Půda strana 3 z 5

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

České zemědělství a lesnictví má zatím nevyužitý potenciál snížit množství emisí, které Česko vyprodukuje, nejméně o deset procent, možná ale až 15 procent. V současné době je nyní čistým producentem emisí, tedy oxidu uhličitého, oxidu dusného a dalších skleníkových plynů. A po rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě je jejich producentem i lesnictví.

Půda je druhově nejbohatší prostředí na světě, žije v ní devadesát procent hub, pětaosmdesát procent rostlin a více než padesát procent bakterií. Popsal to mezinárodní vědecký tým ve studii, podle které je na půdě závislých zřejmě celkem přes polovinu organismů.

Malá komunita Drúzů ze severní části Golanských výšin zásadně nesouhlasí s výstavbou jedenadvaceti obřích větrných elektráren, kterou plánuje Izrael. Místní se obávají záboru zemědělských pozemků a dopadů na krajinu. Po srážkách mezi Drúzy a policií izraelská vláda práce na turbínách dočasně přerušila.

Pěstování tabáku na úkor potravin je letošním tématem Světového dne bez tabáku, který Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlašuje vždy na 31. května. Cílem celosvětové kampaně je zvýšit povědomí o alternativních možnostech produkce a odbytu pro pěstitele tabáku a povzbudit je k pěstování udržitelných a výživově hodnotných plodin.

Když lidé narušují přírodu a místa, kde žijí přirozeně netopýři, vede to k tomu, že se u těchto tvorů více množí a šíří koronaviry. Pro vědce je toto poznání důležité zejména s ohledem na možné budoucí epidemie, které jsou s koronaviry spojené.

Velká města na pobřeží moří nemají kam přirozeně expandovat, a tak jejich obyvatelé vytvářejí novou umělou pevninu. Nová studie popsala, jak mohutně se tento trend rozvíjí, ale i to, jaká rizika přináší.

Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.

Bez živin nic neroste. To platí na Zemi i na Měsíci. Nový projekt Evropské vesmírné agentury má za cíl vymyslet, jak získávat a využívat hnojiva mimo naši planetu.

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí, zmenšuje se o dvě procenta kusů za rok, odhadují nové vědecké výzkumy. Klesá i druhová pestrost. Od průmyslové revoluce mohlo vymřít až půl milionu druhů, varují ekologové.

Ve schránkách vlastníků půdy přibývá dopisů s nabídkami na odkup parcel. Kontaktují je spekulanti, kteří postupují podle osvědčeného pravidla: levně nakoupit – draze nabídnout. Nepozorný prodávající, který by si neověřil tržní cenu své nemovitosti, pak může tratit. Děje se to mimo jiné i v Krkonoších.

Podle zdrojů z obou znepřátelených stran na východě Ukrajiny zmrzla půda do takové míry, že bude možné opět obnovit manévry obrněných sil, takže může dojít k dalším pohybům na frontě. Za těchto podmínek je potřeba zajistit bojujícím jednotkám odpovídající vybavení, aby jejich vojáci mohli dobře fungovat. Rusové se nejspíš zaměří na dobytí Bachmutu a Ukrajinci údajně koncentrují těžkou techniku v Záporožské oblasti.

Počet obětí pondělního zemětřesení na indonéském ostrově Jáva stoupl na 268 a 151 lidí se stále pohřešuje. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na indonéský úřad pro řešení katastrof. Dalších tisíc lidí utrpělo zranění. Konzulární odbor indonéského ministerstva zahraničí oficiálně potvrdil, že mezi zraněnými nejsou žádní cizinci, sdělila mluvčí české diplomacie Mariana Wernerová.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Vzhledem k tomu, že vývoj elektrických pohonů letadel je stále otázkou spíš vzdálené budoucnosti, dekarbonizace letectví se bude muset zatím ubírat cestou nízkouhlíkových kapalných paliv. Američtí vědci se proto zaměřili na potenciál biopaliv získaných z rostlin –⁠ a došli k závěru, že přechod od klasických fosilních paliv k biopalivům možný je. Řešení nabízí rostlina nazývaná sloní tráva.

Důkazem zrychlující se změny klimatu jsou podle vědců stále častější výkyvy počasí. Ty v posledních měsících trápily i Evropu, zasáhly ji povodně, požáry i sucha. Rekordní nedostatek srážek zaznamenala Itálie. Obavy vyvolala hlavně kriticky nízká hladina vody v Pádu, na které jsou závislí tamní farmáři.

Soud na Sicílii poslal do vězení 91 lidí dohromady na více než 600 let kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi čerpanými z fondů Evropské unie. Podle italských médií jde o jeden z největších procesů tohoto druhu. Rozsudek soudu první instance jeho předseda četl v noci na úterý víc než hodinu, informují italská média.

Zrezavělá římská mísa stará téměř dva tisíce let obsahuje stopy moderní chemické látky, která se dříve používala v pesticidech. Ukázala to studie, podle které může půda znečištěná chlorbenzeny představovat trvalou hrozbu pro zachování archeologických památek, které se stále nacházejí v zemi.

Rtuť je toxická látka, to ví dnes každé malé dítě. Zjevně to ale netušili staří Mayové, kteří ji využívali k mnoha účelům. Nový výzkum ukazuje, že dokázala proniknout i do půdy a vody a je v nich ve zvýšené koncentraci dodnes.

Střední část Japonska zasáhl tajfun Talas, vyžádal si dvě oběti. Desítky tisíc domácností zůstaly bez proudu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž vítr v centru bouře dosahoval v nárazech rychlosti až 90 kilometrů za hodinu.

Říční sedimenty, neboli usazeniny hrají zásadní ekologickou roli, protože poskytují životní prostředí organismům na dolním toku a v ústích řek. Jsou ale také důležité pro člověka, protože dodávají živiny do zemědělské půdy v záplavových oblastech a tlumí hrozbu plynoucí ze zvyšování hladiny moří v důsledku změny klimatu tím, že nesou písek do delt a na pobřeží. Jenže v posledních letech jsou všechny tyto funkce ohrožené - podle nové studie vinou člověka.

Spáleniště v Českém Švýcarsku zkoumají vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Zaměřili se hlavně na popel, který z jednotlivých spálených oblastí odebírají a následně v laboratořích zkoumají, z jakých látek se skládá a jestli jsou pro lidi nebo zvířata nebezpečné. Z prvních rozborů například zjistili, že je v národním parku nadlimitní množství olova.

V úspěšném filmu Marťan se hlavní hrdina zachránil po uvíznutí na Rudé planetě pěstováním brambor. Podle nové studie ale tato plodina pro tamní podmínky není moc vhodná – mnohem výhodnější by měla být vojtěška.