V4

Český prezident Petr Pavel po summitu hlav států Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v maďarské Ostřihomi souhlasil se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim v otázce rozšiřování Evropské unie. Maďarský prezident Tamás Sulyok zdůraznil společnou historii regionu, polský prezident Karol Nawrocki hovořil o důležitosti transatlantické vazby.

„Pravděpodobný scénář je, že se teď vytvoří formát V3 plus jedna,“ odhadnul ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) osud Visegrádské skupiny. Maďarský premiér Viktor Orbán dle něj sní o vytvoření „antiukrajinské ruské trojky“ – Česka, Maďarska a Slovenska, mimo Polska. To dle něj má pevný a jednoznačný postoj vůči Moskvě. Dle poslance Miroslava Ševčíka (za SPD) se ale situace v Polsku mění, poukázal na zvolení prezidenta Karola Nawrockého. Zmínil také potřebu vzájemné spolupráce se Slovenskem v rámci budoucí vlády. Jejich debatu moderoval v Událostech, komentářích Martin Řezníček.

Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů, vyplývá z návrhu programového prohlášení. V resortu obrany chce vznikající vláda mezi klíčové úkoly zařadit posílení protivzdušné obrany státu. Dále chce prosadit audit hospodaření resortu nebo přehodnotit koncepci armády a investičních plánů. Strany slibují také odmítnutí migračního paktu EU či zpřísnění pravidel pro pobyt cizinců.

Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) jednal se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem o nadcházejícím summitu Evropské unie či migračním paktu. Babiš sdělil, že mluvili o tématech, kde mají obě země stejné či podobné názory. V budoucnu podle něj oba státy musí opět postupovat společně a pokusit se i o obnovení fungování Visegrádské skupiny, která kromě Česka a Slovenska zahrnuje také Polsko a Maďarsko.

Je to falešná chiméra, že V4 (země visegrádské čtyřky, Maďarsko, Slovensko, Polsko a Česko) může nyní v Evropě něco dokázat a Andrej Babiš (ANO) to velice záhy zjistí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za ODS). Reagoval tak na snahu hnutí ANO posílit roli V4 a zlepšit vzájemné vztahy. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem to Lipavský zdůvodnil i tím, že Slovensko a Maďarsko nepatří nyní k zemím, jež jsou v Evropě pozitivně vnímané.

Předseda ANO Andrej Babiš si dovede představit, že šéfem Poslanecké sněmovny bude lídr SPD Tomio Okamura. Babiš ale odmítl komentovat složení vlády. Během pondělí se s ním v centrále ANO na pražském Chodově postupně sešli místopředseda SPD Radim Fiala, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl či šéf hasičů Vladimír Vlček.

Zvolená poslankyně Taťána Malá (ANO) věří, že příští vláda bude funkční a stabilní. Poslanec Marek Benda (ODS) se ale domnívá, že ANO „to nebude mít lehké“ a obává se „bezbřehé dávky populismu“. Podle Malé má hnutí vymyšlený stabilní rozpočet. Dle ní je také potřeba, aby si Česko vybudovalo silnou pozici v rámci Evropy. Benda věří, že to se již díky premiérovi Petru Fialovi (ODS) podařilo. Oba byli hosty Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou.

Vládní politici na Slovensku vyjádřili radost z vítězství hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše ve sněmovních volbách. Očekávají upevnění vztahů mezi Českem a Slovenskem, které poznamenalo loňské rozhodnutí dosluhující vlády Petra Fialy (ODS) přerušit s Bratislavou mezivládní konzultace. Maďarský premiér Viktor Orbán označil vítězství ANO jako velký krok pro Česko a dobrou zprávu pro Evropu.

Česko musí investovat peníze do obrany efektivně, shodli se krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš a pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09). Volební lídr Motoristů Vladimír Pikora míní, že je důležité utrácet peníze při zvyšování výdajů v tuzemsku. Krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) nevidí ve zbrojení smysl. Krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) by byl pro referendum o setrvání v NATO, senátor Ondřej Lochman (STAN) naopak vidí Alianci jako oporu Česka. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) spatřuje důležitost v komunikaci se spojenci, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

„Jediná možná cesta“ – tak zhodnotili ekonomickou transformaci po roce 1989 bývalí čeští premiéři Jan Fischer a Mirek Topolánek spolu se slovenským expremiérem Ľudovítem Ódorem v Otázkách Václava Moravce. Ódor jako největší dluh polistopadové politické reprezentace označil nedostatečné vysvětlování důvodů, proč musí Slovensko patřit na Západ. Fischer jako hlavní dluh vnímá problém krátkodobé vize nepřesahující jedno volební období.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Boj proti nelegální migraci má pro Slovensko, Maďarsko a Srbsko absolutní prioritu, zásadní je pro ně ochrana vnějších hranic Evropské unie (EU). Společné stanovisko sdělil po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem šéf slovenské vlády Robert Fico.

Ruskému vůdci Vladimiru Putinovi nelze věřit, když říká, že nemá nic proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie – myslí si, že Unie je jen dočasný projekt, který se rozpadne. A proto ji musíme udržet silnou, říká v exkluzivním rozhovoru pro ČT bývalý polský prezident v letech 1995 až 2005 Aleksander Kwaśniewski. Míní, že dokud má Putin pocit, že se jeho agrese daří, nebude chtít vyjednávat.

Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.

Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko. Schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, konkrétně na jednání ministrů financí příští týden v úterý.

Před více než dekádou ho týdeník Respekt v titulku označil za nového lídra Evropy. Pak ale jeho strmá politická kariéra nabrala opačný směr a čekal ho pád. V mezidobí si na konto připsal řadu kontroverzních výroků, v poslední době pak několik silných prohlášení, která rezonovala kontinentem. Například když připodobnil ruského vládce Vladimira Putina k Adolfu Hitlerovi. Radoslaw Sikorski se před několika měsíci vrátil do křesla polského ministra zahraničí — a média oprašují staré titulky.

Slovenský premiér Robert Fico odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Dohoda počítá s převzetím části běženců nebo finanční či materiální pomocí zemím zasaženým přílivem migrantů. Fico opatření označil za diktát z Bruselu, nejde podle něj o solidaritu.

Ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se na setkání v Praze shodli na tom, že ruská agrese na Ukrajině porušuje mezinárodní právo a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Slovensko a Maďarsko se ale nechtějí připojit k české muniční iniciativě pro Ukrajinu a představitelé těchto zemí zopakovali, že neposkytnou Kyjevu žádné zbraně. Skupina je do budoucna podle čtveřice ministrů důležitá pro spolupráci hlavně v oblastech, ve kterých se země shodují a mají podobné zájmy.

Země Visegrádské skupiny se v některých tématech neshodnou, uskupení ale přesto má smysl, uvedli po jednání v Praze šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) a jeho polský protějšek Radoslaw Sikorski. Sešli se den před jednáním ministrů zahraničí všech zemí V4. Kromě situace ve Visegrádské skupině řešili také pomoc Ukrajině v odporu proti ruské agresi.

Premiéři všech zemí Visegrádské skupiny se shodují, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Po summitu V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Země V4 se podle něj liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat. Česko a Polsko poskytují Ukrajině i vojenskou pomoc, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí, ale jsou připraveny se podílet humanitárně či finančně.

Slovenský premiér Robert Fico míní, že země Visegrádské skupiny sice mají na některé problémy rozdílné názory, ale její existence má smysl. Řekl to v rozhovoru, který poskytl ČT po summitu V4 v Praze. V něm také zopakoval, že nevěří ve vojenské řešení ruské agrese proti Ukrajině, a proto slovenská vláda neposílá napadené zemi zbraně.

Výroky slovenského premiéra Roberta Fica vyřčené v souvislosti s druhým výročím plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se nepochybně projeví uvnitř visegrádské čtyřky. Před úterním summitem V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Fico ve svých vyjádřeních převzal i některé narativy, které šíří ruská propaganda. Fiala zdůraznil, že jeho názory jsou přesně opačné, ale že jednat v rámci V4 je třeba. Jen další dění podle něj ukáže, zda se formát V4 přežil. Podobně se vyjádřil i polský premiér Donald Tusk.

Státy Visegrádské skupiny (V4) se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) shodly na společné deklaraci o podpoře Ukrajiny v obraně proti Rusku tak, jak každá země uzná za vhodné. Uvedla to na závěr dvoudenního summitu ministrů obrany V4 v Praze. Její maďarský protějšek Kristóf Szalay-Bobrovniczky řekl, že Budapešť nepošle Kyjevu vojenskou pomoc, napadenou zemi ale bude dál zásobovat humanitárními dodávkami. Ke schůzce se připojili také zástupci dalších států střední Evropy a západního Balkánu.

V dlouhodobém horizontu se počítá s tím, že Česko by mělo mít velvyslance v Rusku, oznámil po jednání s nejvyššími ústavními činiteli prezident Petr Pavel. Jako první se podle něj nejspíš bude řešit post zástupce velvyslance. Na Pražském hradě se setkal s premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedy obou komor parlamentu – šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Společného jednání o zahraniční politice se účastnil také ministr za příslušný resort Jan Lipavský (Piráti).