Zástupci šestnácti zemí EU se v Bratislavě shodli, že rozpočet na politiku soudržnosti a zemědělskou politiku EU na léta 2021 až 2027 by měl být zachován na úrovni stávajícího sedmiletého rozpočtového rámce. Evropská komise navrhla pro obě zmiňované politiky krácení peněz. Podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho je sbližování životní úrovně v zemích EU důležité, pokud se má zabránit nástupu populistických a protievropských hnutí.
Nové a chudší země EU se shodly: Rozpočet na soudržnost a zemědělství by se krátit neměl
„Kohezní politika potřebuje dostatek zdrojů k podpoře a udržení sbližování, růstu, investic a konkurenceschopnosti napříč EU a EU na globálním trhu,“ píše se ve společné deklaraci premiérů nebo jejich zástupců ze skupiny Přátel koheze, která zahrnuje novější a také chudší země EU.
Dostatek zdrojů je podle chudších zemí Unie potřeba i v oblasti zemědělství. Státníci se rovněž shodli v tom, že jak politika soudržnosti, která slouží ke sbližování životní úrovně, tak společná zemědělská politika by měly být zjednodušeny.
Unijní rozpočet by podle prohlášení měl zajistit dostatečné financování spolupráce také v oblasti bezpečnosti a obrany, boje proti terorismu, výzkumu a vývoje či digitalizace.
„Uvědomujeme si velkou důležitost ekonomického sbližování a měli bychom usilovat o konsenzus v této oblasti, jinak se budeme muset neustále potýkat s populistickými a protievropskými hnutími. Je potřeba se pozitivně stavět k hospodářskému rozvoji s cílem sjednocovat Západ a Východ,“ uvedl slovenský premiér.
Zástupci většiny členských států evropského bloku se sešli na jednání v Bratislavě před prosincovým summitem. Český premiér Andrej Babiš pak už před odletem do Bratislavy řekl, že pro Českou republiku je politika soudržnosti prioritou a že její rozpočet by měl být zvýšen. Snížení označil za nepřijatelné.
Evropská komise navrhla na roky 2021 až 2027 omezit peníze na společnou zemědělskou politiku i na politiku soudržnosti. Naopak chce posílit financování priorit, jako je lepší správa hranic, investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.