Gauck: Musíme rozlišovat mezi pravdou a lží. A usilovat o společnou Evropu

Evropská unie nemusí znamenat rozpuštění národních identit, myslí si bývalý německý prezident Joachim Gauck. Unie by ale podle něj měla být jednotná už proto, že Evropané se nikdy neměli lépe, než když nyní dokáží spolupracovat. Podle něj se Němci přestávají bát převzetí zodpovědnosti za evropské dění. Gauck to řekl v pořadu Události, komentáře. Do Prahy přijel převzít Cenu Karla IV. 

Obáváte se rostoucího vlivu populistů v Evropě? 

Nerad bych v to doufal, ale skutečností je, že my v Evropě jsme vytvářeli takovou jednotu, která zaznamenala mnoho úspěchů. A také Česká republka je v situaci, kdy si část obyvatel myslí, že Evropská unie jim bere národní identitu. To je samozřejmě omyl. Ale Evropa, Evropská unie si musí dávat pozor na to, aby evropská myšlenka nebyla postavena proti národní myšlence.

Musíte si představit, jaké problémy Evropská unie řeší: globální problémy, klimatické změny, bezpečnostní otázky. Něco takového nemůže žádná země sama zvládnout. Musíme si uvědomit, čeho jsme dosáhli a zda si to chceme zachovat díky takovému spojenectví. 

Samozřejmě chceme ctít naši národnost, ale musíme také sjednocovat Evopu. Ale nemusíme  počítat s tím, že by se naše národní identity zcela rozpustily.  

Jak si vysvětlujete to, že v  Česku je jedna z nejnižší podpory členství v Evropské unii? Když se podíváme čistě na čísla hospodářského růstu a podobně, tak si Česká republika nikdy nevedla lépe.

Je to paradox. V mnoha zemích tomu tak je, že jsou poměry lepší než kdykoli v minulosti. Ale pocit obyvatel tomu neodpovídá. A je to opravdu podivuhodné, že tady máme situaci, kdy je souhlas s EU velice nízký, tady v České republice je to 34 procent. Ale 62 procent Čechů říká, že EU nám přinesla výhody, že to pociťují, když všeobecně posuzují, jakou roli hrají pocity, které možná pochází z minulosti.

Proto potřebuje demokracie velmi silné představitele, kteří říkají: to jsou fakta, to je naše ekonomická situace, to nám umožnila Evropská unie, tak daleko jsme se dostali proto, že jsme součástí Evropy.

Nahrávám video

Často jste hovořil o tom, že Visegradská čtyřka by měla projevit určitou míru solidarity se západní Evropou v otázce migrace a dalších. Ale kde je ta hranice mezi tím, co je solidarita a co jiný názor? 

Musím říci, že k takovým otázkám se nerad vyjadřuji, nejsem součástí vlády a nejsem oprávněn hovořit o tom, co si vláda a Evropa myslí. Ale mluvil jsem o tom, že pocity obyvatel západní Evropy, kde obyvatelé žili již desetiletí s cizinci, jsou jiné, než je tomu u obyvatel východní Evropy. Tak je to i v bývalé NDR, tam jsou velké rezervy vůči přistěhovalectví.

Já nevím, jak se ten konflikt konečně vyřeší, ale je skutečností, že pokud nebudeme mít nějaký klíč na přijímání migrantů, tak musíme vyvinout jinou formu solidarity, kterou poskytne tato část Evropy. Můžeme poukázat na to, že v Polsku jsou přistěhovalci z Ukrajiny anebo na jiné příklady solidarity. Česku se daří tak jako nikdy v minulosti – proto by se samozřejmě i Česko mělo podílet na solidaritě vůči lidem, kteří ji potřebují.

Vy jste několikrát kritizoval mocnosti za to, že například vedou informační válku vůči zemím v Evropské unii a za snahu tyto země destabilizovat. Jak se díváte na proruská, pročínská vyjádření politiků, mezi něž patří někdy i prezident Miloš Zeman, s nímž jste stál na pódiu při oslavách 17. listopadu?

Nemůžete ode mě očekávat, že vstoupím do české diskuse a budu dávat nějaké známky osobnostem české politiky. To se nestane.

Musíme být bdělí, opírat se o fakta, analyzovat hrozby, které ohrožují Evropskou unii a jednotlivé demokratické státy. Když budeme schopni tyto útoky lokalizovat a uvidíme, kdo je ten útočník a jaká je příčina, tak to musíme říci. Nesmíme se skrývat, nesmíme skrývat fakta jenom proto, abychom dělali lepší obchody.

Jsem zcela pro to, abychom byli velice bdělí a abychom rozlišovali věcná fakta na jedné straně a propagandu na druhé. Nesmíme ztrácet naši schopnost úsudku. Demokracie tady není proto, aby hodnotila všechno úplně stejně. Ale je třeba mít distanci mezi pravdou a lží, polopravou, pololží. My se musíme distancovat od těch, kteří pravdu zamlčují nebo zakazují.

Jedním z témat, které otřásá Evropou, je brexit. Dvě desítky německých představitelů v minulých dnech napsaly otevřený dopis, v němž vyzývají Británii, aby neopouštěla Evropskou unii a tak dále. Myslíte, že odchod Británie z Evropské unie může EU dlouhodobě posílit? 

Budu velice smutný, pokud k brexitu skutečně dojde. A budu o to smutnější, když to bude v téměř nepřátelské formě, než kdyby to bylo dohodu. Většina Britů ovšem takto rozhodla, to mohou Evropané namítat. Ale výhody EU pro zúčastněné země jsou tak velké nejenom z morálních, ale i z ekonomických, politických a kulturních důvodů, že by toto spojení Evropy mělo být zachováno.

Myslím, že nejenom v Británii, kdy si lidé řeknou, že hlasovali špatně – ale je potřeba, aby se Evropa do jisté míry probudila. Aby vzrostla míra akceptance Evropské unie. Já mohu jenom doufat, že to je taková výzva k tomu, aby se probudili všichni ti, kteří se anagažují tak, aby EU byla odolná vůči všem krizím.

Evropský právní řád, který podepsaly všechny členské země, musí být dodržován, nelze ho tunelovat. Přál bych Britům, aby se vzapamatovali a aby si promysleli, co způsobili v referendu. Nechtěl bych, abychom je ztratili. Chtěl bych, aby další generace Britů byla v Evropě.

Vy jste řekl, že brexit znamená to, co Německo dlouho odmítalo, tedy převzít na sebe větší zodpovědnost mezinárodní a taky vojenskou. Děje se to?

Pro Německo je jasné, že my jako největší evropský národ musíme trvat na tom, aby byly zachovány evropské hodnoty. Musíme být na straně těch, kteří je posilují. Musíme být proti těm, kteří by chtěli využívat sílu těch silnějších. To by nás vedlo ke konflitku s těmi, kteří taky dělají politiku, ať už je to Rusko nebo Turecko. Diskuse musí položit na stůl všechno, co nás rozděluje.

Německo se podílí na všech aktivitách OSN, na pomoci uprchlíkům, a ukazuje se také, že u Němců vzrůstá ochota spoluúčasti německých vojáků na mezinárodních misích. Tradice zachování míru je velice často provázena silným antimilitaristickým akcentem. To je to, co Evropa hájí. To také velice rádi opakujeme rovněž kvůli špatné vojenské minulosti Německa.

Ale právě ta důvěra v Německo nás poučí v tom smyslu, abychom dostáli všem výzvám, které před námi stojí. Já jakožto občan jsem viděl určitý vývoj a jako prezident jsem vždy říkal, že se musíte sami spolehnout na to, co jste už dokázali, jste důvěryhodní, jste mírově orientováni a orientováni na právo. To je třeba také mezinárodně zdůrazňovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 4 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 4 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 9 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 11 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 11 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...