Zemřel herec a dabér Stanislav Fišer. Hlas propůjčil Vinnetouovi

Ve věku 90 let zemřel divadelní a filmový herec a dabér Stanislav Fišer. Svou kariéru spojil hlavně s Městskými divadly pražskými, vedle toho patřil i k nejobsazovanějším dabérům v Česku, jeho hlasem mluvil například Pierre Brice v roli náčelníka Apačů Vinnetoua nebo animovaný Asterix. O úmrtí Fišera informovala Frekvence 1 a deník Blesk.cz, kterým to sdělila hercova partnerka Antonie Hemerková.

„Zemřel v noci po dlouhé nemoci,“ sdělila médiím Hemerková. „Odešel další báječný herec a člověk,“ uvedl v reakci na úmrtí Fišera jeho kolega, herec Jiří Klem, který s ním mnoho let sdílel hereckou šatnu.

Fišer se narodil v Hořicích v Podkrkonoší jako nemanželské dítě herečky kočovné divadelní společnosti a starožitníka z Vysokého Mýta. S divadlem začínal velmi brzy jako ochotník, už v patnácti letech odešel do Prahy.

Po druhé světové válce nejprve hrál v Divadle pro mládež nebo na Vinohradech, po angažmá v Divadle Jiřího Wolkera a v Burianově Divadle D34 ho Jan Werich přijal v roce 1959 do Divadla ABC. To bylo později sloučeno s Městskými divadly pražskými, kde zůstal Fišer v angažmá do roku 1993 a později zde hrál jako stálý host.

Rakovina ho připravila o hlas

V Městských divadlech pražských Fišer vytvořil za více než půlstoletí přes osmdesát rolí. Na jevišti se objevoval i řadu let poté, co ho vážná choroba připravila o možnost promluvit. V roce 2004 mu lékaři objevili rakovinu hrtanu, kvůli které mu museli odebrat hlasivky, a tím přišel o svůj typický hlas.

Stanislav Fišer při přebírání Ceny Františka Filipovského za dabing (2009)
Zdroj: Alexandra Mlejnková/ČTK

Řadu příležitostí dostal i ve filmu. Jeho prvním snímkem bylo Krškovo psychologické drama Až se vrátíš z roku 1947. Režiséři ho pro jeho zjev využívali nejčastěji ke ztvárnění zajímavých figurek z podsvětí, slabošských nebo intrikánských typů, celkem má na kontě 120 postav. Zahrál si například v seriálu Hříšní lidé města pražského, Třicet případů majora Zemana, Pan Tau a ve filmech Smrt černého krále, Pěnička a Paraplíčko a Drahé tety a já.

Za celoživotní mistrovství v dabingu získal cenu Františka Filipovského.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 11 hhodinami

Evropský pohled