Evropská komise představila návrh rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 ve výši 1,135 bilionu eur (asi 28,4 bilionu korun) v závazcích, což odpovídá 1,11 procentům hrubého národního důchodu (HND) společenství. Komise chce omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku nebo na politiku soudržnosti, což by se dotklo i Česka. Naopak posílit plánuje financování správy hranic, bezpečnosti a obrany nebo výzkumu a inovací. Součástí návrhu je také sporný mechanismus, který by mohl donutit Varšavu či Budapešť k justičním změnám.
O návrhu Komise nyní bude jednat europarlament. V nadcházejících debatách bude zřejmě sporný návrh na nový mechanismus, který ochrání rozpočet EU před finančními riziky spojenými s všeobecnými nedostatky, jež se týkají dodržování zásad právního státu. Komise v této souvislosti opakovaně upozorňuje na situaci v Polsku a Maďarsku.
Podle nynějšího návrhu by z podnětu Komise mohly státy EU pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k unijním prostředkům způsobem, který budou pokládat za přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků právního státu v dané zemi.
„Je to pojistka pro situaci, kdyby došlo v některé zemi k hrubému porušení vlády práva. Jsou tam zároveň pojistky při rozhodování, aby to nemohlo být zneužito,“ podotkl europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Rozhodnout by podle něj musela čtyřpětinová většina Rady, tedy převážná většina členských států, a dvoutřetinová většina Evropského parlamentu. „Není to opatření, kdy přijde komisař a řekne, že se mu nelíbí některá země, a teď jí zavřeme kohouty. Vůbec ne,“ dodal.
Podle eurokomisařky pro spravedlnost Věry Jourové je návrh rozpočtu v téhle oblasti spravedlivý a vyvážený. „Považuji to za důležitý krok kupředu,“ řekla novinářům Jourová. Daňoví poplatníci v zemích, které na rozdíl od Česka do unijního rozpočtu přispívají víc, než z něj dostávají, totiž podle ní podobnou věc hlasitě vyžadují. „Velmi ostře volají po tom, aby ve státě, kam jdou evropské peníze, byla funkční justice, aby se tam trestaly podvody ve veřejných zakázkách, aby se tam trestalo svévolné rozhodování o tom, do čeho peníze dávat,“ podotkla česká komisařka.
S tím souhlasí i místopředseda poslaneckého Výboru pro evropské záležitosti Mikuláš Peksa (Piráti). „Myšlenka, že by měla být zachována vláda zákona ve všech zemích Unie je přínosná pro všechny občany EU. Kdo tento nápad kritizuje, ten chce jen výhodnější podmínky sám pro sebe a nechce, aby stejná pravidla platila pro všechny,“ řekl Peksa v pořadu 90′ ČT24.
Podle Jourové je procedura nastavená tak, že se případné zastavení unijních financí nedotkne třeba studentů vyjíždějících na nově rozpočtově posilovaný program Erasmus+ či farmářů nebo obcí.
Česká republika zůstane čistým příjemcem
Jourová rovněž upozornila, že Česká republika zůstane i přes současný ekonomický růst v příštím období čistým příjemcem unijních financí. Zatím není jasné, kolik peněz Česko získá. Už nyní je ale zřejmé, že to bude méně než dosud.
„Aktuální návrh dlouhodobého rozpočtu počítá s poklesem prostředků zhruba o pět procent. To je vzhledem k očekávanému až desetiprocentnímu poklesu svým způsobem dobrá zpráva. V posledním programovém období právě pětiprocentní podíl ani ČR nedočerpala a v současném období jsme na tom s čerpáním ještě hůře,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Škrty ve fondech, z nichž čerpají méně rozvinuté země
V rozpočtu pro roky 2021 až 2027 chce Komise také přibližně o pět procent omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku a asi o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpají Česko i další méně rozvinuté země ze středu a východu Unie.
Podle eurokomisařky Jourové se bude o penězích z těchto fondů rozhodovat stále na základě toho, jak se daří ekonomice příjemců. Nově by ale mezi zvažovanými kritérii mohla být také například nezaměstnanost mládeže, potřeba ekologických investic či třeba zatíženost migrací. Do této kategorie by ale mohla podle eurokomisařky Jourové spadat také integrace lidí přicházejících z Ukrajiny.
„Zcela určitě neobhájíme částku, kterou využíváme v současné době. Osobně očekávám redukci o nějakých deset až patnáct procent,“ uvedl ohledně pozice Česka člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník.
„Když se dívám, jak země včetně Česka občas špatně a nezodpovědně zacházejí s těmi miliardami, tak si myslím, že snížení těchto rozpočtových kapitol v řádu o pět procent se vůbec nemusí projevit na kvalitě výdajů a jejich přínosu pro fungování ekonomiky,“ uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
„Kdybychom přijali všechny priority všech států, tak by návrh rozpočtu dosahoval 2 procent HDP Evropské unie a europoslanci by ho nikdy neschválili. Nakonec jsme se rozhodli pro realistický a rozumný rozpočet 1,11 procent HDP a museli jsme přijmout - někdy ne zcela ochotně - omezení společné hospodářské politiky a politiky soudržnosti,“ řekl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Podle něj by měly více než dosud členské státy rozhodovat o tom, jaké peníze chtějí čerpat. „Je to nový prvek. Bude na vládách a parlamentech, aby rozhodovaly o tom, jak chtějí svůj rozpočet kombinovat,“ prohlásil Juncker.
Toto opatření pochválil český premiér v demisi Andrej Babiš, podle něj by právě o to měla Česká republika usilovat. „Máme problém, že na co nám určili peníze, tak nečerpáme 11 miliard z různých programů. Přitom to chceme čerpat na zdravotnictví a školy, kde máme převis. Tak si musíme vyžádat souhlas. To chceme v budoucnu, aby nám peníze přidělili podle našeho přání a našich představ,“ popsal Babiš.
Podle jednatele společnosti DBJ Advisory Jana Jedličky má ale česká vláda takzvaně velké oči. „Pochybuji, že by čeští ambasadoři dokázali vyjednat něco nad nastavené mantinely, nějakou výjimku,“ řekl v pořadu 90′ ČT24.
Komise navrhuje nové zdroje peněz, například z obchodování s emisemi
Naopak posílit chce Komise financování priorit, jako je lepší správa hranic, bezpečnost a obrana, ale i investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.
Na správu vnější hranice bloku a na migrační a azylovou problematiku má být v příštím dlouhodobém unijním rozpočtu vyčleněno 33 miliard eur (přes 844 miliard korun) místo stávajících 13 miliard (skoro 333 miliard korun). Komisař pro rozpočet Günther Oettinger přiblížil, že v roce 2027 má mít Evropská agentura pro pobřežní a pohraniční stráž k dispozici personál čítající 10 tisíc lidí. „Musíme vědět, kdo k nám přichází,“ poznamenal v europarlamentu Oettinger.
Plánovaný nárůst počtu personálu je podle Oettingera „jasným signálem akceschopnosti EU“ a také vzkazem zemím uvnitř EU, že by měly zrušit dočasné kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru.
„Vítám, že v rozpočtu viditelně rostou položky, které jasně reprezentují priority Evropské unie,“ okomentoval Niedermayer.
V návrhu rozpočtu se objevil také návrh francouzského premiéra Emmanuela Macrona na vznik fondu na pomoc zemím eurozóny, které se dostanou do potíží. „Je to další ukazatel toho, že se rodí dvourychlostí Evropská unie. Unie se bude čím dál víc rozdělovat na tvrdé jádro států eurozóny a na periferní státy bez eura, které se nebudou účastnit dalších politik,“ upozornil Jelínek.
Nové priority hodlá komise řešit asi z pětiny úsporami ve stávajících programech, ale především „čerstvými penězi“. Stávající systém založený na dani z přidané hodnoty by měl být zjednodušen, Komise ale navrhla také nové vlastní zdroje rozpočtu.
Mělo by to být 20 procent příjmů ze systému obchodování s emisemi, tříprocentní paušální sazba na nový a postupně teprve zaváděný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých státech ve výši 0,80 eura za kilogram. Tyto nové zdroje mají podle Komise představovat 12 procent celkového rozpočtu Unie a mohly by ročně představovat asi 22 miliard eur (asi 550 miliard korun).
Analytik Zsolt Darvas z bruselského střediska Breugel míní, že diskuse neskončí na jaře 2019, jak by si nynější Komise přála, ale protáhnou se přinejmenším do roku 2020. U víceletého finančního rámce je totiž zapotřebí jednomyslná shoda členských států EU.
Poc věří, že se podoba rozpočtu stihne prodiskutovat před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019. „Jestli něco potřebuje evropská ekonomika a hlavně evropská bezpečnost a suverenita, tak je to stabilita a jasná prognóza,“ vysvětlil.
Při získávání souhlasu parlamentu a členských zemí avšak podle analytika České spořitelny Michala Skořepy padne kosa na kámen. „Pro spoustu zemí to bude velmi těžko stravitelné sousto,“ poznamenal.
Už francouzské ministerstvo zemědělství uvedlo, že dlouhodobý návrh rozpočtu EU je nepřijatelný. Francie podle něj nepřijme žádná omezení přímých příjmů farmářů. Francie je zdaleka největším příjemcem v rámci společné evropské zemědělské politiky.
Náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański zase prohlásil, že se jeho země postaví proti jakémukoli unijnímu rozpočtovému plánu, který nebude vyváženě přistupovat k potřebám jednotlivých členských států. Cesta ke kompromisu je ještě dlouhá, prohlásil.
„Vnímáme to jako záměr vyvíjet tlak na některé státy. Z tohoto důvodu máme na návrhy negativní stanovisku. Autorita polské vlády vyplývá z polské společnosti, ne z institucí jako je Evropská komise,“ řekl polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz.
Naopak Německo označilo návrh rozpočtu za dobrý základ. Šéfové německých financí a zahraničí poznamenali, že německý příspěvek do společného unijního rozpočtu má podle návrhu od roku 2021 vzrůst každoročně v průměru až o deset miliard eur (téměř 256 miliard korun).
Debatu o dalším finančním období bude provázet i britský odchod z bloku. Británie je čistý plátce do společné pokladny EU a díru po brexitu nebude možné „zalepit“ jen úsporami. Komisař pro rozpočet v této souvislosti mluvil o mezeře 12 až 15 miliard eur ročně.
Právě s odkazem na odchod jednoho z plátců se ohradili proti návrhu rozpočtu nizozemský premiér a rakouský kancléř. Šéf nizozemské vlády Mark Rutte řekl, že menší EU, která zbude po odchodu Británie, „musí znamenat také menší rozpočet“. To znamená činit obtížné volby, upozornil šéf vlády jedné z nejbohatších unijních zemí, která je tudíž čistým plátcem do rozpočtu EU.
V nynějším období byla zatím přislíbena polovina prostředků
Peníze určené pro Česko v současném programovém období let 2014 až 2020 přesahují částku šesti set miliard korun. Zhruba polovina už byla přislíbená na konkrétní projekty.
„Projekty podnikatelského sektoru, které budou směřovány do vědy, výzkumu a inovací, si i v tom budoucím chudším období mohou sáhnout na evropské dotace,“ říká jednatel Jan Jedlička ze společnosti zaměřené na služby kolem evropských fondů DBJ Advisor.
Jiná věc je způsob užití peněz. Prostředky z unijních fondů se v minulosti čerpaly třeba na věci, jejichž přínos není možné zcela prokázat.
Vznikl například projekt pro vzájemnou spolupráci obcí, který stál přes 600 milionů korun. Vytvořen byl ale především za účelem rychlejšího čerpání dotací.
