Evropa plánuje hydroponické zemědělství na Měsíci. Hnojit chce regolitem

Bez živin nic neroste. To platí na Zemi i na Měsíci. Nový projekt Evropské vesmírné agentury má za cíl vymyslet, jak získávat a využívat hnojiva mimo naši planetu.

Pokud plány lidstva na kolonizaci Měsíce vyjdou, z astronautů a kosmonautů se dříve nebo později nutně stanou farmáři. Bez vlastního zdroje potravin není dlouhodobá přítomnost lidí mimo Zemi možná – a jinak než pěstováním to zatím neumíme.

Nový projekt Evropské vesmírné agentury (ESA) s názvem Discovery se proto pokouší zpracovat měsíční půdu, aby se z ní dalo získat hnojivo pro pěstování rostlin.

Dobré a špatné zprávy

Dobrou zprávou podle vědců, kteří na projektu pracují, je, že v měsíční hornině se nachází dostatek základních minerálů potřebných k tomu, aby úroda rostla. S výjimkou jednoho, a sice toho nejdůležitějšího – dusíku. Dokazují to analýzy měsíčních vzorků, které v minulosti dopravily na Zemi robotické i lidské mise.

Naopak špatnou zprávou je, že měsíční půda (odborně regolit) se v přítomnosti vody zhutňuje, což způsobuje problémy při klíčení a růstu kořenů rostlin.

To znamená, že se musí hledat jiné řešení. A tím je podle evropských vědců hydroponie, tedy pěstování rostlin bez půdy – živiny získávají přímo z vody, která je na živiny bohatá. Přesto má měsíční půda stále využití, a to pro získávání živin. 

A to je přesně cílem nového projektu: dostat z měsíčního regolitu co nejvíce živin, které by se daly použít v měsíčním hydroponickém zemědělství. „Tato práce je nezbytná pro budoucí dlouhodobý průzkum Měsíce,“ vysvětluje Malgorzata Holynska z ESA. „Abychom mohli být na Měsíci dlouhodobě a udržitelně, musíme využívat tamních zdrojů a získat tak přístup k živinám, jež se nacházejí v měsíčním regolitu – aby nám pomohly s pěstováním rostlin.“

Dosavadní výsledky jsou opatrně optimistické, podařilo se už vypěstovat fazole s využitím simulovaného měsíčního regolitu jako zdroje živin. Vědci pro to využili co nejpodobnější materiál na Zemi – hmotu z vysokohorských masivů.

  • Hydroponie je pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Nejvhodnějším substrátem je v tomto případě keramzit – expandovaný jíl. Hydroponicky je možné pěstovat téměř všechny pokojové rostliny, zeleninu, ovoce nebo květiny.
  • Užitkové rostliny ve sklenících se také pěstují hydroponicky buď v minerální plsti, nebo v roztoku na „tenké vrstvě“. V těchto systémech voda cirkuluje, mimo záhony se zpět vrácený roztok filtruje, doplní se živiny, upraví pH a teplota. Podle systému a účelu pěstování se přidávají hnojiva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 14 mminutami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...