Prezidentská kampaň na Slovensku je klidnější než před pěti lety

Nahrávám video
Události ČT: Prezidentská kampaň na Slovensku je klidnější než před pěti lety
Zdroj: ČT24

Týden před rozhodujícím kolem přímé volby slovenského prezidenta pokračuje kampaň kandidátů na vrcholnou politickou funkci v zemi bez dalších vzájemných ostřejších slovních výpadů. Potvrdila to i sobotní rozhlasová diskuse favoritky na zvolení hlavou státu Zuzany Čaputové a místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče ve veřejnoprávním Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS). Oba kandidáti zejména opakovali své dřívější postoje.

Mimořádně ostrou prezidentskou kampaň zažilo Slovensko před pěti lety. „Musíme respektovat naše tradiční hodnoty. Slovensko potřebuje silného, aktivního prezidenta,“ řekl v sobotní debatě Šefčovič, který také neúspěšně vybízel svou protikandidátku k debatě v cizím jazyce. „Jsou situace, chvíle, kdy žádný tlumočník ani žádní poradci se do sálu nedostanou. Tam je třeba zařídit si věci z očí do očí,“ uvedl Šefčovič.

Bezprostředně po prvním kole prezidentských voleb se Šefčovič ostře vymezoval vůči liberálním názorům Čaputové, v ostřejších výpadech proti soupeřce následně ale nepokračoval.

Čaputová v rozhlasové diskusi přiznala, že dlouholetý diplomat Šefčovič, který je členem Evropské komise od roku 2009, je zkušenější v zahraniční politice. Za svou výhodu označila to, že má větší znalost vnitrostátních poměrů na Slovensku.

„Především si musíme zamést před vlastním prahem,“ řekla kandidátka, která se již vzdala funkce místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko. Dodala, že její osobní postoje například na možnost adopcí dětí homosexuálními páry nejsou součástí programu, se kterým vstoupila do prezidentských voleb.

„Volání (veřejnosti) po změně souvisí s tím, že ne všechno zde funguje dobře,“ uvedla Čaputová, která již dříve označila Šefčoviče za symbol pokračování současné vládní moci.

Šefčoviče podporuje v prezidentských volbách nejsilnější vládní strana Smer-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, který v zájmu řešení politické krize po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka rezignoval z postu premiéra.

Oba prezidentští kandidáti se shodně postavili proti nenávistným příspěvkům některých lidí na sociálních sítích během kampaně. „Musíme si držet úroveň. Tolik nenávisti, která se na nás valí, považuji na neúnosné,“ řekl eurokomisař.

Šefčovič si v debatě stěžoval, že jeho soupeřka prý nepřistoupila na větší počet předvolebních debat. Čaputová oponovala, že na některých termínech se volební týmy obou kandidátů neshodly a že se se Šefčovičem ještě sejde kromě jiného ve třech televizních diskusích.

„Televizní diskuse jsou nejsledovanější, na ně si nechávám energii,“ řekla Čaputová v RTVS, která debatu z rozhlasového studia přinesla i na svém hlavním televizním kanálu.

Pětačtyřicetiletá právnička Čaputová musela tento týden po článcích některých internetových portálů vysvětlovat svou přípravu na výkon funkce advokátky, když současně také podnikala mimo právní sféru. Čaputová uvedla, že v době výkonu její koncipientské praxe nebylo zakázáno podnikat a nepotřebovala k tomu ani souhlas advokátní komory. Šefčovič v reakci zmíněnou obhajobu své soupeřky odmítl.

Zatímco Šefčovič využil uplynulý týden po prvním kole voleb na kampaň po regionech, Čaputová žádný veřejný program neohlásila, na neděli ale pozvala veřejnost na setkání v přírodě.

Když uspěju, vzdám se imunity, slíbil Šefčovič

Maroš Šefčovič v sobotu také oznámil, že se v případě svého zvolení do funkce hlavy státu vzdá imunity. „Dnes dávám veřejný závazek, pokud by mě lidé zvolili za prezidenta Slovenské republiky, tak už dnes se zříkám prezidentské imunity. Chci tímto vyslat jednoznačný závazek, že jak prezident, tak ministři a poslanci Národní rady Slovenské republiky musí být před zákonem ve stejném postavení jako každý jeden občan Slovenské republiky,“ řekl Šefčovič.

V neděli by se měl Šefčovič setkat v Lánech s českým prezidentem Milošem Zemanem. Favoritkou voleb zůstává Zuzana Čaputová; za Šefčovičem stojí vládní strana Smer. Do čela státu by Čaputovou podle posledních průzkumů poslalo přes 60 procent voličů, místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče necelých 40 procent.

Zvlášť vyostřenou kampaň zažilo Slovensko před pěti lety, kdy úřadující premiér Fico označoval svého hlavního soupeře v prezidentských volbách Andreje Kisku scientologem a s ohledem na Kiskovy dřívější podnikatelské aktivity například v oblasti splátkového prodeje také lichvářem. Kiska, který v rozhodujícím kole prezidentských voleb v roce 2014 Fica porazil, se letos o znovuzvolení neucházel a podpořil Čaputovou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...