Severoatlantická aliance jedná o situaci na svém jižním křídle, o potravinové krizi a jejích dopadech na bezpečnost. Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly ke vstupu do NATO, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Protokoly musí ratifikovat všechny členské státy. Lídři evropských států hovořili o pokračování podpory Ukrajině. Americký prezident Joe Biden přislíbil další vojenskou pomoc z USA ve výši osmi set milionů dolarů.
Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly ke vstupu do NATO, řekl Stoltenberg
Události: Finsko a Švédsko podepíší protokoly pro vstup do NATO (zdroj: ČT24)
Dvojice skandinávských států podala žádosti o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, zahájení přijímacího procesu ale blokovalo Turecko. Ankara však na současném summitu NATO v Madridu upustila od svých výhrad.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval Švédsko a Finsko, aby splnily sliby, které Turecku v memorandu daly. „Pokud to neudělají, tak je pro nás mimo debatu zaslat parlamentu žádost (o vstup do Aliance),“ prohlásil. Spojence v NATO požádal, aby byli „plně solidární“ s Ankarou v boji proti terorismu a aby nerozlišovali mezi jednotlivými teroristickými organizacemi.
Za teroristickou skupinu například Turecko považuje kurdské milice YPG v Sýrii, které dostaly vojenskou podporu od dalších členských zemích v boji proti teroristům z organizace Islámský stát. Dohodu se Švédskem a Finskem považuje Erdogan za úspěch turecké diplomacie.
Nepřijmeme Finsko a Švédsko bez splněných slibů, řekl Erdogan (zdroj: ČT24)
Alianční summit bude příští rok hostit litevský Vilnius, který je součástí východního křídla aliance, oznámil Stoltenberg na závěrečné tiskové konferenci. Litva sousedí s ruskou exklávou Kaliningrad a také s Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin by měl okamžitě stáhnout svá vojska a ukončit válku na Ukrajině, řekl rovněž Stoltenberg. Chování Ruska je podle šéfa NATO nepřijatelné, způsobuje smrt a zkázu na Ukrajině a má dopad na celý svět, například v podobě rostoucích cen potravin.
Fiala upozornil na ostatní hrozby
„Rizik v jižní části je obrovské množství a nesmíme na ně zapomínat,“ upozornil při setkání s novináři český premiér Petr Fiala (ODS). Poukázal, že válka Ruska proti Ukrajině do jisté míry překrývá některé hrozby, které jsou však dlouhodobé a permanentní, jako nebezpečí terorismu a islámského radikalismu. „To vše nezmizelo, to tu je a i s tím se musíme potýkat,“ dodal.
„Aktuálně hrozí potravinové problémy v oblasti severní Afriky a Blízkého východu, protože řada zemí je závislá na dodávkách zemědělských produktů z Ukrajiny. Rusko blokuje tyto potravinové cesty,“ upozornil Fiala. Představovat to podle něj může významný destabilizační problém pro oblast severní Afriky a v důsledku také vyvolávat novou migrační vlnu z jihu do Evropy. „Tomu chtějí evropské státy předejít. Vyhodnotit bezpečnostní rizika a adekvátně na ně reagovat – to je v zájmu jak států NATO, tak Evropské unie,“ řekl český premiér.
Česko připojí svůj podpis k novému inovačnímu fondu NATO, který slibuje investici miliardy eur (24,7 miliard korun) do startupů v oblasti zbrojního průmyslu. Užitek z fondu by podle vyjádření premiéra pro česká média měly mít i české firmy.
Brífink Fialy a Lipavského ze summitu NATO (zdroj: ČT24)
Jižní Korea je třetí největší investor v Česku, po Německu a Spojených státech, a ve spolupráci chce nadále pokračovat, zdůraznil Fiala před setkáním s korejským prezidentem. Vyzdvihl přínos osobních bilaterálních setkání, která jsou na mezinárodních summitech, jako je ten v Madridu, možná. Poprvé se tak ve středu setkal například i s novým australským premiérem Anthonym Albanesem.
Nová koncepce
V Madridu končí třídenní summit NATO, který v reakci na ruský postup na Ukrajině přijal novou strategickou koncepci, rozhodl o posílení východního křídla a pokračující podpoře Kyjeva, ale také o pozvání Švédska a Finska do Aliance.
„Aliance nemůže podceňovat hrozby, které kolem ní jsou, musí je pojmenovat a státy Aliance na ně musí adekvátně reagovat,“ řekl Fiala o nové koncepci, označující Rusko za hlavní hrozbu. „NATO se bude intenzivněji snažit zadržovat Rusko, nedovolí mu další agresivní kroky. Projevuje se to i posilováním východního křídla NATO, a nakonec i tím, že Aliance bude zahrnovat i Švédsko a Finsko,“ poznamenal Fiala.
„O Rusku už víme, definujeme ho jako hrozbu a budeme adekvátně reagovat všemi prostředky. Důležité je také ujištění, že státy Aliance budou bránit každý centimetr svého území společně,“ zdůraznil.
Významné podle Fialy je, že mezi možnými hrozbami je v nové strategii NATO zmíněna i Čína, a to právě proto, aby Aliance nepodcenila rizika, kterým by mohla v budoucnu čelit.
Studio ČT24: Končí třídenní summit NATO (zdroj: ČT24)
Podpora Ukrajiny nemůže skončit, řekl Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters prohlásil, že podpora Ukrajiny nemůže skončit. „Ukrajinský boj je bojem Evropské unie a NATO,“ prohlásil. Doplnil, že na Ukrajině je aktuálně dvanáct francouzských dělostřeleckých systémů Caesar a dalších šest má brzy dorazit.
O odhodlání dál podporovat ukrajinskou vládu a armádu mluvil také britský premiér Boris Johnson. „Naším úkolem je jednoduše hájit princip, postavit se za právo Ukrajinců bránit se,“ prohlásil. Podle zpravodajského webu BBC deklaroval, že cílem je zajistit Kyjevu co nejlepší pozici pro případné vyjednávání s Ruskem, ovšem rozhodnutí ohledně jeho vedení je na Ukrajincích.
Německý kancléř Olaf Scholz ve svém vystoupení před novináři reagoval na obvinění ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, že NATO má „imperialistické ambice“. Scholz toto vyjádření označil za „docela směšné“ a dodal, že invaze na Ukrajinu dokazuje takové ambice na straně Putina.
USA chystá další vojenskou pomoc Ukrajině, slíbil Biden (zdroj: ČT24)
USA oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši osmi set milionů dolarů (devatenáct miliard korun), slíbil v Madridu na závěr summitu NATO americký prezident Joe Biden. Podpora Ukrajiny podle něj potrvá, dokud to bude nutné.
O partnery a partnerky se starala královna
Zatímco lídři jednali na vrcholné schůzce o budoucí strategii NATO, vyjely si jejich rodinní příslušníci ve středu na výlet do letní rezidence španělských králů. Do královského paláce La Granja, který leží asi 80 kilometrů od Madridu, jely část cesty vlakem a pak autobusem, pouze americká první dáma Jill Bidenová jela z bezpečnostních důvodů autem, uvedla televize RTVE.
Lídři zemí NATO na návštěvě Prado muzea
O program partnerek a partnerů lídrů zemí NATO se po celou dobu summitu starala španělská královna Letizia. Ve středu na zámek La Granja jely skoro samé ženy a jen dva muži (partner slovenské prezidentky Zuzany Čaputové a manžel lucemburského premiéra Xaviera Bettela). Cestovala s nimi i manželka generálního tajemníka Jense Stoltenberga Ingrid Schulerudová a žena španělského premiéra Pedra Sáncheze Begoňa Gómezová, ale například francouzská první dáma Brigitte Macronová výlet vynechala. K ostatním se připojila později v Madridu k návštěvě Muzea královny Sofie.
Na programu partnerek a partnerů lídrů zemí NATO byla i snídaně s ochutnávkou olivového oleje a debata o zdravé středomořské stravě. Už v úterý se spolu s manželi účastnily uvítací slavnostní večeře v královském paláci v Madridu a ve středu večer si všichni prohlédli madridskou galerii Prado, kde si také poslechli koncert kyjevského symfonického orchestru.