Půda strana 3 z 4

Soud na Sicílii poslal do vězení 91 lidí dohromady na více než 600 let kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi čerpanými z fondů Evropské unie. Podle italských médií jde o jeden z největších procesů tohoto druhu. Rozsudek soudu první instance jeho předseda četl v noci na úterý víc než hodinu, informují italská média.

Zrezavělá římská mísa stará téměř dva tisíce let obsahuje stopy moderní chemické látky, která se dříve používala v pesticidech. Ukázala to studie, podle které může půda znečištěná chlorbenzeny představovat trvalou hrozbu pro zachování archeologických památek, které se stále nacházejí v zemi.

Rtuť je toxická látka, to ví dnes každé malé dítě. Zjevně to ale netušili staří Mayové, kteří ji využívali k mnoha účelům. Nový výzkum ukazuje, že dokázala proniknout i do půdy a vody a je v nich ve zvýšené koncentraci dodnes.

Střední část Japonska zasáhl tajfun Talas, vyžádal si dvě oběti. Desítky tisíc domácností zůstaly bez proudu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž vítr v centru bouře dosahoval v nárazech rychlosti až 90 kilometrů za hodinu.

Říční sedimenty, neboli usazeniny hrají zásadní ekologickou roli, protože poskytují životní prostředí organismům na dolním toku a v ústích řek. Jsou ale také důležité pro člověka, protože dodávají živiny do zemědělské půdy v záplavových oblastech a tlumí hrozbu plynoucí ze zvyšování hladiny moří v důsledku změny klimatu tím, že nesou písek do delt a na pobřeží. Jenže v posledních letech jsou všechny tyto funkce ohrožené - podle nové studie vinou člověka.

Spáleniště v Českém Švýcarsku zkoumají vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Zaměřili se hlavně na popel, který z jednotlivých spálených oblastí odebírají a následně v laboratořích zkoumají, z jakých látek se skládá a jestli jsou pro lidi nebo zvířata nebezpečné. Z prvních rozborů například zjistili, že je v národním parku nadlimitní množství olova.

V úspěšném filmu Marťan se hlavní hrdina zachránil po uvíznutí na Rudé planetě pěstováním brambor. Podle nové studie ale tato plodina pro tamní podmínky není moc vhodná – mnohem výhodnější by měla být vojtěška.

Zemědělské metody šetrné k přírodě zvyšují biologickou rozmanitost, aniž by snižovaly průměrné výnosy. Vyčlenění zemědělské půdy pro přírodu nemá negativní vliv ani na potravinářskou bezpečnost. Vyplývá to ze závěrů desetiletého projektu britského Centra pro ekologii a hydrologii (UKCEH), o kterých informoval list The Guardian.

V Izraeli znovu ožívají plány na výstavbu obytného souboru na Západním břehu. Projekt nazývaný E1 je kontroverzní, protože se týká území na východním okraji Jeruzaléma. Proti jsou nejen Palestinci, ale i Spojené státy. Izrael zatím stavební povolení nevydal, žádá ale mezinárodní společenství, aby stejně rozhodně postupovalo i proti divoké arabské zástavbě, která se do sporné oblasti tlačí.

Dno vyprahlého kalifornského údolí Central Valley se propadá. Příčinou je, že masivní čerpání podzemní vody pro zemědělství i města vede k sesedání půdy. Nová studie Stanfordovy univerzity ukazuje, že toto propadání bude pravděpodobně pokračovat po desetiletí až staletí, i kdyby se pokles spodních vod podařilo zastavit. K zastavení propadů bude třeba, aby se hladina vody zvýšila.

Počet požárů v brazilském amazonském pralese se v květnu meziročně zdvojnásobil. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) díky záznamům ze satelitu zachytil na 2300 požárů, což byl nejvyšší květnový údaj za posledních 18 let.

Ruskem dosazená okupační správa Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny uzavřela severní hranice a nebude do regionů pod kontrolou Kyjeva nikoho pouštět. Ukrajinské síly bojují na předměstích Severodoněcka. Je možné, že obránci se budou muset stáhnout, aby předešli obklíčení, nechal se slyšet oblastní šéf Serhij Hajdaj.

Testování nového patentovaného druhu organického hnojiva, které má pomoci vinařům v boji se suchem, začalo v Lednici na Břeclavsku. Hnojivo nazvané Hydrokompost dokáže zadržovat vodu a vracet půdě vláhu až po dobu 100 dní. Vymysleli ho ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity (ÚVV MU).

Čeští zemědělci po dvou poměrně dobrých letech znovu s obavami sledují nastupující sucho v době, kdy by potřebovali na polích a v sadech dostatek vláhy. Aktuálně jsou tři nejhorší stupně zemědělského sucha z šesti na 16 procentech území Česka. V dalších deseti dnech se neočekávají žádné významné deště, ale převážně slunečné a do pátku i velmi teplé počasí, které by mohlo situaci výrazně zhoršit. Tři nejhorší stupně by se mohly v polovině příštího týdne rozvinout až na 40 procentech území, vyplývá z informací projektu Intersucho.

Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo na takzvaná adaptační opatření proti suchu v příštích letech přes deset miliard korun, které jsou určeny například na využití dešťové vody, vytváření tůní a malých vodních nádrží nebo podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě. Ministerstvo zemědělství zase letos podpoří rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací částkou 1,75 miliardy korun, na propojování vodárenských soustav půjde dalších 875 milionů korun. Po jednání meziresortní komise Voda-Sucho o tom informovali ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Psí výkaly a moč se ukládají v evropské přírodě v takovém množství, že tak zřejmě poškozují volně žijící zvířata, tvrdí nová studie. Do půdy se totiž dostává tolik fosforu a dusíku, že dosahuje extrémních koncentrací – například v zemědělské půdě by to porušilo zákony.

Bill Gates, Jeff Bezos nebo Elon Musk. Jména, který zná téměř každý. Vydělali miliardy a teď je investují do záchrany přírody. Trend, který má dlouhou tradici, se stává stále populárnější i na lokální úrovni. Jedním příkladem z mnoha jsou i manželé Bentlyovi. Skotským vřesovištím se rozhodli vrátit původní charakter.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Na jihozápadě Čech až do úterního večera vydatně pršelo. Kvůli intenzivním srážkám spolu s táním sněhu hrozilo na Šumavě v povodí Vydry, Křemelné a horní Otavy vystoupání hladin na desetiletou až dvacetiletou povodeň. Kulminaci meteorologové předpokládali v noci na středu. Otava v Rejštejně a v Sušici klesla před devátou večer ze třetího povodňového stupně na druhý. Na prvním povodňovém stupni je Vydra v Modravě na Klatovsku.

Lidé v obci Hlinka na Bruntálsku se bojí vzniku další vyloučené lokality. Do komunitního domu pro seniory nastěhoval ostravský investor zhruba sedmdesát nájemníků, místní je označují za „nepřizpůsobivé“. Obec se kvůli údajnému dotačnímu podvodu už obrátila na ministerstvo pro místní rozvoj i další úřady. Stěžuje si i na odpadky, které se v okolí domova objevují.

Pod horou Říp v Krabčicích na Litoměřicku byl za účasti desítek pamětníků a soukromých zemědělců odhalen pomník, který připomíná sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství. Před 70 lety, na podzim roku 1951, začala největší vlna vystěhování selských rodin v Československu. O svůj domov a hospodářství tehdy přišly tisíce rodin.

Vláda schválila memorandum mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily v Česku, takzvané gigafactory. Očekávaná investice je přes 50 miliard korun. Více peněz podle vlády zamíří do sociálních služeb nebo do karlovarského hotelu Thermal. Odhad nákladů na obnovu majetku po tornádu činí podle vládního dokumentu k 23. červenci 5,3 miliardy korun. Podle vlády bude také od úterý hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová, která je nyní pověřená výkonem této funkce.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Deštivý a chladný květen výrazně zkomplikoval práci zemědělcům. Problémem je mimo jiné podmáčená půda, například na východě Čech nebo na severní Moravě a ve Slezsku. Farmáři tak mají až měsíční skluz s výsevem plodin. Některé už dokonce ani letos nezasejí. Podle odhadů se opozdí i začátek letošních žní.