Musíme chránit svobodu slova, ale i ta má hranice, řekla v Evropském parlamentu Čaputová

14 minut
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupila v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová promluvila na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Hovořila o společném postupu vůči režimu ruského vůdce Vladimira Putina. Reagovala ale také na nedávnou vraždu dvou členů komunity LGBT+ v Bratislavě. Řekla, že je potřeba chránit svobodu slova například na sociálních sítích, ovšem i ta má mít podle ní své hranice.

„Jestli nebudeme chránit demokracii, tak zanikne,“ varovala Čaputová hned na úvod svého proslovu. Hovořila o dvou posledních krizích, které Evropu zasáhly – covidové a té spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. „Když jsme jako Evropská unie jednotní, umíme těmto krizím čelit daleko lépe,“ věří. 

„Zítra (ve čtvrtek) bude zasedat Evropská rada kvůli řešení energetické krize. Chci požádat Evropský parlament o podporu řešení, která by byla vhodná a účinná nejen pro Slovenskou republiku, ale i pro ostatní krajiny. Myslím tím cenový strop pro plyn, oddělení plynu od tvorby ceny elektřiny a také společný nákup plynu,“ nastínila Čaputová. 

Prezidentka také zdůraznila, že Evropa čelí i zpochybňování důvěryhodnosti demokratických institucí, hlavně prostřednictvím sociálních médií. Zmínila také otázky, které se týkají právního státu. „Je to velmi důležité téma, kterého je Slovensko součástí,“ podotkla a dodala, že i na Slovensku nyní probíhá justiční reforma. „Méně nám chybí pravidla než chuť či odhodlání je aplikovat,“ doplnila.

4 minuty
Projev slovenské prezidentky Čaputové v europarlamentu
Zdroj: ČT24/EBS

Nemůžeme být naivní, apelovala

Čaputová hovořila také o vlivu dezinformací a konspiračních teorií na společnost. Pro demokracii v celé Evropě to vnímá jako obrovský problém. „Minulý týden se na Slovensku stala brutální vražda dvou mladých lidí, kteří byli příslušníky LGBTQ komunity. Vražda byla útokem nejen na tyto dva mladé lidi, ale také na celou společnost,“ sdělila.

Prezidentka upozornila, že trestné činy z nenávisti podkopávají demokratickou společnost. „V tomto kontextu to říkám i proto, že pachatel, který se těchto skutků dopustil, se jednak inspiroval na sociálních sítích, a jednak na nich publikoval i svůj manifest,“ popsala. 

Podle Čaputové je nutné přidat v ochraně demokracie, je také třeba chránit práva, jakým je i svoboda projevu. „Ale ani ta není bez hranic. Jako demokrati nemůžeme být naivní, protože nás to může stát hodně. Ve výsledku to může znamenat, že budeme poslední generací, která demokracii zažije,“ upozornila. Dodala, že i v této oblasti by měly být evropské státy jednotné a solidární.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 17 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...