Gauck: Musíme rozlišovat mezi pravdou a lží. A usilovat o společnou Evropu

Evropská unie nemusí znamenat rozpuštění národních identit, myslí si bývalý německý prezident Joachim Gauck. Unie by ale podle něj měla být jednotná už proto, že Evropané se nikdy neměli lépe, než když nyní dokáží spolupracovat. Podle něj se Němci přestávají bát převzetí zodpovědnosti za evropské dění. Gauck to řekl v pořadu Události, komentáře. Do Prahy přijel převzít Cenu Karla IV. 

Obáváte se rostoucího vlivu populistů v Evropě? 

Nerad bych v to doufal, ale skutečností je, že my v Evropě jsme vytvářeli takovou jednotu, která zaznamenala mnoho úspěchů. A také Česká republka je v situaci, kdy si část obyvatel myslí, že Evropská unie jim bere národní identitu. To je samozřejmě omyl. Ale Evropa, Evropská unie si musí dávat pozor na to, aby evropská myšlenka nebyla postavena proti národní myšlence.

Musíte si představit, jaké problémy Evropská unie řeší: globální problémy, klimatické změny, bezpečnostní otázky. Něco takového nemůže žádná země sama zvládnout. Musíme si uvědomit, čeho jsme dosáhli a zda si to chceme zachovat díky takovému spojenectví. 

Samozřejmě chceme ctít naši národnost, ale musíme také sjednocovat Evopu. Ale nemusíme  počítat s tím, že by se naše národní identity zcela rozpustily.  

Jak si vysvětlujete to, že v  Česku je jedna z nejnižší podpory členství v Evropské unii? Když se podíváme čistě na čísla hospodářského růstu a podobně, tak si Česká republika nikdy nevedla lépe.

Je to paradox. V mnoha zemích tomu tak je, že jsou poměry lepší než kdykoli v minulosti. Ale pocit obyvatel tomu neodpovídá. A je to opravdu podivuhodné, že tady máme situaci, kdy je souhlas s EU velice nízký, tady v České republice je to 34 procent. Ale 62 procent Čechů říká, že EU nám přinesla výhody, že to pociťují, když všeobecně posuzují, jakou roli hrají pocity, které možná pochází z minulosti.

Proto potřebuje demokracie velmi silné představitele, kteří říkají: to jsou fakta, to je naše ekonomická situace, to nám umožnila Evropská unie, tak daleko jsme se dostali proto, že jsme součástí Evropy.

25 minut
Gauck: Jsem si jist, že Evropská unie přežije
Zdroj: ČT24

Často jste hovořil o tom, že Visegradská čtyřka by měla projevit určitou míru solidarity se západní Evropou v otázce migrace a dalších. Ale kde je ta hranice mezi tím, co je solidarita a co jiný názor? 

Musím říci, že k takovým otázkám se nerad vyjadřuji, nejsem součástí vlády a nejsem oprávněn hovořit o tom, co si vláda a Evropa myslí. Ale mluvil jsem o tom, že pocity obyvatel západní Evropy, kde obyvatelé žili již desetiletí s cizinci, jsou jiné, než je tomu u obyvatel východní Evropy. Tak je to i v bývalé NDR, tam jsou velké rezervy vůči přistěhovalectví.

Já nevím, jak se ten konflikt konečně vyřeší, ale je skutečností, že pokud nebudeme mít nějaký klíč na přijímání migrantů, tak musíme vyvinout jinou formu solidarity, kterou poskytne tato část Evropy. Můžeme poukázat na to, že v Polsku jsou přistěhovalci z Ukrajiny anebo na jiné příklady solidarity. Česku se daří tak jako nikdy v minulosti – proto by se samozřejmě i Česko mělo podílet na solidaritě vůči lidem, kteří ji potřebují.

Vy jste několikrát kritizoval mocnosti za to, že například vedou informační válku vůči zemím v Evropské unii a za snahu tyto země destabilizovat. Jak se díváte na proruská, pročínská vyjádření politiků, mezi něž patří někdy i prezident Miloš Zeman, s nímž jste stál na pódiu při oslavách 17. listopadu?

Nemůžete ode mě očekávat, že vstoupím do české diskuse a budu dávat nějaké známky osobnostem české politiky. To se nestane.

Musíme být bdělí, opírat se o fakta, analyzovat hrozby, které ohrožují Evropskou unii a jednotlivé demokratické státy. Když budeme schopni tyto útoky lokalizovat a uvidíme, kdo je ten útočník a jaká je příčina, tak to musíme říci. Nesmíme se skrývat, nesmíme skrývat fakta jenom proto, abychom dělali lepší obchody.

Jsem zcela pro to, abychom byli velice bdělí a abychom rozlišovali věcná fakta na jedné straně a propagandu na druhé. Nesmíme ztrácet naši schopnost úsudku. Demokracie tady není proto, aby hodnotila všechno úplně stejně. Ale je třeba mít distanci mezi pravdou a lží, polopravou, pololží. My se musíme distancovat od těch, kteří pravdu zamlčují nebo zakazují.

Jedním z témat, které otřásá Evropou, je brexit. Dvě desítky německých představitelů v minulých dnech napsaly otevřený dopis, v němž vyzývají Británii, aby neopouštěla Evropskou unii a tak dále. Myslíte, že odchod Británie z Evropské unie může EU dlouhodobě posílit? 

Budu velice smutný, pokud k brexitu skutečně dojde. A budu o to smutnější, když to bude v téměř nepřátelské formě, než kdyby to bylo dohodu. Většina Britů ovšem takto rozhodla, to mohou Evropané namítat. Ale výhody EU pro zúčastněné země jsou tak velké nejenom z morálních, ale i z ekonomických, politických a kulturních důvodů, že by toto spojení Evropy mělo být zachováno.

Myslím, že nejenom v Británii, kdy si lidé řeknou, že hlasovali špatně – ale je potřeba, aby se Evropa do jisté míry probudila. Aby vzrostla míra akceptance Evropské unie. Já mohu jenom doufat, že to je taková výzva k tomu, aby se probudili všichni ti, kteří se anagažují tak, aby EU byla odolná vůči všem krizím.

Evropský právní řád, který podepsaly všechny členské země, musí být dodržován, nelze ho tunelovat. Přál bych Britům, aby se vzapamatovali a aby si promysleli, co způsobili v referendu. Nechtěl bych, abychom je ztratili. Chtěl bych, aby další generace Britů byla v Evropě.

Vy jste řekl, že brexit znamená to, co Německo dlouho odmítalo, tedy převzít na sebe větší zodpovědnost mezinárodní a taky vojenskou. Děje se to?

Pro Německo je jasné, že my jako největší evropský národ musíme trvat na tom, aby byly zachovány evropské hodnoty. Musíme být na straně těch, kteří je posilují. Musíme být proti těm, kteří by chtěli využívat sílu těch silnějších. To by nás vedlo ke konflitku s těmi, kteří taky dělají politiku, ať už je to Rusko nebo Turecko. Diskuse musí položit na stůl všechno, co nás rozděluje.

Německo se podílí na všech aktivitách OSN, na pomoci uprchlíkům, a ukazuje se také, že u Němců vzrůstá ochota spoluúčasti německých vojáků na mezinárodních misích. Tradice zachování míru je velice často provázena silným antimilitaristickým akcentem. To je to, co Evropa hájí. To také velice rádi opakujeme rovněž kvůli špatné vojenské minulosti Německa.

Ale právě ta důvěra v Německo nás poučí v tom smyslu, abychom dostáli všem výzvám, které před námi stojí. Já jakožto občan jsem viděl určitý vývoj a jako prezident jsem vždy říkal, že se musíte sami spolehnout na to, co jste už dokázali, jste důvěryhodní, jste mírově orientováni a orientováni na právo. To je třeba také mezinárodně zdůrazňovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Severní Korea poprvé potvrdila vyslání vojáků na pomoc Rusku ve válce

Severní Korea poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Pchjongjang tvrdí, že tak přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na státní média KLDR. Moskva uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
05:52Aktualizovánopřed 11 mminutami

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo jedenáct lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na filipínském festivalu najel do davu, zemřelo jedenáct lidí. Policie původně informovala o devíti obětech, k večeru SELČ podle agentury Reuters ale bilanci navýšila. Více než dvacet dalších osob utrpělo zranění, potvrdil dříve kanadský premiér Mark Carney. Řidiče policie zadržela, podle ní nejspíš trpěl psychickými problémy. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Tisíce lidí proudily k hrobu papeže Františka v Římě

Tisíce lidí se v neděli přišly poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polská prokuratura šetří možnou korupci spojenou s gigantem Orlen

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.
před 8 hhodinami

Rubio: Moskva a Kyjev musí brzy uzavřít mírovou dohodu

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.
před 8 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na čtyřicet

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 10 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 14 hhodinami
Načítání...