Werich se narodil před 120 lety, jeho humor a satira nestárnou

Divadelník a herec Jan Werich stále zůstává symbolem inteligentního humoru a ostré satiry. Narodil se před sto dvaceti lety, 6. února 1905, a do povědomí vstoupil nejen jako polovina autorské dvojice V + W, ale i díky filmové pohádce Byl jednou jeden král… a knize Fimfárum.

Díky přátelství s Jiřím Voskovcem se roku 1926 mladý student práv Jan Werich připojil k avantgardní skupině Devětsil. Werich později prohlásil: „I když jsem nechtěl jít k divadlu a Voskovec taky ne, divadlo si přišlo pro nás.“

Tito dva studenti potřebovali jen jeden rok na to, aby na prknech Osvobozeného divadla uvedli svou první společnou hru, Vest Pocket Revue. Pro divadelní scénu, kde s nimi spolupracoval hudební skladatel Jaroslav Ježek, napsali řadu her, které oslovily publikum nejen humorem, ale také kritickým pohledem na společenské problémy. Vznikly hry jako Caesar, Osel a stín nebo Kat a blázen.

Stoupající hrozba nacismu proměnila Werichův a Voskovcův humor v ostrou politickou satiru, příkladem je Balada z hadrů z roku 1935. Po Mnichovu bylo Osvobozené divadlo v roce 1938 zakázáno. Werich, Voskovec a Ježek před hrozbou zatčení emigrovali do Spojených států, kde dál kritizovali nacismus. Pracovali pro Hlas Ameriky a hráli pro československé krajany.

Po válce

Po návratu do Československa po konci druhé světové války se V + W pokusili Osvobozené divadlo obnovit, ale neúspěšně. Nová doba už jejich tvůrčí svobodě nepřála. Voskovec nakonec krátce po únoru opět emigroval, Werich zůstal v Československu.

Vedl pražské divadlo ABC, kde vytvořil novou dvojici s Miroslavem Horníčkem, postupně se mohl vrátit i před kameru. Objevil se třeba v dodnes oblíbených filmech jako Císařův pekař – Pekařův císař, Až přijde kocour nebo Byl jednou jeden král..., později si zahrál i v televizní sérii s Panem Tau.

Zároveň se projevoval jako spisovatel, jeho sbírka pohádek Fimfárum se stala klasikou české literatury pro děti, popularitu si získaly i jeho vzpomínkové knihy Italské prázdniny nebo Lincoln 1933.

V nemilosti režimu

Podpisem manifestu Dva tisíce slov v roce 1968 Werich podpořil reformy pražského jara, po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a nástupu normalizace se ocitl v nemilosti. V lednu 1977 se už vážně nemocný Werich objevil na shromáždění umělců k Antichartě, jeho podpis pod dokumentem je ale dodnes zpochybňován.

11 minut
Co tomu říkáte, pane Werich? Glosy z roku 1968
Zdroj: ČT

V dubnu 1977 se naposledy objevil před publikem, a to v Lucerně u příležitosti půlstoletého výročí premiéry první hry Vest Pocket Revue. Zemřel o tři a půl roku později, na konci října 1980, ve věku sedmdesáti pěti let.

Výročí narození Jana Wericha připomíná například výstava, kterou připravil Chvalský zámek v Praze. Potrvá do konce srpna a představí mimo jiné soubor originálních ilustrací knihy Fimfárum od Jiřího Trnky. Pro nejmenší v suterénu zámku vznikla herna inspirovaná Werichovými pohádkami.

11 minut
Výstava k výročí Jana Wericha
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 23 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...