Slušnost v politice už nebude anomálie, radují se z Čaputové slovenské deníky. Píší o úpadku Ficovy strany

Světové tiskové agentury spojují úspěch proevropské liberální advokátky a protikorupční aktivistky Zuzany Čaputové v prezidentských volbách s atmosférou ve slovenské společnosti a politice po vraždě novináře Jána Kuciaka. Slovenské komentáře zmiňují hlavně naději na novou kulturu a slušnost v politice, ale i porážku populismu a šéfa vládní strany Smer-SD Roberta Fica.

„Národ řekl ano Čaputové, odmítl Fica,“ píše deník Sme a v narážce na rétoriku šéfa vládní strany dodal, že „budoucnost nemusí být přeplněná nepřáteli národa, voláním po čistokrevné identitě, drobky pro masy a štvaním proti novinářům“. Slovensko podle listu vykročilo z křižovatky a odmítlo politiku, „která chrání vyvolenou vrstvu, korumpuje a vydírá a pro své politické přežití obětuje budoucnost národa“.

6 minut
Slovenskou prezidentkou bude Čaputová
Zdroj: ČT24

„Zuzana Čaputová je prezidentka Slovenska. Žádná volba menšího zla. Ona je nadějí, že zdomácní nová politická kultura a že slušnost nebude v politice anomálií, za kterou děkujeme, jako by to neměla být samozřejmost,“ napsala šéfredaktorka listu. Čaputovou podle ní čeká hodně práce, protože „bude muset být protiváhou těch, co jsou připraveni osud Slovenska prodat za další roky u moci“, a tak „prezidentka bude muset vysvětlovat, že demokracie je křehká, a poukazovat jasně na to, kdy ji ztrácíme“.

Deník Pravda zdůrazňuje, že v Zuzaně Čaputové má země prezidentku, která má jasno v ukotvení Slovenska v evropském prostoru a hlásí se k hodnotovému systému otevřené demokracie: „To by měly být výborné zprávy pro všechny voliče.“

Čaputová vstoupila na scénu jako nová tvář, ale sama novost a neokoukanost by jí k úspěchu podle komentátora nepomohly, nově zvolená prezidentka na sebe upozornila svou věcností, přirozeně nekonfliktním vystupovaním a otevřeností, s jakou bez taktizování odpovídala i na „choulostivá“ témata.

60 minut
Speciál ČT24 ke zvolení právničky Čaputové prezidentkou Slovenska
Zdroj: ČT24

„Obě kola slovenských prezidentských voleb 2019 ukázala, že takzvané kulturní války a zástupná témata u nás volby ještě stále nerozhodují. Navzdory vybičovaným emocím jsme zažili volby hlavy státu, za které se určitě nemusíme stydět. Ani sami před sebou, ani před světem,“ uzavřela Pravda.

Stane se z Ficovy strany žumpa, ptá se Denník N

Denník N míní, že se Ficovi lidé musí po další porážce rozhodnout, zda chtějí klesnout na dno spolu s bývalým premiérem.

„Robert Fico vede svou stranu od porážky k porážce. V roce 2014 ho převálcoval Andrej Kiska. Pak sice v roce 2016 i přes výraznou ztrátu 400 tisíc voličů dokázal po parlamentních volbách slepit novou vládu, Smer však následně ztrácel v místních i krajských volbách a teď prohrál další prezidentské se Zuzanou Čaputovou. To není jednorázový výkyv, ale jednoznačný trend. Zároveň je jasné, že hlavním problémem Smeru je právě Fico. Tvrdé jádro svých voličů sice zatím dokáže udržet, ale nepopulární je u čtyř pětin voličů a lepší to už nebude,“ zdůraznil.

Pod Ficovým vedením má Smer-SD podle deníku jen dvě „alternativy úpadku“, v podobě následování předchozích, již zaniklých vládních uskupení HZDS a SDKÚ, anebo se Smer úplně spustí a stane se z něj „žumpa, hrající na nejnižší pudy voličů“, míní Denník N. Alternativou by podle něj byl Ficův odchod a převzetí strany někým, kdo by nedělal až takovou ostudu. Jenže není vidět nikoho, kdo by dokázal předsedu k odchodu přimět, píše Denník N.

Slovenské Hospodárske noviny se domnívají, že Maroši Šefčovičovi přitížil Robert Fico více než kandidátova těžkopádnost a že Čaputová ve společnosti získala větší podporu než názory, které reprezentuje. „Je v prvé řadě symbolem znechucení z tradiční politiky,“ míní deník a zdůrazňuje, že nová prezidentka se může dostat na titulní strany světových médií jako důkaz, že i protestní hlas může mít přijatelnou podobu.

Aktuality.sk považují za skvělou zprávu, že novou hlavou státu bude žena. „Předsudek, že v čele státu nemůže stát žena, kterou si zvolí přímo voliči, je jednou provždy zrušený. Jen absolutní ignoranti a burani mohou zpochybňovat kvality člověka na základě pohlaví,“ píše server. Čaputová podle něj může být prezidentkou všech, Bratislavy i regionů, liberálů i konzervativců, „kromě nácků“, na druhé straně by ale voličům nácků mohla vrátit víru v systém.

Konec tahání za nitky v pozadí

Triumfu Čaputové si všímají i zahraniční média. Podle agentury Reuters vyhrála na vlně rozhořčení veřejnosti z korupce a dokázala čelit trendu populistické, protievropské politiky na celém kontinentu. „Korupce a změna politického stylu byly hlavními tématy před klíčovým hlasováním, které se konalo rok po zavraždění novináře Jána Kuciaka, který vyšetřoval případy podvodů ve vysokých kruzích,“ uvádí Reuters.

Právnička se v kampani zasazovala za skoncování se stavem, kdy stát ovládají „lidé, kteří tahají za nitky v pozadí“. Na to podle průzkumů slyšeli hlavně mladší a vzdělanější voliči, poznamenala agentura a připomněla, že hlava státu na Slovensku má sice poměrně malé pravomoci, ale jmenuje premiéra a může zablokovat jmenování klíčových prokurátorů a soudců.

Vítězství Čaputové podle Reuters komplikuje plán bývalého premiéra a předsedy vládní strany Smer-SD Roberta Fica opustit politiku tím, že se stane předsedou ústavního soudu. Může také povzbudit opoziční strany, aby se pokusily porazit Smer-SD v parlamentních volbách v příštím roce, ale podle politických analytiků by liberální prezidentka také mohla zmobilizovat Smer a protisystémové voliče.

„Boj mezi dobrem a zlem“

Agentura AP označila Čaputovou za „stoupající hvězdu slovenské politiky“. Pětačtyřicetiletá právnička má podle ní sice málo zkušeností v politice, ale získala si voliče zděšené korupcí a politiky hlavního proudu. AP také zdůraznila, že v konzervativní katolické zemi uspěla rozvedená matka dvou dětí, která se vyjadřovala ve prospěch práv homosexuálů a postavila se proti zákazu interrupcí.

Britská stanice BBC zdůraznila, že první slovenskou prezidentkou se stává Zuzana Čaputová, která volby pojala jako boj mezi dobrem a zlem. Protikorupční aktivistka sice nemá skoro žádné politické zkušenosti, ale dokázala porazit ostříleného diplomata Maroše Šefčoviče z vládnoucí strany, uvádí BBC.

„První žena, která vyhrála slovenské prezidentské volby, je sice nováček v politice, ale i vynikající řečník,“ poznamenala francouzská agentura AFP. Čaputová podle ní těžila z rozčarování voličů z vládnoucí koalice a v jejich očích se stala odpovědí na volání po změně. Těšila se i podpoře mnoha celebrit, jako je zpěvák Paľo Habera, který ji vidí jako „čistou duši“, všímá si AFP.

Německý Der Spiegel poukazuje na to, že liberální pohledy Čaputové jsou na celkem konzervativním Slovensku neobvyklé. „Vítězství Čaputové má velkou symbolickou sílu, protože zastává názory, pro které se doposud v zemích středovýchodní Evropy těžko získávala většina,“ poznamenává rovněž německý Die Zeit.

Šefčovič v roli obhájce konzervativních hodnot neuspěl, všímají si Poláci

Polský deník Rzeczpospolita v článku nazvaném „Paní prezidentka z Bratislavy“ píše, že premiér Peter Pellegrini ze strany Smer-SD sice řekl, že věří v konstruktivní spolupráci s novou hlavou státu při řešení problémů Slovenska, ale nebude to mít lehké. „Čaputová vyhrála na vlně protestů proti Smeru,“ připomíná Rzeczpospolita.

List upozorňuje, že Šefčovič se ve druhém kole snažil získat voliče protizápadního populisty Štefana Harabina i Mariána Kotleby, který bývá nazýván neonacistou. „Muselo to zaskočit evropské socialisty, jejichž lídr v Evropském parlamentu, Němec Udo Bullmann, ho před dvěma měsíci nazval skvělým kandidátem,“ píše polský deník.

Šefčovič se postavil proti hnutí za práva sexuálních menšin (LGBT), přitom v minulosti se v Bruselu účastnil pochodů Gay Pride, připomíná v Rzeczpospolité slovenský spisovatel Michal Hvorecký. Také deník Gazeta Wyborcza si v článku pojmenovaném „Zázrak nad Tatrami“ všímá, že Šefčovičova snaha stavět se do role obhájce konzervativních hodnot mu nevyšla. V této souvislosti připomíná, že nebyl schopen odříkat celé desatero.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...