ZÁZNAM: Zuzanu Čaputovou přivítali s vojenskými poctami na Pražském hradě

Nahrávám video

Nová prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová přijela ve čtvrtek na návštěvu Česka. Je to její první zahraniční cesta ve funkci hlavy státu, do které byla uvedena v sobotu. Setkala se s prezidentem Milošem Zemanem, jednat bude také se zástupci Senátu, sněmovny i vlády. V plánu má schůzku s krajany nebo účast na koncertu na pražské Kampě, kde jí zazpívají čeští a slovenští umělci.

Čaputová ve středu řekla, že svou cestou zachová tradici, podle níž první zahraniční návštěva českých a slovenských prezidentů směřuje do Bratislavy či Prahy. Česká republika je podle ní nejbližším partnerem Slovenska. Cestu do Česka považuje za příležitost seznámit se s českými představiteli včetně Zemana. Soukromě navštívila Prahu už v dubnu, dva týdny po zvolení prezidentkou.

Právě setkáním s českým prezidentem dopoledne zahájí svou oficiální návštěvu ČR. Slovenskou prezidentku na prvním nádvoří Pražského hradu uvítá ceremoniál s vojenskými poctami. Následovat bude soukromé setkání se Zemanem a jednání delegací, na kterém bude přítomno několik ministrů české vlády, řekl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák.

Po tiskové konferenci Zeman pozve svou novou slovenskou kolegyni na slavnostní oběd, kterého se zúčastní několik desítek lidí.

Čaputová se ujala úřadu v sobotu

Zuzana Čaputová se ujala prezidentského úřadu v sobotu, ve funkci vystřídala Andreje Kisku. V druhém kole prezidentské volby porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. Toho podpořil i český prezident Zeman, když ho necelý týden před rozhodující volbou přijal na zámku v Lánech.

Jindrák zdůraznil symboliku toho, že se podařilo domluvit prezidentskou schůzku ihned první týden po inauguraci Čaputové. Mluvit se podle něj na ní bude o agendě týkající se Evropské unie a sestavování nových unijních orgánů po volbách do Evropského parlamentu.

Zemana bude také zajímat spolupráce visegrádské čtyřky, do které kromě Slovenska a ČR patří Polsko a Maďarsko. Česko začne V4 předsedat v červenci. Předsednictví převezme právě od Slovenska. Čaputová řekla, že spolupráce ve V4 je důležitá, zároveň ale podle ní nelze slevit z hodnot EU.

Zeman se také podle Jindráka pravděpodobně Čaputové zeptá na vybudování Českého domu v Bratislavě. Mluvit by se mohlo také o přeshraničních kontaktech.

Čaputová předpokládá, že se budou řešit i zahraničněpolitická témata. Možnosti dalšího prohloubení spolupráce mezi Českem a Slovenskem vidí v infrastrukturních projektech a turistice. Uvítala by, pokud by Česko a Slovensko letos společně oslavily 30. výročí takzvané sametové revoluce, která v někdejším Československu vedla k pádu komunistického režimu.

Prezidentka se v Praze setká s krajany

Odpoledne Čaputovou čekají setkání s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS) i dalšími členy horní komory a s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Schůzku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v programu nemá. Předseda české vlády bude ve stejné době na zasedání Evropské rady.

Kromě oficiálních politických aktivit má Čaputová v plánu i další doprovodné akce. Podle webu slovenské prezidentské kanceláře se setká s krajanskou komunitou a zúčastní se koncertu „Zuzana není sama doma“ na Kampě. Měla by také položit květiny u hrobu prvního porevolučního československého prezidenta Václava Havla.

Koncert na Kampě pořádají Metronome Festival Prague, bývalý slovenský ministr kultury Ladislav Snopko, Kavárna Mlýnská a občanské sdružení Srdcom doma. Začátek akce je naplánován na 19:00, Čaputová přijde o půl hodiny později.

Na koncertu se představí například Dan Bárta s Robertem Balzarem, slovenská elektronická písničkářka Katarzia, Jiří Stivín a Dorota Nvotová či Sisa Fehérová. Vystoupení chystá i vedlejší projekt šéfa kapely Jablkoň Michala Němce s názvem Půljablkoň, slovenský cellista Jozef Lupták, skupina Eturnity a folklorní soubor Limbora. Závěr bude patřit slovenské skupině Živé kvety zpěvačky a textařky Lucie Piussi.

Čaputová, která v pátek oslaví 46. narozeniny, ještě v noci zamíří zpět na Slovensko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 48 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled