Bröhanovo muzeum v Berlíně nabízí náhled do české avantgardy, jedné z klíčových etap české moderny. Výstava nazvaná česky Hej rup! s německým dovětkem Die Tschechische Avantgarde (česká avantgarda) ukazuje, jak se české avantgardní hnutí projevovalo v malbě, sochařství, designu, ale i v hudbě či filmu.
Na začátku byla židle a na konci výstava české avantgardy v Berlíně
Výkřik Hej rup!, vypůjčený z názvu filmu Voskovce a Wericha (ukázka z něho se rovněž na výstavě promítá), odkazuje na období po roce 1918, kdy vznik nového státu fungoval jako „pohon“ pro mnoho lidí, od dělníků po básníky. Všeobecný optimismus v začátcích Československa se promítal do vizionářských nápadů, včetně těch uměleckých.
„Příprava výstavy byla i pro nás cestou objevování a poznání. Sami jsme byli překvapeni rozmanitostí českého příspěvku k evropské avantgardě,“ řekl ředitel muzea Tobias Hoffmann, jenž je zároveň spolukurátorem výstavy.
Bröhanovo muzeum se k české avantgardě dostalo přes židli. „Muzeum si před časem pořídilo z Česka židli z ocelových trubek, což se pro nás stalo výchozím bodem. Řekli jsme si, že by bylo pěkné vsadit tento kus nábytku do celkového prostředí,“ vysvětlil Hoffmann. Poznamenal, že nábytek z ocelových trubek je původním německým vynálezem. „Češi se ale tohoto nápadu chopili a bohatě ho rozvinuli,“ dodal.
Přes tři sta děl
Výstava mapuje nejdůležitější proudy české moderny a prostřednictvím více než tří set maleb, grafik, soch, fotografií také ukazuje český příspěvek k evropské moderně. Návštěvníky by podle plánu kurátorů měl do avantgardy vtáhnout už vstup do výstavy, jemuž dominuje model výkladní skříně prvorepublikového nakladatelství Odeon, jehož logo navrhnul umělec, kritik a teoretik umění Karel Teige.
Výstava o české avantgardě v Berlíně
Právě Teigemu věnovali kurátoři významnou pozornost coby vůdčí osobnosti české avantgardy. Návštěvníci postupně procházejí sekcemi s kubismem, surrealismem, architekturou, nábytkovým designem, obrazy, grafikami, kolážemi či filmem. Zastoupen je také Zlín, za jehož funkcionalistickým rozvojem stojí Tomáš Baťa se svým obuvnickým koncernem.
Stejně jako pro demokratické meziválečné Československo byla i pro avantgardu koncem dohoda z Mnichova ze září 1938, která zemi připravila o pohraničí. Za definitivní tečku pak Hoffmann označil nástup komunistů k moci v roce 1948. To považuje za ironii osudu vzhledem k tomu, že klíčoví umělci české avantgardy byli výrazně levicově orientovaní včetně ústřední umělecké skupiny Devětsil.
Výstava v Bröhanově muzeu potrvá do března příštího roku. Doprovodným programem se připojilo České centrum Berlín.