Babiš: Není důvod, aby nám EU brala peníze, ročně od nás odchází 250 miliard v dividendách

15 minut
Rozhovor s premiérem Andrejem Babišem: „Ať někdo řekne, nechceme rozšiřovat EU a ať nehraje divadlo. Potom je protievropský.“
Zdroj: ČT24

V Praze se v úterý sešlo 17 zemí Evropské unie, z nichž se 16 postavilo proti návrhu unijního rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Nevoli s plánovaným snížením prostředků na soudržnost členských zemí vyjádřil i český premiér Andrej Babiš (ANO). „Z našich zemí odchází ročně až 250 miliard korun v dividendách. Podle nás je to nespravedlivé,“ řekl pro Českou televizi.

Předseda vlády nesouhlasí se záměrem odcházející Evropské komise snížit výdaje na kohezi a otevřít nové programy, skrze něž by státy evropské fondy čerpaly. „Nevidíme důvod, aby nám Evropská unie brala peníze na kohezi a otvírala nové programy, kde my budeme těžko čerpat. Čistí plátci potom dostávají peníze skrze nové programy nazpátek,“ zdůvodňuje svůj postoj Babiš a podotýká, že západní unijní země získávají finance zpět prostřednictvím vyplácené dividendy.

„Podle nás je to nespravedlivé, je tam plno položek, které kritizujeme. Například náklady na celé bruselské struktury, ty jsou za rok 2018 deset miliard euro. Celý návrh je špatně,“ je přesvědčen český premiér.

Koheze je podle něj zásadní, například kvůli investicím do páteřní dálniční sítě. „Jsme rozpočtově odpovědní, snižujeme zadlužení, ale peněz na investice potřebujeme podstatně víc a chceme rozhodovat, na jaké účely peníze použijeme,“ požaduje Babiš. Evropská unie podle něj mluví pouze o klimatické změně, ale Česko má jiné priority.

  • Jedná se o neformální uskupení zemí, které spojuje zájem na zachování současné podoby politiky soudržnosti. Tvoří ho 13 zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 a později, Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko.
  • Politika soudržnosti je významným zdrojem prostředků pro chudší země EU. V současném víceletém finančním rámci na roky 2014 až 2020 má Česko možnost získat z kohezních fondů zhruba 20,5 miliardy eur (523 miliard korun).

Silný Visegrád

„Už se těším na summit o klimatu. My jsme na tom velice dobře, máme jasný plán a budeme investovat. Jsou ale i jiné priority a my víme nejlépe, co potřebujeme, ne Evropská komise,“ tvrdí předseda vlády. Prosazování postoje neformální skupiny Přátelé koheze na unijním summitu nepovažuje Babiš za problematické, země Visegrádské čtyřky podle něj mají silný hlas.

„Zaprvé, zrušili jsme kvóty na migranty, zadruhé V4 porazila spitzenkandidáty. Visegrád má zásadní vliv, na Evropské radě máme všichni stejný hlas. V4 vystupuje jednotně a koheze se týká hlavně našeho regionu,“ míní Babiš a podotýká, že záměry Visegrádu v úterý podpořila většina zemí EU.

Peníze na kohezní politiku Babiš chce hledat například ve vyšších výdajích na bezpečnost a obranu. „Máme závazek navyšovat výdaje na obranu v rámci NATO, tak proč ještě máme brát peníze, které bychom potřebovali například na dálnice, a dávat je ještě v rámci Evropské unie na tyto programy?“

Představitelé V4 i dalších států na úterní schůzce opět kritizovali stopku pro Severní Makedonii a Albánii ve vyjednáváních o vstupu do EU. „Považujeme to za neseriózní, je to hlavně problém Francie, která to zablokovala. Je to špatně pro celý region a musíme si konečně říct, jakou máme strategii,“ apeluje předseda vlády. Evropská unie si podle něj musí ujasnit, jestli se chce rozšiřovat, a pokud ne, neměla by se tak tvářit.

Nejpozději do května 2020 chce Babiš pozici Unie vyřešit. „Nechápu tu pozici. Je to špatně pro image Evropy a celý region nás bude vnímat negativně. Musíme přesvědčit kolegy z Francie, Nizozemska a Dánska, aby rozhovory začaly,“ myslí si Babiš. Pokud Evropa nesplní své sliby, Balkán by se mohl obrátit k Rusku, Číně a Turecku, doplňuje.

New York Times jsou anti-Trump, Piráti ať řeší Michálka

Babiš se v rozhovoru pro ČT také vyjádřil k článku New York Times o tom, že Praha a Budapešť zneužívají systém zemědělských dotací Evropské unie. „Je to zmanipulované, je to nesmysl. New York Times je totální anti-Trump a o nezávislosti některých novinářů si můžeme povídat. Já to odmítám,“ prohlásil český premiér. Je podle něj s podivem, že rozhovor americkému listu dával v září a článek vyšel na začátku listopadu.

„O zemědělství já zásadně nemluvím, z mých úst ho neuslyšíte a ani tady nepadlo. Dnešní summit nebyl o zemědělských dotacích, ale o kohezi. Obviňovat mě z toho, že já bojuji za dálnice, mateřské školky a centrum umělé inteligence, je nesmysl. Piráti mě nezajímají, ať si řeší Michálka,“ dodává Babiš v reakci na kritiku z úst předsedy Pirátů Ivana Bartoše, podle kterého by šéf ANO summitu o evropských fondech kvůli údajnému střetu zájmů předsedat neměl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
16. 12. 2025
Načítání...