Země Visegrádu by měly uvažovat o povinném očkování proti covidu, řekl na summitu Zeman

Nahrávám video
Události ČT: Summit V4 o pandemii i krizi na polsko-běloruské hranici
Zdroj: ČT24

Země Visegrádu by měly podle prezidenta Miloše Zemana uvažovat o povinném očkování proti covidu-19. Zdá se, že je to jediná cesta z krize, řekl na summitu V4 Zeman, který se kvůli pozitivnímu testu na koronavirus účastnil setkání on-line. Prezidenti zemí V4 vyzvali své spoluobčany k očkování ve společném prohlášení. Kromě toho nabídli pomoc Polsku kvůli krizi na hranici s Běloruskem.

„Uvažujme podobně jako Rakousko o povinném očkování, protože se zdá, že je to opravdu jediná cesta, jak se z té covidové krize dostat,“ řekl Zeman ostatním prezidentům. „Všichni politici se bojí říci, že jediným řešením je povinné očkování, protože by ztratili hlasy. Já si to mohu dovolit, protože já už po deseti letech končím ve funkci prezidenta,“ dodal.

„Epidemická situace v našem regionu je vážná a nová varianta koronaviru ji může zhoršit, a proto vyzýváme všechny, aby se co nejdříve nechali očkovat proti covidu-19,“ citovala ze společného prohlášení prezidentů V4 agentura MTI.

Polský prezident Andrzej Duda řekl, že společné prohlášení hlavy států přijaly kvůli obavám o životy a zdraví spoluobčanů a o normální fungování společností a ekonomik. „V Polsku více než 90 procent pacientů hospitalizovaných kvůli nákaze koronavirem jsou lidé, kteří nebyli očkováni,“ uvedl Duda a dodal, že očkovaní lidé, kteří onemocní covidem-19, mají jen mírné příznaky.

„Protože znám postoj svých spoluobčanů ke svobodě, nedovedu si představit, že bychom mohli v Polsku zavést povinné očkování,“ dodal však Duda.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v Budapešti podle MTI zdůraznila, že všichni lídři zemí V4 věří, že „očkování je nejlepší a jediná strategie k zastavení dalšího rozvoje této nemoci“.

Nahrávám video
Vyjádření slovenské prezidentky Čaputové na summitu V4
Zdroj: ČT24

Povinné očkování pro některé skupiny zvažuje i vláda

K povinnému očkování některých profesních skupin a seniorů se přiklání vláda v demisi. V pondělí jej podpořil i Ústřední krizový štáb, povinně očkovat by se podle něj měli zdravotníci, sociální pracovníci, členové záchranného systému, vězeňská služba, vojáci, dobrovolní hasiči u některých jednotek a lidi nad 60 let.

Ministr vnitra v demisi Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že nyní by mělo ministerstvo zdravotnictví navrhnout znění vyhlášky o povinném očkování.

O povinné vakcinaci pro některé profese a lidi nad 60 let stát uvažuje kvůli zesilující epidemii koronaviru. Vláda v demisi otevřela debatu minulé pondělí, nyní podle Hamáčka jedná skupina na úrovni náměstků. Představitelé příští vlády se k povinnému očkování zatím stavěli odmítavě.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) dříve také uvedl, že vybrané profese a lidé nad 60 let by měli být podle odborníků úplně naočkovaní 1. února. Povinné očkování některých profesí podle něj podpořili i hejtmani.

Další témata: právní stát a krize na běloruských hranicích

Slovenská prezidentka Čaputová mluvila také o jednotě Evropské unie a kvalitě demokracie. „Považuji za velmi potřebné, abychom nezpochybňovali základní hodnoty, základní právní rámce, na kterých je Evropská unie postavená.“

Právě dvě ze zemí V4, Polsko a Maďarsko, přitom v Bruselu čelí kritice, že ohrožují právní stát. „Ani v Polsku, ani v Maďarsku nejsou žádné problémy s právním státem. Ani tady, ani u prezidenta Dudy,“ uvedl na summitu maďarský prezident János Áder.

Politici mluvili také o situaci na hranici Polska a Běloruska. Varšavě, ale i Pobaltí, slíbila V4 podporu a prezidenti označili proud migrantů za hybridní útok. Česko, Slovensko i Maďarsko vzkázaly, že jsou připravené pomoct s ochranou hranic.

Zeman se účastnil on-line

Schůzky v Budapešti se osobně účastnili Čaputová, Duda a Áder. Český prezident Zeman se ze zdravotních důvodů připojil k jednání on-line, neboť měl ve čtvrtek pozitivní test na koronavirus. Podle lékařů se u něj příznaky neprojevily.

Prezident Zeman je očkován i třetí, posilující dávkou. Test na koronavirus měl pozitivní po čtvrtečním návratu do Lán po měsíc a půl dlouhém pobytu v nemocnici. Zdravotníci jej proto poté převezli zpět do Ústřední vojenské nemocnice, kde mu podali protilátky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...