Končí dvoudenní summit prezidentů visegrádských zemí na Slovensku ve Vysokých Tatrách. Hovořili na něm o EU a budoucnosti Visegrádské skupiny (V4) v jejích strukturách. Prezidenti Česka, Slovenska, Maďarska a Polska se shodli, že Evropská unie je úžasným projektem, na kterém je třeba pracovat. Letošní summit byl posledním pro slovenského prezidenta Andreje Kisku, který se rozhodl v příštích volbách nekandidovat.
Visegrádská skupina: EU potřebuje empatii mezi členskými zeměmi s různými pohledy
Události ČT: Prezidenti V4 se sešli na Štrbském plese (zdroj: ČT24)
Evropská unie potřebuje, aby se členské země s různými pohledy na vývoj v EU snažily svá stanoviska pochopit, řekl slovenský prezident Andrej Kiska po dvoudenním summitu s kolegy z Česka, Maďarska a Polska. Prezidenti odjeli a předsedové parlamentů V4 se na Slovensko sjíždějí na neformální setkání, kde Česko prezentuje předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO).
„Potřebujeme vzájemnou empatii v Evropské unii, aby si jednotlivé země vzájemně naslouchaly. Každá má svou historii, své problémy a v mnoha ohledech i jiný pohled na EU,“ uvedl Kiska. Zdůraznil, že prezidenti, kteří se sešli na Slovensku a jejichž země tvoří takzvanou visegrádskou čtyřku, považují EU za úžasný projekt. Hrozbou pro ni může být nárůst populismu, extremismu, xenofobie či národního egoismu v Evropě.
Kiska na páteční společné tiskové konferenci poukázal i na potřebu pomoci sociálně slabým lidem, a to i s ohledem na stávající dobrý ekonomický vývoj visegrádských států. Zdůraznil také význam vědy, vzdělávání a výzkumu v době digitalizace ekonomiky. Hovořil o tom, že země by měly připravovat lidi na to, že za pět až deset let jejich pracovní pozice může být s ohledem na digitalizaci jiná.
Zeman kritizoval pokusy o zasahování do vnitřních věcí zemí V4
Miloš Zeman na tiskové konferenci prohlásil, že pokusy o zasahování do vnitřních záležitostí zemí V4 jsou zbytečné a vedou k jejich odcizení ostatním státům EU. Český prezident tak nepřímo reagoval na zářijové doporučení Evropského parlamentu, aby členské země unie zahájily proti Budapešti řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.
„Setkání (prezidentů) potvrdilo kromě jiného soudržnost Visegrádské skupiny, máme-li v rámci Evropské unie cokoliv prosadit. Dohromady jsme silní, izolovaně toho moc prosadit nedokážeme,“ řekl Zeman.
Díky soudržnému postoji V4 se podle Zemana podařilo eliminovat otázku migračních kvót, tedy přerozdělování migrantů mezi členské státy EU na základě kvót. Připomněl, že Česko se podílí na ochraně vnějších hranic vysíláním policistů do Frontexu.
Prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce EU vůči Rusku
Prezidenti Slovenska a Polska po schůzce hlav států čtyř středoevropských zemí V4 obhajovali sankce, které EU uvalila na Rusko v roce 2014 kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym. Český prezident Miloš Zeman ani jeho maďarský kolega János Áder sankce před novináři nekomentovali.
„Rusko zásadním způsobem porušilo mezinárodní právo anexí Krymu. Zbytek světa nemůže zůstat chladným, musí jednat. Oceňuji, že Evropská unie jednotným hlasem tyto sankce potvrdila,“ řekl Kiska.
Slovenský prezident upozornil na podezření, že Rusko stálo za kybernetickými útoky, a také na jeho angažování se v procesu vystoupení Británie z Unie. „Vidíme stále silnější a jasnější vliv Ruska v jednotlivých zemích s cílem rozbití jednoty EU. To si přeje Rusko. Je úkolem nás všech, abychom zůstali jednotní,“ uvedl Kiska.
Také polský prezident Duda řekl, že sankce na Rusko musely být uvaleny. „Pokud si někdo připojí část území, jak tomu bylo v případě Krymu, pokud někdo vede válku a přisvojí si část území jiného státu, nemůžeme vůči tomu zůstat lhostejní,“ uvedl Duda. Sankce jako opatření, které nemá vojenský charakter a má dopad na hospodářství, označil za nejmírnější prostředek, který bylo možné použít.
Brífink po jednání prezidentů V4 (zdroj: ČT24)