Slušnost v politice už nebude anomálie, radují se z Čaputové slovenské deníky. Píší o úpadku Ficovy strany

Světové tiskové agentury spojují úspěch proevropské liberální advokátky a protikorupční aktivistky Zuzany Čaputové v prezidentských volbách s atmosférou ve slovenské společnosti a politice po vraždě novináře Jána Kuciaka. Slovenské komentáře zmiňují hlavně naději na novou kulturu a slušnost v politice, ale i porážku populismu a šéfa vládní strany Smer-SD Roberta Fica.

„Národ řekl ano Čaputové, odmítl Fica,“ píše deník Sme a v narážce na rétoriku šéfa vládní strany dodal, že „budoucnost nemusí být přeplněná nepřáteli národa, voláním po čistokrevné identitě, drobky pro masy a štvaním proti novinářům“. Slovensko podle listu vykročilo z křižovatky a odmítlo politiku, „která chrání vyvolenou vrstvu, korumpuje a vydírá a pro své politické přežití obětuje budoucnost národa“.

Nahrávám video

„Zuzana Čaputová je prezidentka Slovenska. Žádná volba menšího zla. Ona je nadějí, že zdomácní nová politická kultura a že slušnost nebude v politice anomálií, za kterou děkujeme, jako by to neměla být samozřejmost,“ napsala šéfredaktorka listu. Čaputovou podle ní čeká hodně práce, protože „bude muset být protiváhou těch, co jsou připraveni osud Slovenska prodat za další roky u moci“, a tak „prezidentka bude muset vysvětlovat, že demokracie je křehká, a poukazovat jasně na to, kdy ji ztrácíme“.

Deník Pravda zdůrazňuje, že v Zuzaně Čaputové má země prezidentku, která má jasno v ukotvení Slovenska v evropském prostoru a hlásí se k hodnotovému systému otevřené demokracie: „To by měly být výborné zprávy pro všechny voliče.“

Čaputová vstoupila na scénu jako nová tvář, ale sama novost a neokoukanost by jí k úspěchu podle komentátora nepomohly, nově zvolená prezidentka na sebe upozornila svou věcností, přirozeně nekonfliktním vystupovaním a otevřeností, s jakou bez taktizování odpovídala i na „choulostivá“ témata.

Nahrávám video

„Obě kola slovenských prezidentských voleb 2019 ukázala, že takzvané kulturní války a zástupná témata u nás volby ještě stále nerozhodují. Navzdory vybičovaným emocím jsme zažili volby hlavy státu, za které se určitě nemusíme stydět. Ani sami před sebou, ani před světem,“ uzavřela Pravda.

Stane se z Ficovy strany žumpa, ptá se Denník N

Denník N míní, že se Ficovi lidé musí po další porážce rozhodnout, zda chtějí klesnout na dno spolu s bývalým premiérem.

„Robert Fico vede svou stranu od porážky k porážce. V roce 2014 ho převálcoval Andrej Kiska. Pak sice v roce 2016 i přes výraznou ztrátu 400 tisíc voličů dokázal po parlamentních volbách slepit novou vládu, Smer však následně ztrácel v místních i krajských volbách a teď prohrál další prezidentské se Zuzanou Čaputovou. To není jednorázový výkyv, ale jednoznačný trend. Zároveň je jasné, že hlavním problémem Smeru je právě Fico. Tvrdé jádro svých voličů sice zatím dokáže udržet, ale nepopulární je u čtyř pětin voličů a lepší to už nebude,“ zdůraznil.

Pod Ficovým vedením má Smer-SD podle deníku jen dvě „alternativy úpadku“, v podobě následování předchozích, již zaniklých vládních uskupení HZDS a SDKÚ, anebo se Smer úplně spustí a stane se z něj „žumpa, hrající na nejnižší pudy voličů“, míní Denník N. Alternativou by podle něj byl Ficův odchod a převzetí strany někým, kdo by nedělal až takovou ostudu. Jenže není vidět nikoho, kdo by dokázal předsedu k odchodu přimět, píše Denník N.

Slovenské Hospodárske noviny se domnívají, že Maroši Šefčovičovi přitížil Robert Fico více než kandidátova těžkopádnost a že Čaputová ve společnosti získala větší podporu než názory, které reprezentuje. „Je v prvé řadě symbolem znechucení z tradiční politiky,“ míní deník a zdůrazňuje, že nová prezidentka se může dostat na titulní strany světových médií jako důkaz, že i protestní hlas může mít přijatelnou podobu.

Aktuality.sk považují za skvělou zprávu, že novou hlavou státu bude žena. „Předsudek, že v čele státu nemůže stát žena, kterou si zvolí přímo voliči, je jednou provždy zrušený. Jen absolutní ignoranti a burani mohou zpochybňovat kvality člověka na základě pohlaví,“ píše server. Čaputová podle něj může být prezidentkou všech, Bratislavy i regionů, liberálů i konzervativců, „kromě nácků“, na druhé straně by ale voličům nácků mohla vrátit víru v systém.

Konec tahání za nitky v pozadí

Triumfu Čaputové si všímají i zahraniční média. Podle agentury Reuters vyhrála na vlně rozhořčení veřejnosti z korupce a dokázala čelit trendu populistické, protievropské politiky na celém kontinentu. „Korupce a změna politického stylu byly hlavními tématy před klíčovým hlasováním, které se konalo rok po zavraždění novináře Jána Kuciaka, který vyšetřoval případy podvodů ve vysokých kruzích,“ uvádí Reuters.

Právnička se v kampani zasazovala za skoncování se stavem, kdy stát ovládají „lidé, kteří tahají za nitky v pozadí“. Na to podle průzkumů slyšeli hlavně mladší a vzdělanější voliči, poznamenala agentura a připomněla, že hlava státu na Slovensku má sice poměrně malé pravomoci, ale jmenuje premiéra a může zablokovat jmenování klíčových prokurátorů a soudců.

Vítězství Čaputové podle Reuters komplikuje plán bývalého premiéra a předsedy vládní strany Smer-SD Roberta Fica opustit politiku tím, že se stane předsedou ústavního soudu. Může také povzbudit opoziční strany, aby se pokusily porazit Smer-SD v parlamentních volbách v příštím roce, ale podle politických analytiků by liberální prezidentka také mohla zmobilizovat Smer a protisystémové voliče.

„Boj mezi dobrem a zlem“

Agentura AP označila Čaputovou za „stoupající hvězdu slovenské politiky“. Pětačtyřicetiletá právnička má podle ní sice málo zkušeností v politice, ale získala si voliče zděšené korupcí a politiky hlavního proudu. AP také zdůraznila, že v konzervativní katolické zemi uspěla rozvedená matka dvou dětí, která se vyjadřovala ve prospěch práv homosexuálů a postavila se proti zákazu interrupcí.

Britská stanice BBC zdůraznila, že první slovenskou prezidentkou se stává Zuzana Čaputová, která volby pojala jako boj mezi dobrem a zlem. Protikorupční aktivistka sice nemá skoro žádné politické zkušenosti, ale dokázala porazit ostříleného diplomata Maroše Šefčoviče z vládnoucí strany, uvádí BBC.

„První žena, která vyhrála slovenské prezidentské volby, je sice nováček v politice, ale i vynikající řečník,“ poznamenala francouzská agentura AFP. Čaputová podle ní těžila z rozčarování voličů z vládnoucí koalice a v jejich očích se stala odpovědí na volání po změně. Těšila se i podpoře mnoha celebrit, jako je zpěvák Paľo Habera, který ji vidí jako „čistou duši“, všímá si AFP.

Německý Der Spiegel poukazuje na to, že liberální pohledy Čaputové jsou na celkem konzervativním Slovensku neobvyklé. „Vítězství Čaputové má velkou symbolickou sílu, protože zastává názory, pro které se doposud v zemích středovýchodní Evropy těžko získávala většina,“ poznamenává rovněž německý Die Zeit.

Šefčovič v roli obhájce konzervativních hodnot neuspěl, všímají si Poláci

Polský deník Rzeczpospolita v článku nazvaném „Paní prezidentka z Bratislavy“ píše, že premiér Peter Pellegrini ze strany Smer-SD sice řekl, že věří v konstruktivní spolupráci s novou hlavou státu při řešení problémů Slovenska, ale nebude to mít lehké. „Čaputová vyhrála na vlně protestů proti Smeru,“ připomíná Rzeczpospolita.

List upozorňuje, že Šefčovič se ve druhém kole snažil získat voliče protizápadního populisty Štefana Harabina i Mariána Kotleby, který bývá nazýván neonacistou. „Muselo to zaskočit evropské socialisty, jejichž lídr v Evropském parlamentu, Němec Udo Bullmann, ho před dvěma měsíci nazval skvělým kandidátem,“ píše polský deník.

Šefčovič se postavil proti hnutí za práva sexuálních menšin (LGBT), přitom v minulosti se v Bruselu účastnil pochodů Gay Pride, připomíná v Rzeczpospolité slovenský spisovatel Michal Hvorecký. Také deník Gazeta Wyborcza si v článku pojmenovaném „Zázrak nad Tatrami“ všímá, že Šefčovičova snaha stavět se do role obhájce konzervativních hodnot mu nevyšla. V této souvislosti připomíná, že nebyl schopen odříkat celé desatero.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 2 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 5 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 6 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 7 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 12 hhodinami
Načítání...