Babiš v Lucembursku zdůraznil význam unijních peněz pro Česko, mluvil i o migraci

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s lucemburským protějškem Xavierem Bettelem zdůraznil, jaký význam pro země ze středu a východu Evropské unie stále mají peníze z unijních fondů soudržnosti. Oba premiéři se před novináři shodli na potřebě solidarity mezi členskými státy Unie, která se podle nich má odrazit v rozpočtovém rámci. Země EU čekají v příštích měsících klíčová jednání o podobě příštího dlouholetého rozpočtu celého bloku pro roky 2021 až 2027. Premiéři ale mluvili také o migraci, digitalizaci či mezinárodním obchodu.

Český ministerský předseda odpoledne setkáním s Bettelem zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Lucemburska, která odstartovala na náměstí Clairefontaine v historickém centru Lucemburku uvítacím ceremoniálem s vojenskými poctami.

Premiéři poté hovořili hlavně o aktuálním vývoji v EU, jíž je malé Lucembursko zakládajícím a aktivním členem. Nevyhnuli se tak právě ani otázkám budoucího nastavení víceletého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027 a souvisejícího tématu evropských fondů politiky soudržnosti, tedy kohezních fondů.

To ostatně v úterý řešil i summit skupiny Přátel koheze v Praze. Celkem 16 států evropského bloku se v české metropoli shodlo, že ani po roce 2020 by objem peněz v těchto fondech neměl klesnout pod úroveň nynějšího dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise přitom loni navrhla pokles o deset procent a úpravy podmínek pro přístup k nim, související například s kvalitou vlády práva v čerpajících zemích.

Skupina sdružuje země převážně z východní a jižní části bloku, které jsou čistými příjemci z rozpočtu EU. „Koheze je pro tyto země velmi důležitá,“ prohlásil Babiš na společné tiskové konferenci s 46letým Bettelem. Podle něj jsou fondy významné pro prosperitu celé Evropy.

Bettel konstatoval, že pohled zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska, je u rozpočtových otázek blízký lucemburskému postoji. Shoda podle něj panuje na tom, že rozpočet by měl být solidární, ale také funkční.

Premiéři se shodli na zrušení rabatu

Babiš před odletem do Lucemburku připomněl, že loňský rozpočet EU činil 159 miliard eur a z toho deset miliard eur šlo na samotné unijní instituce. To Babiš kritizuje a ve čtvrtek zdůraznil, že tyto náklady by se měly snížit tím spíš, že z Unie odchází Británie.

Bettelovi zopakoval, že podle Prahy návrh unijního rozpočtového rámce „není dobrý“. S Bettelem se prý shodl i na tom, že by v příštím období měl být v Unii zrušen systém rabatů, které mohou některé členské státy, zejména ze západní části Unie, vůči rozpočtu uplatňovat.

„Rabat musíme zrušit, není to spravedlivé,“ poznamenal Babiš. „Souhlasím s premiérem Babišem v otázce rabatu, ostatní země Beneluxu o tom moc mluvit nechtějí,“ připustil Bettel.

Bettel: Migraci je třeba řešit na evropské úrovni

Premiéři hovořili podrobněji také o migraci. Babiš se opět vyslovil pro „Marshallův plán“ pro Sýrii. „Měli bychom nalézt řešení pro země, odkud migranti přicházejí,“ míní český ministerský předseda.

Bettel zdůraznil, že migrace je komplexní problém, který je třeba řešit na evropské úrovni. „Jsou věci, se kterými souhlasíme, a věci, se kterými nesouhlasíme. Mezi ty druhé patří migrace. Pozici Andreje Babiše respektuji,“ řekl bez dalších podrobností Bettel, který je zároveň předsedou liberální Demokratické strany.

Podle Bettela premiéři mluvili i o reformě evropských institucí. Babiš vyjádřil názor, že nová Evropská komise by měla fungovat jako „koaliční vláda Evropy“, jak to vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.

„Hlavně jsme se bavili o Evropské radě. Předsedou Evropské rady bude náš přítel, nám blízký belgický premiér Charles Michel z liberální evropské frakce ALDE,“ připomněl Babiš. „Mám přesnou představu o tom, jak by měla fungovat Evropská rada. Musíme spolu více mluvit, měli bychom se setkávat častěji. Měli bychom probírat všechna témata, ne jen to, co nám úředníci nadiktují,“ míní Babiš.

Změny očekává Babiš také v systému obrany NATO. V té souvislosti podpořil aktuální náměty francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož Evropská unie musí posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jeden z nejodpornějších útoků.“ Ukrajina hlásí po ruských úderech řadu obětí

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo devět lidí včetně dětí. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 7 mminutami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
před 24 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zvolení Rausche je pro AfD průlom, míní Nerad. Palata mluví o varování

Zvolení Tobiase Rausche z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) do čela zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku je pro stranu průlomem a pokračováním trendu jejího posilování, uvedl v 90' ČT24 zahraničněpolitický analytik Filip Nerad. Komentátor Deníku.cz Robert Palata považuje výsledek hlasování za „velmi varovný“. Rausch totiž získal více hlasů, než kolika disponují AfD a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) dohromady. Výsledek tak otevírá otázku, odkud další podpora přišla a co může znamenat pro prosincovou volbu zemského premiéra.
před 2 hhodinami

Video„Otřáslo to vestibulem metra,“ popsala zpravodajka ČT útok na Kyjev

Řada obyvatel Kyjeva se poslední měsíce vydává preventivně na noc ukrýt do metra. Poslední masivní ruské útoky na ukrajinskou metropoli v noci na středu zažila na vlastní kůži i zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Metro podle ní zcela zaplnili lidé se stany, židlemi a karimatkami. „První útoky jsme slyšeli kolem třetí ráno. To byly dopady balistických střel na metropoli. Otřáslo to vestibulem metra. Výbuchy byly opravdu silné, hlasité. Další následovaly během rána,“ uvedla novinářka. „Opravdu to není něco pohodlného, co by člověk chtěl zažívat každý den,“ popsala noc v metru.
před 3 hhodinami

Hútíové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci hútíi zasáhly v noci na středu mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle agentury Reuters jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a povstalci se hlásí i k dalším útokům v zemi.
před 3 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
před 4 hhodinami

VideoNorsko chce zakázat chytré brýle prakticky všude na veřejnosti

Mohl by se z toho stát časem velký hit, ale brýle s umělou inteligencí a kamerami vyvolávají obavy z narušení bezpečnosti již nyní. Několik zemí už je zakázalo u soudů či v kinech, jiné zvažují zákaz v budovách úřadů. Nejdál došlo Norsko, které je minimálně dočasně plánuje zakázat prakticky na všech veřejných místech – od parků a pláží až po nákupní střediska. Ministr pro digitalizaci a veřejnou správu severské země Torgeir Micaelsen se chce vyhnout situaci, která by připomínala nástup sociálních sítí před patnácti lety a kdy podle něj reagovali zákonodárci na vývoj těchto technologií příliš pomalu.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.