Musíme chránit svobodu slova, ale i ta má hranice, řekla v Evropském parlamentu Čaputová

14 minut
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupila v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová promluvila na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Hovořila o společném postupu vůči režimu ruského vůdce Vladimira Putina. Reagovala ale také na nedávnou vraždu dvou členů komunity LGBT+ v Bratislavě. Řekla, že je potřeba chránit svobodu slova například na sociálních sítích, ovšem i ta má mít podle ní své hranice.

„Jestli nebudeme chránit demokracii, tak zanikne,“ varovala Čaputová hned na úvod svého proslovu. Hovořila o dvou posledních krizích, které Evropu zasáhly – covidové a té spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. „Když jsme jako Evropská unie jednotní, umíme těmto krizím čelit daleko lépe,“ věří. 

„Zítra (ve čtvrtek) bude zasedat Evropská rada kvůli řešení energetické krize. Chci požádat Evropský parlament o podporu řešení, která by byla vhodná a účinná nejen pro Slovenskou republiku, ale i pro ostatní krajiny. Myslím tím cenový strop pro plyn, oddělení plynu od tvorby ceny elektřiny a také společný nákup plynu,“ nastínila Čaputová. 

Prezidentka také zdůraznila, že Evropa čelí i zpochybňování důvěryhodnosti demokratických institucí, hlavně prostřednictvím sociálních médií. Zmínila také otázky, které se týkají právního státu. „Je to velmi důležité téma, kterého je Slovensko součástí,“ podotkla a dodala, že i na Slovensku nyní probíhá justiční reforma. „Méně nám chybí pravidla než chuť či odhodlání je aplikovat,“ doplnila.

4 minuty
Projev slovenské prezidentky Čaputové v europarlamentu
Zdroj: ČT24/EBS

Nemůžeme být naivní, apelovala

Čaputová hovořila také o vlivu dezinformací a konspiračních teorií na společnost. Pro demokracii v celé Evropě to vnímá jako obrovský problém. „Minulý týden se na Slovensku stala brutální vražda dvou mladých lidí, kteří byli příslušníky LGBTQ komunity. Vražda byla útokem nejen na tyto dva mladé lidi, ale také na celou společnost,“ sdělila.

Prezidentka upozornila, že trestné činy z nenávisti podkopávají demokratickou společnost. „V tomto kontextu to říkám i proto, že pachatel, který se těchto skutků dopustil, se jednak inspiroval na sociálních sítích, a jednak na nich publikoval i svůj manifest,“ popsala. 

Podle Čaputové je nutné přidat v ochraně demokracie, je také třeba chránit práva, jakým je i svoboda projevu. „Ale ani ta není bez hranic. Jako demokrati nemůžeme být naivní, protože nás to může stát hodně. Ve výsledku to může znamenat, že budeme poslední generací, která demokracii zažije,“ upozornila. Dodala, že i v této oblasti by měly být evropské státy jednotné a solidární.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 21 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 33 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...