Evropa plánuje hydroponické zemědělství na Měsíci. Hnojit chce regolitem

Bez živin nic neroste. To platí na Zemi i na Měsíci. Nový projekt Evropské vesmírné agentury má za cíl vymyslet, jak získávat a využívat hnojiva mimo naši planetu.

Pokud plány lidstva na kolonizaci Měsíce vyjdou, z astronautů a kosmonautů se dříve nebo později nutně stanou farmáři. Bez vlastního zdroje potravin není dlouhodobá přítomnost lidí mimo Zemi možná – a jinak než pěstováním to zatím neumíme.

Nový projekt Evropské vesmírné agentury (ESA) s názvem Discovery se proto pokouší zpracovat měsíční půdu, aby se z ní dalo získat hnojivo pro pěstování rostlin.

Dobré a špatné zprávy

Dobrou zprávou podle vědců, kteří na projektu pracují, je, že v měsíční hornině se nachází dostatek základních minerálů potřebných k tomu, aby úroda rostla. S výjimkou jednoho, a sice toho nejdůležitějšího – dusíku. Dokazují to analýzy měsíčních vzorků, které v minulosti dopravily na Zemi robotické i lidské mise.

Naopak špatnou zprávou je, že měsíční půda (odborně regolit) se v přítomnosti vody zhutňuje, což způsobuje problémy při klíčení a růstu kořenů rostlin.

To znamená, že se musí hledat jiné řešení. A tím je podle evropských vědců hydroponie, tedy pěstování rostlin bez půdy – živiny získávají přímo z vody, která je na živiny bohatá. Přesto má měsíční půda stále využití, a to pro získávání živin. 

A to je přesně cílem nového projektu: dostat z měsíčního regolitu co nejvíce živin, které by se daly použít v měsíčním hydroponickém zemědělství. „Tato práce je nezbytná pro budoucí dlouhodobý průzkum Měsíce,“ vysvětluje Malgorzata Holynska z ESA. „Abychom mohli být na Měsíci dlouhodobě a udržitelně, musíme využívat tamních zdrojů a získat tak přístup k živinám, jež se nacházejí v měsíčním regolitu – aby nám pomohly s pěstováním rostlin.“

Dosavadní výsledky jsou opatrně optimistické, podařilo se už vypěstovat fazole s využitím simulovaného měsíčního regolitu jako zdroje živin. Vědci pro to využili co nejpodobnější materiál na Zemi – hmotu z vysokohorských masivů.

  • Hydroponie je pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Nejvhodnějším substrátem je v tomto případě keramzit – expandovaný jíl. Hydroponicky je možné pěstovat téměř všechny pokojové rostliny, zeleninu, ovoce nebo květiny.
  • Užitkové rostliny ve sklenících se také pěstují hydroponicky buď v minerální plsti, nebo v roztoku na „tenké vrstvě“. V těchto systémech voda cirkuluje, mimo záhony se zpět vrácený roztok filtruje, doplní se živiny, upraví pH a teplota. Podle systému a účelu pěstování se přidávají hnojiva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...