Jan Werich

Bröhanovo muzeum v Berlíně nabízí náhled do české avantgardy, jedné z klíčových etap české moderny. Výstava nazvaná česky Hej rup! s německým dovětkem Die Tschechische Avantgarde (česká avantgarda) ukazuje, jak se české avantgardní hnutí projevovalo v malbě, sochařství, designu, ale i v hudbě či filmu.

Ke stočtyřicátému výročí narození Jaroslava Haška připravil Supraphon audioknihu s „výběrem z díla světově proslulého spisovatele“, jak hlásá podtitulek. Základem kompletu jsou povídky a úryvky z Haškova nejslavnějšího díla – Osudů dobrého vojáka Švejka. Nahrávky byly pořízeny mezi lety 1936 a 2023, některé patří k raritám nebo jsou uvedeny v premiéře. K posluchačům se Haškovy texty dostávají v podání jak hereckých bardů, tak zástupců současné generace.

Ve věku 90 let zemřel divadelní a filmový herec a dabér Stanislav Fišer. Svou kariéru spojil hlavně s Městskými divadly pražskými, vedle toho patřil i k nejobsazovanějším dabérům v Česku, jeho hlasem mluvil například Pierre Brice v roli náčelníka Apačů Vinnetoua nebo animovaný Asterix. O úmrtí Fišera informovala Frekvence 1 a deník Blesk.cz, kterým to sdělila hercova partnerka Antonie Hemerková.

Zděšené tváře, údiv, ale i rezignace - tak vypadaly výrazy herců, kteří se přesně před 45 lety sešli v Národním divadle. Na příkaz komunistické strany se zde 28. ledna 1977 konala snad nejviditelnější normalizační propagandistická akce té doby - podepisování takzvané Anticharty. Provolání, které mělo odsoudit Chartu 77 požadující dodržování lidských práv, tehdy podepsaly stovky umělců, kteří tak zároveň stvrdili svůj souhlas s normalizací. Někteří tvrdili, že to pro ně byla jediná cesta, pokud chtěli dál veřejně působit. Až na výjimky málokdo svůj podpis pod Antichartou veřejně odvolal. Originální podpisové archy se navíc nezachovaly.

Dvojfilm Císařův pekař – Pekařův císař patří při reprízách k divácky nejúspěšnějším filmům, přestože vznikl už před sedmdesáti lety. Premiéru měl 4. ledna 1952 a právě budovatelská doba podle některých tiskne do příběhu rozměr agitky. Pro jiné je podstatnější nadčasový a inteligentní humor Jana Wericha, který se představuje v dvojroli císaře a pekaře.

Herečka Jiřina Bohdalová slaví devadesátiny. Před kamerou poprvé stála ve třicátých letech a stále hraje. V divadle i ve filmu vytvořila silné dramatické postavy, zároveň patří k nejpopulárnějším komičkám české kinematografie. Její typicky chraplavý hlas je také neodmyslitelně spojován s oblíbenými večerníčkovými postavičkami.

Česko má tisíce národních hrdinů, proti kterým stojí jeden Švejk. A zatímco o něm vědí všichni, o tisících statečných neví nikdo nic. V rozhovoru pro ČT24 ke stému výročí od vydání Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka to prohlásil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Album Osvobozené divadlo V+W 1929–1938 nabízí souborné vydání všech dochovaných nahrávek písní legendární prvorepublikové scény. Pozoruhodným počinem je navíc i samo o sobě, mimo jiné díky dosud nevydaným snímkům. A opět se potvrzuje známá pravda, že na pány Voskovce, Wericha a Ježka nikdo nemá.

Populární divadelní a filmový herec Jiří Sovák vždycky s radostí vyvolával smích. Letos v září uplynulo dvacet let od jeho smrti, ale v paměti publika stále zůstává, především jako komediální herec a skvělý vypravěč. Měl za sebou ale i mnoho vážných dramatických rolí. Sedmnáct let vystupoval na prknech Národního divadla. Narodil se 27. prosince 1920, přesně před sto lety.

Tvůrci divadelní inscenace Meda o životě mecenášky a sběratelky Medy Mládkové plánují příští léto uvést hru o Janu Werichovi. Známého herce a dramatika si v režii Adély Laštovkové Stodolové v mladším věku zahraje Vojtěch Kotek, ve zralém věku Václav Kopta. Divadelní představení Werich by se mělo na Letní scéně Muzea Kampa uvádět od poloviny června.

Vyšly dosud neznámé nahrávky Voskovce a Wericha. Zvukovou historii Osvobozeného divadla vydalo nakladatelství Supraphon už v roce 2007. Nyní ale komplet rozšířilo o desítky písní a výstupů, které se z různých důvodů nemohly publikovat. Některé skeče dvojice točila jen pro legraci.

Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší inscenaci současné hry za rok 2019 dostal Martin Františák. Porota ze čtyř nominovaných vybrala jako vítěznou jeho inscenaci hry Hadry, kosti, kůže od Pavla Jurdy, která připomíná soužití dvou významných a diametrálně odlišných umělců Jana Wericha a Vladimíra Holana. Uvádí ji Švandovo divadlo v Praze. Ceremoniál, při kterém se ceny předávají, letos kvůli koronaviru nahradilo vyhlášení vítězů ve vysílání ČT24.

Básník Vladimír Holan a herec Jan Werich byli přes dvacet let sousedy ve vile na pražské Kampě. O jejich nesnadném soužití a propletených osudech vznikla nová divadelní hra s názvem vypůjčeným z Holanovy sbírky: Hadry, kosti, kůže. Na jevišti Švandova divadla stejný prostor sdílejí Miroslav Hanuš jako Jan Werich a Luboš Veselý v roli Vladimíra Holana.

Události po Mnichovu tvrdě dopadly na všechny, kdo se v té době stavěli proti Německu a jeho vůdci. Výjimkou nebylo ani oblíbené Osvobozené divadlo Jiřího Voskovce a Jana Wericha, které na nástup fašismu a nacismu ve svých hrách nevybíravě satiricky upozorňovalo. Přesně před 80 lety se stalo jednou z prvních obětí totalitarismu – 10. listopadu 1938 ho úřady nechaly zavřít a jeho protagonisty zachránil útěk do Spojených států.