Omezené rakouské přídavky na děti cizinců jsou v rozporu s právem EU, kritizuje V4 a volá po akci

Rakouské změny v systému vyplácení přídavků na děti občanů jiných zemí EU, kteří pracují v Rakousku, ale jejich potomci žijí mimo zemi, jsou podle čtyř států visegrádské čtyřky (V4) v rozporu s právem EU. Shodli se na tom ministři sociálních věcí a jejich zástupci v Bratislavě. V dopisu vyzvali eurokomisařku pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenovou, aby co nejdříve přezkoumala soulad příslušného rakouského zákona s unijním právem.

Zákon, který vstoupí v platnost na začátku příštího roku a který omezí přídavky na děti například zmiňované skupině cizinců ze států střední Evropy, schválila dolní komora rakouského parlamentu letos v říjnu. Od úpravy výše přídavků v závislosti na životních nákladech v zemích původu dětí si rakouská vláda slibuje roční úspory 100 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun).

„Opatření se mimořádně silně dotkne rodin ze zemí V4. Nabytím platnosti (rakouského) zákona bude negativně ovlivněno 87 500 dětí ve V4,“ konstatoval slovenský ministr sociálních věcí Ján Richter, jehož země nyní uskupení V4 předsedá. Dodal, že ke zmiňovanému dopisu eurokomisařce se již přidaly také Bulharsko, Litva a Slovinsko.

Náměstek českého ministerstva práce pro legislativu Petr Hůrka řekl, že změny v rakouském systému ve vyplácení rodinných přídavků jsou popřením principu rovného zacházení. Podle něj Češi, kteří pracují v Rakousku a platí příspěvky do rakouského systému jako Rakušané, mají legitimní očekávání, že dostanou stejné dávky jako občané alpské republiky.

Zatímco v současnosti rodič pracující v Rakousku dostává na dítě ve věku od jednoho do tří let přídavky na dítě v průměrné výši 172,4 eura (4480 korun), od příštího roku pracovníci ze středoevropských zemí v alpské republice budou po změnách dostávat méně, pokud jejich dítě v této zemi zároveň nežije, upozornilo slovenské ministerstvo sociálních věcí.

Například Češi v takovém případě dostanou na dítě 104,69 eura (2720 korun), Slováci 109,12 eura (2835 korun), Maďaři a Poláci ještě méně. 

Mluvčí Evropské komise Christian Wigand již po schválení rakouského zákona řekl, že po jeho vyhlášení Komise přezkoumá slučitelnost normy s právem EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 31 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...