Prezidenti účastnící se summitu v Lánech jednomyslně podporují začlenění Srbska do EU a jsou ochotni poskytnout maximální pomoc. Po jednání to uvedl český prezident Miloš Zeman. K setkání představitelů skupiny V4, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se ve čtvrtek připojili také prezidenti Srbska a Slovinska. Podporu vstupu Srbska do EU dříve vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO).
Prezidenti na summitu v Lánech jednomyslně podpořili začlenění Srbska do EU, uvedl Zeman
Události: Prezidenti skupiny V4 podpořili začlenění Srbska do EU (zdroj: ČT24)
„Jsem rád, že vám mohu oznámit, že všichni prezidenti jednomyslně podporují včlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni tomuto včlenění poskytnout maximální pomoc,“ řekl na tiskové konferenci Zeman. Perspektivě rozšíření EU o země západního Balkánu se hlavy státu věnovaly ve čtvrtečním třetím panelu summitu.
Maďarský prezident János Áder zdůraznil spojitost mezi srbským členstvím v Unii a bezpečností celé Evropy. „Bezpečnost Evropské unie závisí na tom, zda bude stabilita na Balkáně, jak se bude vyvíjet tamní situace,“ řekl. Vstup Srbska do EU je podle něj nejen v zájmu této země, ale i EU jako celku.
Tisková konference po summitu zemí skupiny V4 (zdroj: ČT24)
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy by byl pokrok ve vyjednáváních o srbském vstupu do EU i dobrým politickým signálem v době, kdy se jedná o vystoupení Británie z Unie. Podle něj to může ukázat, že bez ohledu na brexit je EU přitažlivým projektem, že je o členství v ní zájem.
Také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila vstupu Srbska do EU podporu s tím, že pro Slovensko byl transformační proces před vstupem do Unie v mnohém užitečný, země přijala mnoho reforem. Podle slovinského prezidenta Boruta Pahora rozšíření EU o země západního Balkánu snižuje bezpečnostní i další rizika.
Srbský prezident Aleksandar Vučič poděkoval zemím V4 za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohly apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější.
Po nedávném jednání premiérů zemí V4 také premiér Babiš uvedl, že státy Visegrádské skupiny podporují co nejrychlejší vstup Srbska a také Černé Hory do EU. Ideální by to podle něho bylo ještě do konce roku 2027. Vučič ve čtvrtek hovořil o roku 2025.
Zeman bude přesvědčovat ústavní činitele, ať zruší uznání Kosova
Prezident Zeman také uvedl, že pokud na říjnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů neuspěje se svým návrhem na zrušení českého uznání Kosova, bude se v budoucnu dál snažit ostatní politiky přesvědčit, aby změnili názor. Česká diplomacie už dříve uvedla, že není důvod český postoj ke Kosovu měnit.
„Na nejbližší poradě nejvyšších, to jest čtyř ústavních činitelů České republiky předložím návrh na oduznání nezávislosti Kosova. Mohu být přehlasován, jsme demokratická země, a když se tak stane, tak budu své kolegy přesvědčovat dál,“ řekl Zeman.
Porad nejvyšších ústavních činitelů se tradičně účastní prezident, premiér a předsedové sněmovny i Senátu. Přítomni na nich zpravidla bývají také ministři obrany a zahraničí. Zeman mluvil o možnosti zrušit české uznání Kosova v září při návštěvě Srbska.
Premiér Babiš bezprostředně poté prohlásil, že nevidí důvod, aby česká vláda svůj přístup ke Kosovu měnila. Později po jednání s prezidentem řekl, že věc je třeba projednat na schůzce ústavních činitelů i na vládě.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) důvod ke zrušení uznání Kosova nevidí, podle něj by Česko k takovému kroku mohlo přistoupit jen v případě, že by Kosovo přestalo plnit některá kritéria státnosti, na základě kterých bylo v roce 2008 uznáno.
Vučič ve čtvrtek Zemanovi poděkoval za jeho podporu ve věci Kosova. Podotkl zároveň, že se Srbsko nemůže vměšovat do vnitřních záležitostí Česka, pokud jde o debatu o zrušení uznání této země.
Kosovo, které po rozpadu Jugoslávie vyhlásilo v únoru 2008 nezávislost na Srbsku, postupně uznalo 116 zemí. Ze států V4 mezi nimi jsou Česko, Polsko a Maďarsko. Srbsko přesvědčuje země uznávající kosovskou nezávislost, aby od svého postoje ustoupily. Dosud se mu to podle některých zdrojů podařilo u 15 států, hlavně z Afriky a Latinské Ameriky.
Odpovědnost za brexit mají Evropská unie i Britové, uvedl prezident
Dva bloky jednání, kterých se ve středu zúčastnili Miloš Zeman, Zuzana Čaputová, Andrzej Duda a János Áder, se podle hlavy českého státu týkaly pozice V4 v Evropské unii či brexitu.
„Konstatovali jsme, že Visegrád byl úspěšný v minulosti, když zabránil takzvaným migračním kvótám a nevyjádřil souhlas s kandidaturou pana (Franse) Timmermanse (do čela Evropské komise). Nyní se bude zabývat jak problémy evropského rozpočtu, tak problematikou obnovitelných zdrojů, protože každá země má svůj energetický mix,“ poznamenal Zeman.
Odpovědnost za brexit mají podle něj Evropská unie i Britové. „Evropská komise někdy svými často nesmyslnými direktivami rozčílila britskou populaci,“ řekl Zeman. Britové podle něj pak namlouvali občanům, že když odejdou z EU, tak na tom vydělají. To byla chyba, míní český prezident.
K setkání představitelů skupiny V4 se ve čtvrtek připojili také prezidenti Srbska a Slovinska Aleksandar Vučič a Borut Pahor. Prezidentský summit je součástí českého předsednictví ve Visegrádské skupině.
Česko si jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví stanovilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v Severoatlantické alianci a posilování soudržnosti obou těchto organizací. Chce také podporovat proces rozšíření Unie o státy západního Balkánu.
Státy Visegrádu by měly překonávat rozdělení v Evropě, říká Čaputová
Zuzana Čaputová už ve středu uvedla, že země V4 musí při prosazování svých národních a regionálních zájmů hledat spojence. „Když dokážeme být konstruktivní, budou i ostatní víc vycházet vstříc našim prioritám,“ napsala na Facebooku slovenská prezidentka.
Pokračující rozdělování EU na východ a západ nebo na nové a staré členy je podle ní důsledkem toho, že se státy dostatečně neznají a nedůvěřují si, proto je třeba víc spolu mluvit a spolupracovat. Do Lán podle svých slov přijela s poselstvím, že státy Visegrádu by měly přicházet s pozitivní agendou a tím překonávat rozdělení v Evropě.
Prezidenti V4 chtějí zachování objemu peněz v kohezních fondech
Prezidenti skupiny V4 se dále na summitu shodli, že chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti i na společnou zemědělskou politiku. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr.
Podle českého prezidenta Zemana mají při jednání o finančním rámci Polsko a Maďarsko zájem hlavně na zachování zemědělských dotací, Česko a Slovensko zase na zachování přísunu peněz na stavbu dálniční infrastruktury. Podle něj je důležité, aby si členské státy mohly samy stanovovat priority, na co použijí evropské peníze, a aby se v tomto směru snížil vliv Evropské komise.
Podle slovenské prezidentky Čaputové je zřejmé, že nový finanční rámec bude mít do budoucna i nové priority. „Považujeme za potřebné, abychom je vnímali jako nové příležitosti,“ řekla. Jako příklad uvedla možnost využití evropských peněz na řešení výzev budoucnosti, které změní společnost, jako jsou robotizace a automatizace.
Čaputová také spojila otázku budoucího rozpočtu s klimatickou a energetickou politikou. „Slovensko čeká mimo jiné transformace největšího hnědouhelného regionu. Je potřebné, abychom se na nový rozpočtový rámec dívali i z hlediska těchto možných výzev,“ řekla.
Podle Zemana je třeba, aby v otázce klimatu a energetiky bylo respektováno, že každá země EU má vlastní energetický mix. „Bylo by těžké, abychom byli dostáváni do chomoutu nezodpovědného klimatického šílenství. Nebráníme se samozřejmě rozumným energetickým úsporám, nebráníme se ani podpoře obnovitelných zdrojů, ale nemohou být na úkor rozvoje našeho průmyslu nebo zemědělství,“ prohlásil.