Nesmíme přistoupit na Putinovo šíření strachu, říká Lipavský

Nahrávám video

Síla NATO odrazuje Rusko od kroků, kterých by litovalo, ale nezastavuje Putinovo podněcování strachu. V pořadu Interview ČT24 to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Šéf české diplomacie se vrátil ze své čtvrté návštěvy Ukrajiny. „Byla to návštěva v předvečer tří let ruské agrese proti Ukrajině. Zní to, jako by to byla dlouhá doba, nicméně Ukrajina se dále brání. Cítil jsem velkou míru odhodlání, ale ve vzduchu visí mnoho otazníků,“ poznamenal.

Jeden z hlavních otazníků je Donald Trump – v kontextu Ukrajiny je podle Lipavského otázkou, jak ji budou USA po Trumpově nástupu do funkce podporovat – a jestli vůbec. Evropa by se měla připravit i na nejčernější scénář, dodal šéf české diplomacie.

„(Americkou podporu) jde kompenzovat, ale Evropa není připravená na to dát potřebné zdroje. Kdyby došlo k okamžitému zastavení podpory ze strany USA, neznamenalo by to, že Ukrajina nebude mít nic – ale dalo by to Rusku velkou strategickou výhodu,“ upozorňuje. I to bylo tématem návštěvy, Lipavský se ovšem během summitu k potravinové bezpečnosti v Kyjevě primárně věnoval vztahům Česka s Ukrajinou.

Nemůžu diktovat, kdo má přijet na Ukrajinu

Kromě evropského komisaře pro zemědělství byl český ministr zahraničí jediným vysoce postaveným západním politikem na summitu. „Nedokážu posoudit, proč se Ukrajině nepodařilo sehnat větší účast. Je to asi pro jejich diplomacii výzvou, ale na druhou stranu cestování na Ukrajinu není jednoduché. Znamená to strávit mnoho hodin ve vlaku se složitými přestupy s rizikem ruského útoku. Těžko někomu vyčítat, že do Kyjeva nepřijede,“ říká Lipavský.

Ovšem podobné návštěvy přináší politikům jinou perspektivu, upozorňuje ministr. „Pro Ukrajince samotné je velmi důležité vidět, že na ně svět nezapomíná,“ doplnil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Lipavského požádal, aby povzbuzoval západní státníky v cestách na Ukrajinu – aby země nezůstala ve válce sama.

„Nemůžu navrhovat ani diktovat, kdo by měl na Ukrajinu přijet. Samozřejmě když se svými kolegy hovořím, je to téma a do určité míry jsem si to vzal k srdci. Podpora Ukrajiny je naší dlouhodobou politikou, téma udržujeme jako aktivní agendu – ať už na radě ministrů v Bruselu, nebo vystoupeními v Radě bezpečnosti OSN. Nestojí to samozřejmě jen na nás, ale jsme toho plnohodnotnou součástí,“ popsal Lipavský.

V podpoře Ukrajiny jsou některé státy v Evropské unii aktivnější, jiné státy, například Německo, jsou zase rezervovanější. Na otázku, zda česká diplomacie vyvíjí tlak na zdrženlivější země, Lipavský uvedl: „Neoznačil bych to za tlak, ale o této agendě hovoříme. Je to téma, které je s Českem velmi silně spojeno.“

„Nesmíme přistoupit na Putinovo šíření strachu“

Tématem posledních dnů je povolení k použití amerických raket na ruském území. S tím se váže snaha ruského vládce Vladimira Putina vyvolat strach v západních státech. „Koncovým příjemcem tohoto šíření strachu je široká veřejnost. Odpovědní státníci musí reagovat jasně a rozhodně,“ myslí si šéf české diplomacie.

„Já vždy říkám, že Česko je součástí Severoatlantické aliance, která má i komponentu jaderného odstrašení. Existují plány pro případ takové eskalace – v Rusku to dobře vědí a to je odrazuje od toho udělat kroky, kterých by pak litovali. Ale neodrazuje to Putina od toho, aby nepodněcoval strach z jaderné války,“ míní ministr.

„Nesmíme na to přistoupit – musíme být odolní a být sebevědomí v tom, že vědí, co by čekalo v případě rozpoutání jaderného konfliktu. A že kremelské výroky na nás nemají dopad strachu. Ale rozumím každému jednotlivci, který si klade otázky.“

Zabraňme druhému „o nás bez nás“

Lipavský v minulosti několikrát upozornil, aby situace s Ukrajinou nedopadla podobně jako mnichovská dohoda. „Mluvím o tom z několika důvodů. Jako český ministr zahraničí zastupuji stát, který se historicky stal obětí mnichovské dohody. Zároveň je to velmi aktuální vůči nápadům a představám, jak by mohlo proběhnout mírové uspořádání konfliktu. Snažím se podtrhnout, že to nesmí být ,o nás bez nás',“ popisuje.

„Za třetí o tom mluvím proto, že Ukrajinci nesmí dostat pocit zrady poté, co byli tak dlouho podporovaní a otevřely se jim dveře do západní civilizace – nesmíme je teď hodit přes palubu. Nikdo oficiálně nepřizná, že to hrozí, ale čas od času se objeví tendence k podobnému nápadu – a ty se snažím preventivně v diskusi vyvažovat,“ říká ministr.

EU se podařilo sjednotit, myslí si Lipavský

Lipavský také promluvil o novém složení Evropské komise, pochválil volbu Kaji Kallasové na post šéfky diplomacie. „Uvidíme, co změny přinesou v takto složité situaci. Souhlasím s tím, co říká Ursula von der Leyenová: Evropská unie musí být více geopolitická a musí se umět zasadit o bezpečnost. To bude koneckonců i téma polského předsednictví, které začne v lednu.“

Lipavský míní, že se Evropské unii podařilo sjednotit. „Řada věcí by ovšem mohla být udělána, ale některé státy je blokují. Mohli bychom být aktivnější ve vojenské pomoci, což dlouhodobě blokuje Maďarsko. Vidím mnoho témat, kde bychom mohli přidat. Ale zároveň nastupuje nový americký prezident, který bude říkat ,Evropo, starej se víc'. To přinese zásadní momenty,“ dodává šéf české diplomacie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled