenský velvyslanec v Česku Rostislav Káčer. Diplomat si přeje, aby Češi a Slováci zůstali blízkými sousedy a aby země Visegrádu prosazovaly silnější Evropskou unii.

Premiéři Polska, Česka, Slovenska a Maďarska se sešli na summitu v Krakově u příležitosti 30. výročí vzniku Visegrádské skupiny. Vedle podpisu memoranda k výročí založení se věnovali zejména epidemii covidu-19 a průběhu očkování. Apelovali na EU, aby donutila farmaceutické firmy k plnění dodávek už objednaných vakcín. Schůzky s Mateuszem Morawieckým, Andrejem Babišem, Viktorem Orbánem a Igorem Matovičem se na krakovském hradě Wawel účastnil také předseda Evropské rady Charles Michel.

V rezidenci na polském poloostrově Hel skončil summit zemí Visegrádské skupiny (V4). Prezidenti Česka, Polska, Slovenska a Maďarska podle polského prezidenta Andrzeje Dudy hovořili zejména o problémech protikoronavirové vakcinace, očkovacích programech a klimatické politice.

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny, tedy Polska, Česka, Maďarska a Slovenska, si připomínají třicetileté výročí tohoto neformálního regionálního uskupení. Hostitelem dvoudenního summitu je polský prezident Andrzej Duda, který setkání věnované debatám o boji proti koronaviru, energetické bezpečnosti nebo mezinárodních vztazích uspořádal v rezidenci nedaleko letoviska Jurata na poloostrově Hel.

Řecká policie začala přesouvat stovky migrantů z požárem zničeného tábora Moria na ostrově Lesbos do dočasného stanového tábora Kara Tepe, uvedly agentury. Morii, největší řecký uprchlický tábor, minulý týden zachvátil oheň, kvůli němuž se přes dvanáct tisíc lidí, z nichž většinu tvoří uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie a různých států Afriky, ocitlo bez přístřeší a bez přístupu k jídlu, vodě či hygienickému zázemí. Řecký náměstek ministra pro migraci Jorgos Kumutsakos podle agentury AFP uvedl, že dublinské dohody, které se týkají způsobu nakládání s žadateli o azyl v Evropské unii, jsou nefunkční a musejí se změnit.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasil s oficiální schůzkou s běloruskou opozicí na pátečním summitu premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4) v Lublinu, kterou navrhlo Polsko. Ve čtvrtek předseda vlády sdělil, že o možnosti začalo polské předsednictví hovořit až v posledních hodinách. Nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál běloruské propagandě. Se členem běloruské opozice se nicméně ve čtvrtek sešel ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

V Národním muzeu v Praze se sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky, připojil se k nim také staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovali na jadernou energii. Česko se ale při přechodu k ekologicky čisté energii bez jádra neobejde, zmínil český premiér Andrej Babiš (ANO).

Německo navrhlo členským zemím Evropské unie nový systém přebírání běženců. Podle něj by unijní agentura po prvotní kontrole na vnější hranici EU rozhodla, který stát vyřídí danou azylovou žádost. Státy Visegrádské skupiny (V4), které dosavadní uprchlické kvóty odmítaly, se však podle diplomatů stavějí stejně i k novému nápadu Berlína. O návrhu by měli unijní ministři vnitra jednat už příští týden.

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu Berlínské zdi, řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromažďovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem, který se účastní oslav třicátého výročí pádu Berlínské zdi.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s lucemburským protějškem Xavierem Bettelem zdůraznil, jaký význam pro země ze středu a východu Evropské unie stále mají peníze z unijních fondů soudržnosti. Oba premiéři se před novináři shodli na potřebě solidarity mezi členskými státy Unie, která se podle nich má odrazit v rozpočtovém rámci. Země EU čekají v příštích měsících klíčová jednání o podobě příštího dlouholetého rozpočtu celého bloku pro roky 2021 až 2027. Premiéři ale mluvili také o migraci, digitalizaci či mezinárodním obchodu.

Prezidenti účastnící se summitu v Lánech jednomyslně podporují začlenění Srbska do EU a jsou ochotni poskytnout maximální pomoc. Po jednání to uvedl český prezident Miloš Zeman. K setkání představitelů skupiny V4, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se ve čtvrtek připojili také prezidenti Srbska a Slovinska. Podporu vstupu Srbska do EU dříve vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO).

Český premiér Andrej Babiš (ANO) pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Prahy, aby se zároveň setkal i s dalšími premiéry visegrádských zemí (V4). Těmi jsou vedle Česka Slovensko, Polsko a Maďarsko. Babiš se s hlavou ukrajinského státu setkal v úterý odpoledne newyorského času (v noci na středu našeho času) na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN. Po schůzce premiér řekl, že v listopadu se na Ukrajinu chystá v čele obchodní mise ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Nová prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová přijela ve čtvrtek na návštěvu Česka. Je to její první zahraniční cesta ve funkci hlavy státu, do které byla uvedena v sobotu. Setkala se s prezidentem Milošem Zemanem, jednat bude také se zástupci Senátu, sněmovny i vlády. V plánu má schůzku s krajany nebo účast na koncertu na pražské Kampě, kde jí zazpívají čeští a slovenští umělci.

Premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4) se neshodli na konkrétních kandidátech do čela Evropské komise. Po setkání předsedů vlád Maďarska, Slovenska, Česka a Polska to řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda Komise je nejdůležitější pozicí a Evropská unie by podle Babiše měla najít někoho, kdo má pro tuto funkci všechny předpoklady.

Český prezident Miloš Zeman se v Budapešti ve středu sešel se svým maďarským protějškem Jánosem Áderem. Hovořili například o spolupráci obou zemí v oblasti automobilové výroby, ale také o nelegální migraci a boji proti terorismu. Zeman Maďarsko označil za „obránce evropské kultury“ a migrační vlnu minulých let přirovnal k historické invazi osmanské říše do jihovýchodní a střední Evropy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu podpořili spolupráci obou zemí v oblasti bezpečnosti nebo zdravotnictví. Na schůzce v Jeruzalémě se také shodli, že ještě letos bude společně zasedat v Praze česká a izraelská vláda. K diplomatickému sporu Izraele s Polskem ohledně holocaustu Babiš poznamenal, že si je jistý, že se tato otázka brzy vysvětlí a že obě země budou pokračovat ve spolupraci. Kvůli kauze krachl summit zemí Visegrádské skupiny (V4) v Jeruzalémě.

Summit visegrádské čtyřky (V4), který měl začít v úterý v Jeruzalémě, nakonec neproběhne. Oznámil to český premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli neúčasti Polska se podle něj uskuteční jen bilaterální jednání. Polsko a Izrael vedou spor o údajné obvinění izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že Poláci za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy. Napětí ještě vyostřil slovní výpad izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace na totéž téma. Podle listu Times of Israel Varšava uvažuje o stažení velvyslance z Izraele.

Do polsko-izraelských vztahů vnesla napětí chybná interpretace vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, z níž vyznělo, že Poláci jako národ za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy. Varšava kvůli tomu začala uvažovat i o tom, že zruší svoji účast na summitu visegrádské čtyřky (V4) v Izraeli. To, že by Netanjahu polský národ obviňoval z podílu na holocaustu, ale popřela velvyslankyně Izraele ve Varšavě, od které chce vysvětlení polské ministerstvo zahraničí. Popřel to i úřad izraelského premiéra.