Gauck: Musíme rozlišovat mezi pravdou a lží. A usilovat o společnou Evropu

Evropská unie nemusí znamenat rozpuštění národních identit, myslí si bývalý německý prezident Joachim Gauck. Unie by ale podle něj měla být jednotná už proto, že Evropané se nikdy neměli lépe, než když nyní dokáží spolupracovat. Podle něj se Němci přestávají bát převzetí zodpovědnosti za evropské dění. Gauck to řekl v pořadu Události, komentáře. Do Prahy přijel převzít Cenu Karla IV. 

Obáváte se rostoucího vlivu populistů v Evropě? 

Nerad bych v to doufal, ale skutečností je, že my v Evropě jsme vytvářeli takovou jednotu, která zaznamenala mnoho úspěchů. A také Česká republka je v situaci, kdy si část obyvatel myslí, že Evropská unie jim bere národní identitu. To je samozřejmě omyl. Ale Evropa, Evropská unie si musí dávat pozor na to, aby evropská myšlenka nebyla postavena proti národní myšlence.

Musíte si představit, jaké problémy Evropská unie řeší: globální problémy, klimatické změny, bezpečnostní otázky. Něco takového nemůže žádná země sama zvládnout. Musíme si uvědomit, čeho jsme dosáhli a zda si to chceme zachovat díky takovému spojenectví. 

Samozřejmě chceme ctít naši národnost, ale musíme také sjednocovat Evopu. Ale nemusíme  počítat s tím, že by se naše národní identity zcela rozpustily.  

Jak si vysvětlujete to, že v  Česku je jedna z nejnižší podpory členství v Evropské unii? Když se podíváme čistě na čísla hospodářského růstu a podobně, tak si Česká republika nikdy nevedla lépe.

Je to paradox. V mnoha zemích tomu tak je, že jsou poměry lepší než kdykoli v minulosti. Ale pocit obyvatel tomu neodpovídá. A je to opravdu podivuhodné, že tady máme situaci, kdy je souhlas s EU velice nízký, tady v České republice je to 34 procent. Ale 62 procent Čechů říká, že EU nám přinesla výhody, že to pociťují, když všeobecně posuzují, jakou roli hrají pocity, které možná pochází z minulosti.

Proto potřebuje demokracie velmi silné představitele, kteří říkají: to jsou fakta, to je naše ekonomická situace, to nám umožnila Evropská unie, tak daleko jsme se dostali proto, že jsme součástí Evropy.

Nahrávám video

Často jste hovořil o tom, že Visegradská čtyřka by měla projevit určitou míru solidarity se západní Evropou v otázce migrace a dalších. Ale kde je ta hranice mezi tím, co je solidarita a co jiný názor? 

Musím říci, že k takovým otázkám se nerad vyjadřuji, nejsem součástí vlády a nejsem oprávněn hovořit o tom, co si vláda a Evropa myslí. Ale mluvil jsem o tom, že pocity obyvatel západní Evropy, kde obyvatelé žili již desetiletí s cizinci, jsou jiné, než je tomu u obyvatel východní Evropy. Tak je to i v bývalé NDR, tam jsou velké rezervy vůči přistěhovalectví.

Já nevím, jak se ten konflikt konečně vyřeší, ale je skutečností, že pokud nebudeme mít nějaký klíč na přijímání migrantů, tak musíme vyvinout jinou formu solidarity, kterou poskytne tato část Evropy. Můžeme poukázat na to, že v Polsku jsou přistěhovalci z Ukrajiny anebo na jiné příklady solidarity. Česku se daří tak jako nikdy v minulosti – proto by se samozřejmě i Česko mělo podílet na solidaritě vůči lidem, kteří ji potřebují.

Vy jste několikrát kritizoval mocnosti za to, že například vedou informační válku vůči zemím v Evropské unii a za snahu tyto země destabilizovat. Jak se díváte na proruská, pročínská vyjádření politiků, mezi něž patří někdy i prezident Miloš Zeman, s nímž jste stál na pódiu při oslavách 17. listopadu?

Nemůžete ode mě očekávat, že vstoupím do české diskuse a budu dávat nějaké známky osobnostem české politiky. To se nestane.

Musíme být bdělí, opírat se o fakta, analyzovat hrozby, které ohrožují Evropskou unii a jednotlivé demokratické státy. Když budeme schopni tyto útoky lokalizovat a uvidíme, kdo je ten útočník a jaká je příčina, tak to musíme říci. Nesmíme se skrývat, nesmíme skrývat fakta jenom proto, abychom dělali lepší obchody.

Jsem zcela pro to, abychom byli velice bdělí a abychom rozlišovali věcná fakta na jedné straně a propagandu na druhé. Nesmíme ztrácet naši schopnost úsudku. Demokracie tady není proto, aby hodnotila všechno úplně stejně. Ale je třeba mít distanci mezi pravdou a lží, polopravou, pololží. My se musíme distancovat od těch, kteří pravdu zamlčují nebo zakazují.

Jedním z témat, které otřásá Evropou, je brexit. Dvě desítky německých představitelů v minulých dnech napsaly otevřený dopis, v němž vyzývají Británii, aby neopouštěla Evropskou unii a tak dále. Myslíte, že odchod Británie z Evropské unie může EU dlouhodobě posílit? 

Budu velice smutný, pokud k brexitu skutečně dojde. A budu o to smutnější, když to bude v téměř nepřátelské formě, než kdyby to bylo dohodu. Většina Britů ovšem takto rozhodla, to mohou Evropané namítat. Ale výhody EU pro zúčastněné země jsou tak velké nejenom z morálních, ale i z ekonomických, politických a kulturních důvodů, že by toto spojení Evropy mělo být zachováno.

Myslím, že nejenom v Británii, kdy si lidé řeknou, že hlasovali špatně – ale je potřeba, aby se Evropa do jisté míry probudila. Aby vzrostla míra akceptance Evropské unie. Já mohu jenom doufat, že to je taková výzva k tomu, aby se probudili všichni ti, kteří se anagažují tak, aby EU byla odolná vůči všem krizím.

Evropský právní řád, který podepsaly všechny členské země, musí být dodržován, nelze ho tunelovat. Přál bych Britům, aby se vzapamatovali a aby si promysleli, co způsobili v referendu. Nechtěl bych, abychom je ztratili. Chtěl bych, aby další generace Britů byla v Evropě.

Vy jste řekl, že brexit znamená to, co Německo dlouho odmítalo, tedy převzít na sebe větší zodpovědnost mezinárodní a taky vojenskou. Děje se to?

Pro Německo je jasné, že my jako největší evropský národ musíme trvat na tom, aby byly zachovány evropské hodnoty. Musíme být na straně těch, kteří je posilují. Musíme být proti těm, kteří by chtěli využívat sílu těch silnějších. To by nás vedlo ke konflitku s těmi, kteří taky dělají politiku, ať už je to Rusko nebo Turecko. Diskuse musí položit na stůl všechno, co nás rozděluje.

Německo se podílí na všech aktivitách OSN, na pomoci uprchlíkům, a ukazuje se také, že u Němců vzrůstá ochota spoluúčasti německých vojáků na mezinárodních misích. Tradice zachování míru je velice často provázena silným antimilitaristickým akcentem. To je to, co Evropa hájí. To také velice rádi opakujeme rovněž kvůli špatné vojenské minulosti Německa.

Ale právě ta důvěra v Německo nás poučí v tom smyslu, abychom dostáli všem výzvám, které před námi stojí. Já jakožto občan jsem viděl určitý vývoj a jako prezident jsem vždy říkal, že se musíte sami spolehnout na to, co jste už dokázali, jste důvěryhodní, jste mírově orientováni a orientováni na právo. To je třeba také mezinárodně zdůrazňovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 5 mminutami

USA znovu útočily na Írán, zásahy hlásila města na jihu země

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásil výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 26 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 6 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 8 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 9 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.