Dekarbonizaci letecké dopravy může pomoci sloní tráva

Vzhledem k tomu, že vývoj elektrických pohonů letadel je stále otázkou spíš vzdálené budoucnosti, dekarbonizace letectví se bude muset zatím ubírat cestou nízkouhlíkových kapalných paliv. Američtí vědci se proto zaměřili na potenciál biopaliv získaných z rostlin –⁠ a došli k závěru, že přechod od klasických fosilních paliv k biopalivům možný je. Řešení nabízí rostlina nazývaná sloní tráva.

Každý den létá po Spojených státech amerických 45 tisíc letadel a přepraví asi 1,7 milionu cestujících. USA jsou celosvětově největším přispěvatelem k emisím oxidu uhličitého z letecké dopravy, jsou zodpovědné více než za čtvrtinu z nich.

Autoři studie, která vyšla v polovině listopadu v odborném časopise Nature Sustainability, se proto pokusili zjistit, zda lze nahradit klasická fosilní paliva pro trysková letadla biopalivy získávanými z přirozeně rostoucích rostlin.

Tým výzkumníků z Arizonské státní univerzity zjistil, že pokud by se travinou jménem ozdobnice (nazývanou také sloní tráva) osadilo 23,2 milionů hektarů existující nekvalitní zemědělské půdy (většinou ležící ladem), stačilo by to na výrobu biopaliva schopného plně pokrýt poptávku amerického leteckého sektoru po kapalných palivech.

Sloní tráva
Zdroj: Wikimedia Commons

„Prokázali jsme, že Spojené státy mohou dekarbonizovat palivo používané v komerční letecké dopravě, aniž by musely čekat na elektrifikaci pohonu letadel,“ uvedla spoluautorka studie Nazli Uludere Aragonová.

„Pokud myslíme vážně, že chceme dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů, musíme se vypořádat s emisemi z letecké dopravy. Klíčem je nalezení alternativních a udržitelnějších zdrojů kapalných paliv,“ doplnila.

Výzkum napříč mnoha obory

Ve studii spojili síly experti z více oborů, kteří využili několik systémů hodnocení půdy a hydroklimatického, ekosystémového a ekonomického modelování. Díky tomu se jim podařilo zjistit, jak by byl takový pokus o změnu realistický.

Tým nejprve vyhodnotil, kde v USA existují využitelné „marginální“ zemědělské půdy, a poté posoudil, jestli jde na těchto půdách pěstovat vhodné plodiny bez nutnosti zavlažování. To je podle autorů klíčové. USA se totiž kvůli změně klimatu potýkají s dlouhodobým nedostatkem vody.

Sloní tráva
Zdroj: Wikimedia Commons

Poté autoři analyzovali, jestli by pěstování energetických plodin na těchto pozemcích mělo škodlivý vliv na okolní klima nebo půdní vlhkost, a předpověděli potenciální produktivitu výnosů dvou různých travin vhodných pro výrobu biomasy. Nakonec tým vyčíslil množství a náklady na biopalivo, které by bylo možné vyrábět a distribuovat v celostátním měřítku.

„Současný způsob výroby udržitelného paliva pro tryskové motory je velmi neefektivní z hlediska půdy a nedá se použít ve velkém měřítku,“ upozornil autor studie Nathan Parker. „Existují jen velmi omezené způsoby, jak by se letectví mohlo stát nízkouhlíkovým s odpovídajícím nízkým dopadem na klima. A toto je jeden z nich,“ dodal k výsledku práce. 

Cena není příliš vysoká

Ze dvou zkoumaných trav se ukázala jako slibnější surovinou ozdobnice –⁠ travina schopná úspěšně růst i na neúrodné půdě bez živin. Během jediné vegetační sezony dorůstá výšky přes čtyři metry. V mírném podnebí, například v Evropě, dosahuje v závislosti na lokalitě výnosu deset až čtyřicet tun suché hmoty na hektar.

Schopnost této rostliny přezdívané sloní tráva růst na nevyužívaných půdách a v relativně chladných klimatických podmínkách i její rychlá absorpce oxidu uhličitého z ní činí jedno z nejnadějnějších biopaliv.

Zatím se používá především pro výrobu tepla a elektřiny, ale lze ji použít i jako vstupní surovinu pro výrobu etanolu. Lze ji také použít jako „zelený“ stavební materiál, a to jak pro stavbu stěn, tak jako izolaci. 

Biopaliva pro letecký průmysl získaná ze sloní trávy by měla podle studie průměrné náklady asi 4,10 dolaru za galon. To je sice vyšší cena než průměrná cena konvenčního leteckého paliva (obvykle asi dva dolary za galon), vědci ale tvrdí, že je to cena přiměřená, pokud se vezme v úvahu potenciál snížit emise. Důležité je i to, že cena tohoto biopaliva by byla stabilnější než u klasického paliva. Ta se totiž letos pohybovala mezi dvěma a pěti dolary za galon. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...