Nesmíme přistoupit na Putinovo šíření strachu, říká Lipavský

Nahrávám video

Síla NATO odrazuje Rusko od kroků, kterých by litovalo, ale nezastavuje Putinovo podněcování strachu. V pořadu Interview ČT24 to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Šéf české diplomacie se vrátil ze své čtvrté návštěvy Ukrajiny. „Byla to návštěva v předvečer tří let ruské agrese proti Ukrajině. Zní to, jako by to byla dlouhá doba, nicméně Ukrajina se dále brání. Cítil jsem velkou míru odhodlání, ale ve vzduchu visí mnoho otazníků,“ poznamenal.

Jeden z hlavních otazníků je Donald Trump – v kontextu Ukrajiny je podle Lipavského otázkou, jak ji budou USA po Trumpově nástupu do funkce podporovat – a jestli vůbec. Evropa by se měla připravit i na nejčernější scénář, dodal šéf české diplomacie.

„(Americkou podporu) jde kompenzovat, ale Evropa není připravená na to dát potřebné zdroje. Kdyby došlo k okamžitému zastavení podpory ze strany USA, neznamenalo by to, že Ukrajina nebude mít nic – ale dalo by to Rusku velkou strategickou výhodu,“ upozorňuje. I to bylo tématem návštěvy, Lipavský se ovšem během summitu k potravinové bezpečnosti v Kyjevě primárně věnoval vztahům Česka s Ukrajinou.

Nemůžu diktovat, kdo má přijet na Ukrajinu

Kromě evropského komisaře pro zemědělství byl český ministr zahraničí jediným vysoce postaveným západním politikem na summitu. „Nedokážu posoudit, proč se Ukrajině nepodařilo sehnat větší účast. Je to asi pro jejich diplomacii výzvou, ale na druhou stranu cestování na Ukrajinu není jednoduché. Znamená to strávit mnoho hodin ve vlaku se složitými přestupy s rizikem ruského útoku. Těžko někomu vyčítat, že do Kyjeva nepřijede,“ říká Lipavský.

Ovšem podobné návštěvy přináší politikům jinou perspektivu, upozorňuje ministr. „Pro Ukrajince samotné je velmi důležité vidět, že na ně svět nezapomíná,“ doplnil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Lipavského požádal, aby povzbuzoval západní státníky v cestách na Ukrajinu – aby země nezůstala ve válce sama.

„Nemůžu navrhovat ani diktovat, kdo by měl na Ukrajinu přijet. Samozřejmě když se svými kolegy hovořím, je to téma a do určité míry jsem si to vzal k srdci. Podpora Ukrajiny je naší dlouhodobou politikou, téma udržujeme jako aktivní agendu – ať už na radě ministrů v Bruselu, nebo vystoupeními v Radě bezpečnosti OSN. Nestojí to samozřejmě jen na nás, ale jsme toho plnohodnotnou součástí,“ popsal Lipavský.

V podpoře Ukrajiny jsou některé státy v Evropské unii aktivnější, jiné státy, například Německo, jsou zase rezervovanější. Na otázku, zda česká diplomacie vyvíjí tlak na zdrženlivější země, Lipavský uvedl: „Neoznačil bych to za tlak, ale o této agendě hovoříme. Je to téma, které je s Českem velmi silně spojeno.“

„Nesmíme přistoupit na Putinovo šíření strachu“

Tématem posledních dnů je povolení k použití amerických raket na ruském území. S tím se váže snaha ruského vládce Vladimira Putina vyvolat strach v západních státech. „Koncovým příjemcem tohoto šíření strachu je široká veřejnost. Odpovědní státníci musí reagovat jasně a rozhodně,“ myslí si šéf české diplomacie.

„Já vždy říkám, že Česko je součástí Severoatlantické aliance, která má i komponentu jaderného odstrašení. Existují plány pro případ takové eskalace – v Rusku to dobře vědí a to je odrazuje od toho udělat kroky, kterých by pak litovali. Ale neodrazuje to Putina od toho, aby nepodněcoval strach z jaderné války,“ míní ministr.

„Nesmíme na to přistoupit – musíme být odolní a být sebevědomí v tom, že vědí, co by čekalo v případě rozpoutání jaderného konfliktu. A že kremelské výroky na nás nemají dopad strachu. Ale rozumím každému jednotlivci, který si klade otázky.“

Zabraňme druhému „o nás bez nás“

Lipavský v minulosti několikrát upozornil, aby situace s Ukrajinou nedopadla podobně jako mnichovská dohoda. „Mluvím o tom z několika důvodů. Jako český ministr zahraničí zastupuji stát, který se historicky stal obětí mnichovské dohody. Zároveň je to velmi aktuální vůči nápadům a představám, jak by mohlo proběhnout mírové uspořádání konfliktu. Snažím se podtrhnout, že to nesmí být ,o nás bez nás',“ popisuje.

„Za třetí o tom mluvím proto, že Ukrajinci nesmí dostat pocit zrady poté, co byli tak dlouho podporovaní a otevřely se jim dveře do západní civilizace – nesmíme je teď hodit přes palubu. Nikdo oficiálně nepřizná, že to hrozí, ale čas od času se objeví tendence k podobnému nápadu – a ty se snažím preventivně v diskusi vyvažovat,“ říká ministr.

EU se podařilo sjednotit, myslí si Lipavský

Lipavský také promluvil o novém složení Evropské komise, pochválil volbu Kaji Kallasové na post šéfky diplomacie. „Uvidíme, co změny přinesou v takto složité situaci. Souhlasím s tím, co říká Ursula von der Leyenová: Evropská unie musí být více geopolitická a musí se umět zasadit o bezpečnost. To bude koneckonců i téma polského předsednictví, které začne v lednu.“

Lipavský míní, že se Evropské unii podařilo sjednotit. „Řada věcí by ovšem mohla být udělána, ale některé státy je blokují. Mohli bychom být aktivnější ve vojenské pomoci, což dlouhodobě blokuje Maďarsko. Vidím mnoho témat, kde bychom mohli přidat. Ale zároveň nastupuje nový americký prezident, který bude říkat ,Evropo, starej se víc'. To přinese zásadní momenty,“ dodává šéf české diplomacie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 3 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.