Babiš: Není důvod, aby nám EU brala peníze, ročně od nás odchází 250 miliard v dividendách

Nahrávám video

V Praze se v úterý sešlo 17 zemí Evropské unie, z nichž se 16 postavilo proti návrhu unijního rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Nevoli s plánovaným snížením prostředků na soudržnost členských zemí vyjádřil i český premiér Andrej Babiš (ANO). „Z našich zemí odchází ročně až 250 miliard korun v dividendách. Podle nás je to nespravedlivé,“ řekl pro Českou televizi.

Předseda vlády nesouhlasí se záměrem odcházející Evropské komise snížit výdaje na kohezi a otevřít nové programy, skrze něž by státy evropské fondy čerpaly. „Nevidíme důvod, aby nám Evropská unie brala peníze na kohezi a otvírala nové programy, kde my budeme těžko čerpat. Čistí plátci potom dostávají peníze skrze nové programy nazpátek,“ zdůvodňuje svůj postoj Babiš a podotýká, že západní unijní země získávají finance zpět prostřednictvím vyplácené dividendy.

„Podle nás je to nespravedlivé, je tam plno položek, které kritizujeme. Například náklady na celé bruselské struktury, ty jsou za rok 2018 deset miliard euro. Celý návrh je špatně,“ je přesvědčen český premiér.

Koheze je podle něj zásadní, například kvůli investicím do páteřní dálniční sítě. „Jsme rozpočtově odpovědní, snižujeme zadlužení, ale peněz na investice potřebujeme podstatně víc a chceme rozhodovat, na jaké účely peníze použijeme,“ požaduje Babiš. Evropská unie podle něj mluví pouze o klimatické změně, ale Česko má jiné priority.

  • Jedná se o neformální uskupení zemí, které spojuje zájem na zachování současné podoby politiky soudržnosti. Tvoří ho 13 zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 a později, Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko.
  • Politika soudržnosti je významným zdrojem prostředků pro chudší země EU. V současném víceletém finančním rámci na roky 2014 až 2020 má Česko možnost získat z kohezních fondů zhruba 20,5 miliardy eur (523 miliard korun).

Silný Visegrád

„Už se těším na summit o klimatu. My jsme na tom velice dobře, máme jasný plán a budeme investovat. Jsou ale i jiné priority a my víme nejlépe, co potřebujeme, ne Evropská komise,“ tvrdí předseda vlády. Prosazování postoje neformální skupiny Přátelé koheze na unijním summitu nepovažuje Babiš za problematické, země Visegrádské čtyřky podle něj mají silný hlas.

„Zaprvé, zrušili jsme kvóty na migranty, zadruhé V4 porazila spitzenkandidáty. Visegrád má zásadní vliv, na Evropské radě máme všichni stejný hlas. V4 vystupuje jednotně a koheze se týká hlavně našeho regionu,“ míní Babiš a podotýká, že záměry Visegrádu v úterý podpořila většina zemí EU.

Peníze na kohezní politiku Babiš chce hledat například ve vyšších výdajích na bezpečnost a obranu. „Máme závazek navyšovat výdaje na obranu v rámci NATO, tak proč ještě máme brát peníze, které bychom potřebovali například na dálnice, a dávat je ještě v rámci Evropské unie na tyto programy?“

Představitelé V4 i dalších států na úterní schůzce opět kritizovali stopku pro Severní Makedonii a Albánii ve vyjednáváních o vstupu do EU. „Považujeme to za neseriózní, je to hlavně problém Francie, která to zablokovala. Je to špatně pro celý region a musíme si konečně říct, jakou máme strategii,“ apeluje předseda vlády. Evropská unie si podle něj musí ujasnit, jestli se chce rozšiřovat, a pokud ne, neměla by se tak tvářit.

Nejpozději do května 2020 chce Babiš pozici Unie vyřešit. „Nechápu tu pozici. Je to špatně pro image Evropy a celý region nás bude vnímat negativně. Musíme přesvědčit kolegy z Francie, Nizozemska a Dánska, aby rozhovory začaly,“ myslí si Babiš. Pokud Evropa nesplní své sliby, Balkán by se mohl obrátit k Rusku, Číně a Turecku, doplňuje.

New York Times jsou anti-Trump, Piráti ať řeší Michálka

Babiš se v rozhovoru pro ČT také vyjádřil k článku New York Times o tom, že Praha a Budapešť zneužívají systém zemědělských dotací Evropské unie. „Je to zmanipulované, je to nesmysl. New York Times je totální anti-Trump a o nezávislosti některých novinářů si můžeme povídat. Já to odmítám,“ prohlásil český premiér. Je podle něj s podivem, že rozhovor americkému listu dával v září a článek vyšel na začátku listopadu.

„O zemědělství já zásadně nemluvím, z mých úst ho neuslyšíte a ani tady nepadlo. Dnešní summit nebyl o zemědělských dotacích, ale o kohezi. Obviňovat mě z toho, že já bojuji za dálnice, mateřské školky a centrum umělé inteligence, je nesmysl. Piráti mě nezajímají, ať si řeší Michálka,“ dodává Babiš v reakci na kritiku z úst předsedy Pirátů Ivana Bartoše, podle kterého by šéf ANO summitu o evropských fondech kvůli údajnému střetu zájmů předsedat neměl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 10 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 18 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

Evropský pohled