V4 strana 3 z 4

V rezidenci na polském poloostrově Hel skončil summit zemí Visegrádské skupiny (V4). Prezidenti Česka, Polska, Slovenska a Maďarska podle polského prezidenta Andrzeje Dudy hovořili zejména o problémech protikoronavirové vakcinace, očkovacích programech a klimatické politice.

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny, tedy Polska, Česka, Maďarska a Slovenska, si připomínají třicetileté výročí tohoto neformálního regionálního uskupení. Hostitelem dvoudenního summitu je polský prezident Andrzej Duda, který setkání věnované debatám o boji proti koronaviru, energetické bezpečnosti nebo mezinárodních vztazích uspořádal v rezidenci nedaleko letoviska Jurata na poloostrově Hel.

Řecká policie začala přesouvat stovky migrantů z požárem zničeného tábora Moria na ostrově Lesbos do dočasného stanového tábora Kara Tepe, uvedly agentury. Morii, největší řecký uprchlický tábor, minulý týden zachvátil oheň, kvůli němuž se přes dvanáct tisíc lidí, z nichž většinu tvoří uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie a různých států Afriky, ocitlo bez přístřeší a bez přístupu k jídlu, vodě či hygienickému zázemí. Řecký náměstek ministra pro migraci Jorgos Kumutsakos podle agentury AFP uvedl, že dublinské dohody, které se týkají způsobu nakládání s žadateli o azyl v Evropské unii, jsou nefunkční a musejí se změnit.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasil s oficiální schůzkou s běloruskou opozicí na pátečním summitu premiérů zemí visegrádské čtyřky (V4) v Lublinu, kterou navrhlo Polsko. Ve čtvrtek předseda vlády sdělil, že o možnosti začalo polské předsednictví hovořit až v posledních hodinách. Nechce udělat unáhlený krok, který by nebyl v souladu s celoevropským postojem a nahrál běloruské propagandě. Se členem běloruské opozice se nicméně ve čtvrtek sešel ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

V Národním muzeu v Praze se sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky, připojil se k nim také staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Zdůraznil, že pro jeho zemi je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce EU kompenzovat přechod od uhlí, nesměřovali na jadernou energii. Česko se ale při přechodu k ekologicky čisté energii bez jádra neobejde, zmínil český premiér Andrej Babiš (ANO).

Německo navrhlo členským zemím Evropské unie nový systém přebírání běženců. Podle něj by unijní agentura po prvotní kontrole na vnější hranici EU rozhodla, který stát vyřídí danou azylovou žádost. Státy Visegrádské skupiny (V4), které dosavadní uprchlické kvóty odmítaly, se však podle diplomatů stavějí stejně i k novému nápadu Berlína. O návrhu by měli unijní ministři vnitra jednat už příští týden.

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu Berlínské zdi, řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromažďovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem, který se účastní oslav třicátého výročí pádu Berlínské zdi.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s lucemburským protějškem Xavierem Bettelem zdůraznil, jaký význam pro země ze středu a východu Evropské unie stále mají peníze z unijních fondů soudržnosti. Oba premiéři se před novináři shodli na potřebě solidarity mezi členskými státy Unie, která se podle nich má odrazit v rozpočtovém rámci. Země EU čekají v příštích měsících klíčová jednání o podobě příštího dlouholetého rozpočtu celého bloku pro roky 2021 až 2027. Premiéři ale mluvili také o migraci, digitalizaci či mezinárodním obchodu.

Prezidenti účastnící se summitu v Lánech jednomyslně podporují začlenění Srbska do EU a jsou ochotni poskytnout maximální pomoc. Po jednání to uvedl český prezident Miloš Zeman. K setkání představitelů skupiny V4, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se ve čtvrtek připojili také prezidenti Srbska a Slovinska. Podporu vstupu Srbska do EU dříve vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO).

Český premiér Andrej Babiš (ANO) pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Prahy, aby se zároveň setkal i s dalšími premiéry visegrádských zemí (V4). Těmi jsou vedle Česka Slovensko, Polsko a Maďarsko. Babiš se s hlavou ukrajinského státu setkal v úterý odpoledne newyorského času (v noci na středu našeho času) na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN. Po schůzce premiér řekl, že v listopadu se na Ukrajinu chystá v čele obchodní mise ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Nová prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová přijela ve čtvrtek na návštěvu Česka. Je to její první zahraniční cesta ve funkci hlavy státu, do které byla uvedena v sobotu. Setkala se s prezidentem Milošem Zemanem, jednat bude také se zástupci Senátu, sněmovny i vlády. V plánu má schůzku s krajany nebo účast na koncertu na pražské Kampě, kde jí zazpívají čeští a slovenští umělci.

Premiéři zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4) se neshodli na konkrétních kandidátech do čela Evropské komise. Po setkání předsedů vlád Maďarska, Slovenska, Česka a Polska to řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda Komise je nejdůležitější pozicí a Evropská unie by podle Babiše měla najít někoho, kdo má pro tuto funkci všechny předpoklady.

Český prezident Miloš Zeman se v Budapešti ve středu sešel se svým maďarským protějškem Jánosem Áderem. Hovořili například o spolupráci obou zemí v oblasti automobilové výroby, ale také o nelegální migraci a boji proti terorismu. Zeman Maďarsko označil za „obránce evropské kultury“ a migrační vlnu minulých let přirovnal k historické invazi osmanské říše do jihovýchodní a střední Evropy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu podpořili spolupráci obou zemí v oblasti bezpečnosti nebo zdravotnictví. Na schůzce v Jeruzalémě se také shodli, že ještě letos bude společně zasedat v Praze česká a izraelská vláda. K diplomatickému sporu Izraele s Polskem ohledně holocaustu Babiš poznamenal, že si je jistý, že se tato otázka brzy vysvětlí a že obě země budou pokračovat ve spolupraci. Kvůli kauze krachl summit zemí Visegrádské skupiny (V4) v Jeruzalémě.

Summit visegrádské čtyřky (V4), který měl začít v úterý v Jeruzalémě, nakonec neproběhne. Oznámil to český premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli neúčasti Polska se podle něj uskuteční jen bilaterální jednání. Polsko a Izrael vedou spor o údajné obvinění izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že Poláci za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy. Napětí ještě vyostřil slovní výpad izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace na totéž téma. Podle listu Times of Israel Varšava uvažuje o stažení velvyslance z Izraele.

Do polsko-izraelských vztahů vnesla napětí chybná interpretace vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, z níž vyznělo, že Poláci jako národ za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy. Varšava kvůli tomu začala uvažovat i o tom, že zruší svoji účast na summitu visegrádské čtyřky (V4) v Izraeli. To, že by Netanjahu polský národ obviňoval z podílu na holocaustu, ale popřela velvyslankyně Izraele ve Varšavě, od které chce vysvětlení polské ministerstvo zahraničí. Popřel to i úřad izraelského premiéra.

Země visegrádské čtyřky připravují společně s Německem projekt v Maroku, který by měl řešit vnější příčiny migrace. Po jednání premiérů skupiny zemí V4 a německé kancléřky Angely Merkelové to řekl slovenský předseda vlády Peter Pellegrini. Podrobnosti k projektu zveřejní v horizontu několika týdnů. Politici na schůzce v Bratislavě přijali také společnou deklaraci, kterou si připomínají třicáté výročí pádu železné opony a přechodu k demokracii.

Evropská unie nemusí znamenat rozpuštění národních identit, myslí si bývalý německý prezident Joachim Gauck. Unie by ale podle něj měla být jednotná už proto, že Evropané se nikdy neměli lépe, než když nyní dokáží spolupracovat. Podle něj se Němci přestávají bát převzetí zodpovědnosti za evropské dění. Gauck to řekl v pořadu Události, komentáře. Do Prahy přijel převzít Cenu Karla IV. 

Česká zahraniční politika se v příštím roce bude zabývat odchodem Velké Británie z Evropské unie, a to v situaci, kdy ještě tři měsíce před termínem brexitu není jasné, za jakých podmínek Londýn Unii opustí. Významným tématem bude i spolupráce ve visegradské skupině (V4), v níž Česko v polovině roku převezme předsednictví. V příštím roce se také otevřou nové zastupitelské úřady v Bamaku a v Manchesteru.

Podle belgického premiéra Charlese Michela by měla Evropská unie otevřít otázku dalšího setrvání visegrádských zemí v schengenském prostoru. Řekl to na závěr summitu EU. Čtveřici států včetně Česka kritizoval za to, že podle něj neprojevily solidaritu v migrační krizi. Otázka uprchlíků byla jedním z tématů summitu, státy čelící hlavní vlně znovu vyzvaly k pomoci od dalších zemí. Český premiér Andrej Babiš Michelova slova odmítl.

Rakouské změny v systému vyplácení přídavků na děti občanů jiných zemí EU, kteří pracují v Rakousku, ale jejich potomci žijí mimo zemi, jsou podle čtyř států visegrádské čtyřky (V4) v rozporu s právem EU. Shodli se na tom ministři sociálních věcí a jejich zástupci v Bratislavě. V dopisu vyzvali eurokomisařku pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenovou, aby co nejdříve přezkoumala soulad příslušného rakouského zákona s unijním právem.

Premiér Andrej Babiš po návštěvě varšavské centrály Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) zmírnil své předchozí výhrady a ocenil její práci zejména, co se týká vracení lidí bez nároku na azyl nebo ochranu do vlasti. Stejně jako jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki ale pochybuje o účelnosti navýšení pracovníků a rozpočtu agentury, jak to navrhla Evropská komise.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil skutečnost, že některé země odmítají přijmout i děti migrantů bez doprovodu, za skandál. Téma syrských sirotků, pomoci a odmítání hýbe i Českem. Podle Junckera případný vstřícný krok představuje elementární projev solidarity.

Končí dvoudenní summit prezidentů visegrádských zemí na Slovensku ve Vysokých Tatrách. Hovořili na něm o EU a budoucnosti Visegrádské skupiny (V4) v jejích strukturách. Prezidenti Česka, Slovenska, Maďarska a Polska se shodli, že Evropská unie je úžasným projektem, na kterém je třeba pracovat. Letošní summit byl posledním pro slovenského prezidenta Andreje Kisku, který se rozhodl v příštích volbách nekandidovat.