Dvojfilm Císařův pekař – Pekařův císař patří při reprízách k divácky nejúspěšnějším filmům, přestože vznikl už před sedmdesáti lety. Premiéru měl 4. ledna 1952 a právě budovatelská doba podle některých tiskne do příběhu rozměr agitky. Pro jiné je podstatnější nadčasový a inteligentní humor Jana Wericha, který se představuje v dvojroli císaře a pekaře.
Werich se střídá v roli císaře a pekaře už 70 let. Sám si vymohl výměnu režiséra a návrat Nataši Gollové
Císařův pekař a Pekařův císař měli premiéru před 70 lety (zdroj: ČT24)
Příběh se odehrává v Praze na císařském dvoře Rudolfa II., který proslul vášní pro umění a alchymii. „Werichovi šlo hlavně o vytvoření historické pohádky. Ve své době byl film označován jako historická veselohra, dá se říct, že tak funguje dodneška. Neměli bychom ho brát jako dokument o rudolfínské Praze, ale jako stylizovanou pohádku,“ podotýká ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
Golem poprvé jako hliněný obr
Nicméně podobně jako skutečný Rudolf II. i panovník v podání Jana Wericha se obklopuje učenci, umělci, astrology a alchymisty, kteří se snaží vyrobit zlato a hledají elixír mládí, aby se císař mohl věnovat své další velké vášni – krásným ženám. Jeho zanedbávání vladařských povinností však vyústí ve vznik spiklenecké kliky, která hodlá vladaře sesadit – a ke svým mocenským plánům míní využít i bájného hliněného obra golema.
Golem, jehož podle legendy povolal k životu rabi Löw na konci šestnáctého století, se v tomto filmu poprvé objevil jako hliněný obr se svorníky na hrudi. Do té doby si umělci golema představovali různě, převážně jako oblečenou lidskou postavu. Autorem výtvarné podoby stvoření, které ožívá po vložení šému (magické kuličky) do otvoru na čele, byl sochař Jaroslav Horejc. Samotnou sochu zřejmě vytvořili pracovníci barrandovských studií.
Spíš utopie než agitka
Situaci vyřeší pekař Matěj, který je císaři velmi podobný, jen o čtvrtstoletí mladší. S Rudolfem II. si vymění role a golemovu obávanou sílu nakonec využije k pečení chleba pro chudé. A právě scéna, v níž lid sborově zpívá, jak budou „všichni lidi všechno mít dohromady“, zní některým divákům jako přílišná agitace komunistické ideologie. Veselohra ostatně vznikla ve vypjatých padesátých letech.
„Film je poznamenaný svou dobou, stejně jako všechny, včetně dnešních. Doba se do filmů vždycky nějak promítá. Premiéra Císařova pekaře byla v roce 1952, to je doba velmi složitá. A to, co vypadá dneska jako oslava budovatelství, je spíš výraz společenské utopie, ve které ostatně Werich fungoval už ve třicátých letech,“ namítá Bregant.
Císařův pekař a Pekařův císař
Podle divadelního Golema
Werich napsal k filmu rovněž scénář, spolu s Jiřím Brdečkou a režisérem Martinem Fričem. Inspirovali se hrou Golem uváděnou o dvě dekády dříve v Osvobozeném divadle.
S golemem měl zkušenosti i kameraman Jan Stallich. V roce 1936 točil v barrandovských ateliérech stejnojmenný film francouzského režiséra Juliena Duviviera, jenž rovněž zpracoval téma staropražské legendy, ovšem nikoli jako veselohru, ale v ponurém duchu.
Císařův pekař byl pro Stallicha mimochodem teprve druhou zkušeností s barevným filmem – po dramatu o Janu Roháči z Dubé.
Měnil se režisér i herci
Natáčení nejprve začalo pod režijním dohledem Jiřího Krejčíka, ale po neshodách s Werichem byl režisér „přeobsazen“. „Došlo tam asi k nějaké srážce představ a Werich měl tu autoritu, že si mohl vybrat svého režiséra, čili Martina Friče, se kterým už dva filmy natočil ve třicátých letech,“ dodává Bregant.
Některé scény se proto točily znova, neboť se změnilo i herecké obsazení. Sám odstoupil například Karel Höger, který měl hrát magistra Kellyho (vystřídal ho Jiří Plachý), roli maršála Russworma odmítl Jan Pivec a nahradil ho Zdeněk Štěpánek.
Jako alchymistu Scotta si Werich prosadil místo Saši Rašilova Františka Černého a „médium“ Sirael ztvárnila místo Ireny Kačírkové Nataša Gollová, jíž tak Frič s Werichem pomohli dostat se z poválečné filmové klatby. Kvůli vztahu s Wilhelmem Söhnelem, jenž zastupoval v barrandovských ateliérech německý dohled, čelila po osvobození obvinění z kolaborace.
Jednu ze svých mála ryze veseloherních rolí – císařovu přítelkyni, hraběnku Stradovou – si ve filmu zahrála Marie Vášová, jinak představitelka tragických postav. Vedle dalších známých herců, například Bohumila Záhorského, Josefa Kemra, Miloše Kopeckého či Lubomíra Lipského, dostala hereckou příležitost i tehdejší studentka architektury a pozdější slavná režisérka Věra Chytilová jako jedna z dvorních dam.
Kostýmy podle Trnky
Kostýmní výprava nese rukopis Jiřího Trnky. „Byl autorem návrhů všech kostýmů a dokázal jim vtisknout tak jasný charakter, že pracují s historickou, autentickou podobou, ale zároveň jsou přizpůsobeny tomu, aby je kamera dokázala nasnímat tak, aby byly součástí hereckého projevu,“ vysvětluje Bregant.
Čeští diváci znají příběh Císařova pekaře a Pekařova císaře jako dvojdílný film, vznikla ale i jednodílná verze se stopáží 112 minut. Určena byla pro promítání v zahraničí.