Pěstování tabáku zatěžuje přírodu. Na ekosystémy i klima má devastující dopad

Pěstování tabáku na úkor potravin je letošním tématem Světového dne bez tabáku, který Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlašuje vždy na 31. května. Cílem celosvětové kampaně je zvýšit povědomí o alternativních možnostech produkce a odbytu pro pěstitele tabáku a povzbudit je k pěstování udržitelných a výživově hodnotných plodin.

Na celém světě se každoročně přemění přibližně 3,5 milionu hektarů půdy na půdu pro pěstování tabáku – to je přibližně polovina rozlohy celé České republiky. Zemědělská produkce tabáku má podle expertů řadu negativních dopadů na životní prostředí a zdraví člověka.

„Tabákové alkaloidy způsobují farmářům zelenou tabákovou nemoc a relativně velké množství agrochemikálií používaných při pěstování a skladování tabáku může poškodit lidské zdraví a kontaminovat půdu,“ upřesňuje profesor Ladislav Kokoška z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Pěstování tabáku navíc přispívá k odlesňování 200 tisíc hektarů ročně. To je, jako by zmizely lesy téměř o rozloze Karlovarského kraje. A navíc je velmi náročné na zdroje.

Půda, která se využívá k pěstování tabáku, má pak nižší kapacitu pro pěstování jiných plodin, například potravin, protože tabák vyčerpává úrodnost půdy. Pěstování tabáku má tedy destruktivní dopad na ekosystémy. Tabákový průmysl stojí podle WHO ročně svět více než osm milionů lidských životů, 600 milionů stromů, 22 miliard tun vody a 84 milionů tun oxidu uhličitého.

Nejznečištěnější zboží na planetě

Podle loňské zprávy WHO odpovídá uhlíková stopa tabákového průmyslu při výrobě, zpracování a přepravě tabáku jedné pětině emisí oxidu uhličitého, který ročně vyprodukuje průmysl komerčních leteckých společností, což samozřejmě přispívá ke globálnímu oteplování.

„Tabákové výrobky jsou nejznečištěnějším zbožím na planetě a obsahují více než sedm tisíc toxických chemických látek, které se při vyhození dostávají do našeho životního prostředí. Zhruba 4,5 bilionu cigaretových filtrů každoročně znečistí naše oceány, řeky, městské chodníky, parky, půdu a pláže,“ uvedl Ruediger Krech, ředitel pro podporu zdraví ve WHO.

Ceny cigaret v současné době navíc neodpovídají jejich škodlivosti pro zdraví jednotlivce a nereflektují zátěž, kterou způsobují zdravotnímu systému. „Inflace snížila reálnou hodnotu daní z tabákových výrobků do té míry, že v roce 2023 je minimální daň z cigaret téměř stejná, jako byla v roce 2016, a reálná cena cigaret v roce 2022 byla dokonce nižší než v roce 2016,“ upozorňuje doktorka Hana Rossová z Univerzity v Kapském Městě.

Nemoc jménem kouření

V České republice jsou zhruba dva miliony kuřáků, většina z nich by podle sociologických průzkumů raději nekouřila. Nedovolí jim to ale závislost na nikotinu. „Kouření není zlozvyk, ale nemoc. Závislost na tabáku je diagnózou F17. Existuje účinná léčba a ta by měla být nabízená a dostupná v rámci celého zdravotního systému,“ říká profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, která se epidemiologií, prevencí a léčbou závislosti na tabáku zabývá přes třicet let.

„Jsme proto rádi, že doporučený postup léčby závislosti na tabáku je mezi padesáti doporučenými postupy, které byly publikovány v rámci projektu Ústavu zdravotnických informací a statistiky,“ doplňuje profesorka Králíková.

Pokud by kuřáci mohli nikotin dostat bez kouře, bylo by zdravotní riziko významně menší, to platí především pro nikotin bez tabáku, který nehoří a nezahřívá se. Jde například o nikotinové sáčky, původně vyvinuté k odvykání kouření. Zcela jiné je ale riziko závislosti, kterou mohou způsobit, prohloubit nebo udržovat. Proto by neměly být dostupné dětem.

„Nikotinové sáčky neobsahují tabák a nezahřívají se. Nejsou neškodné ani zdravější než kouření, ale zdravotní riziko je pro kuřáka logicky výrazně nižší než riziko spalovaného nebo zahřívaného tabáku,“ vysvětluje doktorka Kamila Zvolská z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. „Pokud jde o riziko závislosti, sáčky ji mohou způsobit, záleží na rychlosti vstřebání nikotinu. Podstatné je, že žádná forma nikotinu není vhodná pro nekuřáky včetně dětí,“ dodává doktorka Zvolská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 42 mminutami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 1 hhodinou

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
11:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 7 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 7 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánovčera v 14:08‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
včera v 14:00‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánovčera v 13:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.