Gauck: Musíme rozlišovat mezi pravdou a lží. A usilovat o společnou Evropu

Evropská unie nemusí znamenat rozpuštění národních identit, myslí si bývalý německý prezident Joachim Gauck. Unie by ale podle něj měla být jednotná už proto, že Evropané se nikdy neměli lépe, než když nyní dokáží spolupracovat. Podle něj se Němci přestávají bát převzetí zodpovědnosti za evropské dění. Gauck to řekl v pořadu Události, komentáře. Do Prahy přijel převzít Cenu Karla IV. 

Obáváte se rostoucího vlivu populistů v Evropě? 

Nerad bych v to doufal, ale skutečností je, že my v Evropě jsme vytvářeli takovou jednotu, která zaznamenala mnoho úspěchů. A také Česká republka je v situaci, kdy si část obyvatel myslí, že Evropská unie jim bere národní identitu. To je samozřejmě omyl. Ale Evropa, Evropská unie si musí dávat pozor na to, aby evropská myšlenka nebyla postavena proti národní myšlence.

Musíte si představit, jaké problémy Evropská unie řeší: globální problémy, klimatické změny, bezpečnostní otázky. Něco takového nemůže žádná země sama zvládnout. Musíme si uvědomit, čeho jsme dosáhli a zda si to chceme zachovat díky takovému spojenectví. 

Samozřejmě chceme ctít naši národnost, ale musíme také sjednocovat Evopu. Ale nemusíme  počítat s tím, že by se naše národní identity zcela rozpustily.  

Jak si vysvětlujete to, že v  Česku je jedna z nejnižší podpory členství v Evropské unii? Když se podíváme čistě na čísla hospodářského růstu a podobně, tak si Česká republika nikdy nevedla lépe.

Je to paradox. V mnoha zemích tomu tak je, že jsou poměry lepší než kdykoli v minulosti. Ale pocit obyvatel tomu neodpovídá. A je to opravdu podivuhodné, že tady máme situaci, kdy je souhlas s EU velice nízký, tady v České republice je to 34 procent. Ale 62 procent Čechů říká, že EU nám přinesla výhody, že to pociťují, když všeobecně posuzují, jakou roli hrají pocity, které možná pochází z minulosti.

Proto potřebuje demokracie velmi silné představitele, kteří říkají: to jsou fakta, to je naše ekonomická situace, to nám umožnila Evropská unie, tak daleko jsme se dostali proto, že jsme součástí Evropy.

25 minut
Gauck: Jsem si jist, že Evropská unie přežije
Zdroj: ČT24

Často jste hovořil o tom, že Visegradská čtyřka by měla projevit určitou míru solidarity se západní Evropou v otázce migrace a dalších. Ale kde je ta hranice mezi tím, co je solidarita a co jiný názor? 

Musím říci, že k takovým otázkám se nerad vyjadřuji, nejsem součástí vlády a nejsem oprávněn hovořit o tom, co si vláda a Evropa myslí. Ale mluvil jsem o tom, že pocity obyvatel západní Evropy, kde obyvatelé žili již desetiletí s cizinci, jsou jiné, než je tomu u obyvatel východní Evropy. Tak je to i v bývalé NDR, tam jsou velké rezervy vůči přistěhovalectví.

Já nevím, jak se ten konflikt konečně vyřeší, ale je skutečností, že pokud nebudeme mít nějaký klíč na přijímání migrantů, tak musíme vyvinout jinou formu solidarity, kterou poskytne tato část Evropy. Můžeme poukázat na to, že v Polsku jsou přistěhovalci z Ukrajiny anebo na jiné příklady solidarity. Česku se daří tak jako nikdy v minulosti – proto by se samozřejmě i Česko mělo podílet na solidaritě vůči lidem, kteří ji potřebují.

Vy jste několikrát kritizoval mocnosti za to, že například vedou informační válku vůči zemím v Evropské unii a za snahu tyto země destabilizovat. Jak se díváte na proruská, pročínská vyjádření politiků, mezi něž patří někdy i prezident Miloš Zeman, s nímž jste stál na pódiu při oslavách 17. listopadu?

Nemůžete ode mě očekávat, že vstoupím do české diskuse a budu dávat nějaké známky osobnostem české politiky. To se nestane.

Musíme být bdělí, opírat se o fakta, analyzovat hrozby, které ohrožují Evropskou unii a jednotlivé demokratické státy. Když budeme schopni tyto útoky lokalizovat a uvidíme, kdo je ten útočník a jaká je příčina, tak to musíme říci. Nesmíme se skrývat, nesmíme skrývat fakta jenom proto, abychom dělali lepší obchody.

Jsem zcela pro to, abychom byli velice bdělí a abychom rozlišovali věcná fakta na jedné straně a propagandu na druhé. Nesmíme ztrácet naši schopnost úsudku. Demokracie tady není proto, aby hodnotila všechno úplně stejně. Ale je třeba mít distanci mezi pravdou a lží, polopravou, pololží. My se musíme distancovat od těch, kteří pravdu zamlčují nebo zakazují.

Jedním z témat, které otřásá Evropou, je brexit. Dvě desítky německých představitelů v minulých dnech napsaly otevřený dopis, v němž vyzývají Británii, aby neopouštěla Evropskou unii a tak dále. Myslíte, že odchod Británie z Evropské unie může EU dlouhodobě posílit? 

Budu velice smutný, pokud k brexitu skutečně dojde. A budu o to smutnější, když to bude v téměř nepřátelské formě, než kdyby to bylo dohodu. Většina Britů ovšem takto rozhodla, to mohou Evropané namítat. Ale výhody EU pro zúčastněné země jsou tak velké nejenom z morálních, ale i z ekonomických, politických a kulturních důvodů, že by toto spojení Evropy mělo být zachováno.

Myslím, že nejenom v Británii, kdy si lidé řeknou, že hlasovali špatně – ale je potřeba, aby se Evropa do jisté míry probudila. Aby vzrostla míra akceptance Evropské unie. Já mohu jenom doufat, že to je taková výzva k tomu, aby se probudili všichni ti, kteří se anagažují tak, aby EU byla odolná vůči všem krizím.

Evropský právní řád, který podepsaly všechny členské země, musí být dodržován, nelze ho tunelovat. Přál bych Britům, aby se vzapamatovali a aby si promysleli, co způsobili v referendu. Nechtěl bych, abychom je ztratili. Chtěl bych, aby další generace Britů byla v Evropě.

Vy jste řekl, že brexit znamená to, co Německo dlouho odmítalo, tedy převzít na sebe větší zodpovědnost mezinárodní a taky vojenskou. Děje se to?

Pro Německo je jasné, že my jako největší evropský národ musíme trvat na tom, aby byly zachovány evropské hodnoty. Musíme být na straně těch, kteří je posilují. Musíme být proti těm, kteří by chtěli využívat sílu těch silnějších. To by nás vedlo ke konflitku s těmi, kteří taky dělají politiku, ať už je to Rusko nebo Turecko. Diskuse musí položit na stůl všechno, co nás rozděluje.

Německo se podílí na všech aktivitách OSN, na pomoci uprchlíkům, a ukazuje se také, že u Němců vzrůstá ochota spoluúčasti německých vojáků na mezinárodních misích. Tradice zachování míru je velice často provázena silným antimilitaristickým akcentem. To je to, co Evropa hájí. To také velice rádi opakujeme rovněž kvůli špatné vojenské minulosti Německa.

Ale právě ta důvěra v Německo nás poučí v tom smyslu, abychom dostáli všem výzvám, které před námi stojí. Já jakožto občan jsem viděl určitý vývoj a jako prezident jsem vždy říkal, že se musíte sami spolehnout na to, co jste už dokázali, jste důvěryhodní, jste mírově orientováni a orientováni na právo. To je třeba také mezinárodně zdůrazňovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 30 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 2 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 3 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 9 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...