Pěstování tabáku zatěžuje přírodu. Na ekosystémy i klima má devastující dopad

Pěstování tabáku na úkor potravin je letošním tématem Světového dne bez tabáku, který Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlašuje vždy na 31. května. Cílem celosvětové kampaně je zvýšit povědomí o alternativních možnostech produkce a odbytu pro pěstitele tabáku a povzbudit je k pěstování udržitelných a výživově hodnotných plodin.

Na celém světě se každoročně přemění přibližně 3,5 milionu hektarů půdy na půdu pro pěstování tabáku – to je přibližně polovina rozlohy celé České republiky. Zemědělská produkce tabáku má podle expertů řadu negativních dopadů na životní prostředí a zdraví člověka.

„Tabákové alkaloidy způsobují farmářům zelenou tabákovou nemoc a relativně velké množství agrochemikálií používaných při pěstování a skladování tabáku může poškodit lidské zdraví a kontaminovat půdu,“ upřesňuje profesor Ladislav Kokoška z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Pěstování tabáku navíc přispívá k odlesňování 200 tisíc hektarů ročně. To je, jako by zmizely lesy téměř o rozloze Karlovarského kraje. A navíc je velmi náročné na zdroje.

Půda, která se využívá k pěstování tabáku, má pak nižší kapacitu pro pěstování jiných plodin, například potravin, protože tabák vyčerpává úrodnost půdy. Pěstování tabáku má tedy destruktivní dopad na ekosystémy. Tabákový průmysl stojí podle WHO ročně svět více než osm milionů lidských životů, 600 milionů stromů, 22 miliard tun vody a 84 milionů tun oxidu uhličitého.

Nejznečištěnější zboží na planetě

Podle loňské zprávy WHO odpovídá uhlíková stopa tabákového průmyslu při výrobě, zpracování a přepravě tabáku jedné pětině emisí oxidu uhličitého, který ročně vyprodukuje průmysl komerčních leteckých společností, což samozřejmě přispívá ke globálnímu oteplování.

„Tabákové výrobky jsou nejznečištěnějším zbožím na planetě a obsahují více než sedm tisíc toxických chemických látek, které se při vyhození dostávají do našeho životního prostředí. Zhruba 4,5 bilionu cigaretových filtrů každoročně znečistí naše oceány, řeky, městské chodníky, parky, půdu a pláže,“ uvedl Ruediger Krech, ředitel pro podporu zdraví ve WHO.

Ceny cigaret v současné době navíc neodpovídají jejich škodlivosti pro zdraví jednotlivce a nereflektují zátěž, kterou způsobují zdravotnímu systému. „Inflace snížila reálnou hodnotu daní z tabákových výrobků do té míry, že v roce 2023 je minimální daň z cigaret téměř stejná, jako byla v roce 2016, a reálná cena cigaret v roce 2022 byla dokonce nižší než v roce 2016,“ upozorňuje doktorka Hana Rossová z Univerzity v Kapském Městě.

Nemoc jménem kouření

V České republice jsou zhruba dva miliony kuřáků, většina z nich by podle sociologických průzkumů raději nekouřila. Nedovolí jim to ale závislost na nikotinu. „Kouření není zlozvyk, ale nemoc. Závislost na tabáku je diagnózou F17. Existuje účinná léčba a ta by měla být nabízená a dostupná v rámci celého zdravotního systému,“ říká profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, která se epidemiologií, prevencí a léčbou závislosti na tabáku zabývá přes třicet let.

„Jsme proto rádi, že doporučený postup léčby závislosti na tabáku je mezi padesáti doporučenými postupy, které byly publikovány v rámci projektu Ústavu zdravotnických informací a statistiky,“ doplňuje profesorka Králíková.

Pokud by kuřáci mohli nikotin dostat bez kouře, bylo by zdravotní riziko významně menší, to platí především pro nikotin bez tabáku, který nehoří a nezahřívá se. Jde například o nikotinové sáčky, původně vyvinuté k odvykání kouření. Zcela jiné je ale riziko závislosti, kterou mohou způsobit, prohloubit nebo udržovat. Proto by neměly být dostupné dětem.

„Nikotinové sáčky neobsahují tabák a nezahřívají se. Nejsou neškodné ani zdravější než kouření, ale zdravotní riziko je pro kuřáka logicky výrazně nižší než riziko spalovaného nebo zahřívaného tabáku,“ vysvětluje doktorka Kamila Zvolská z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. „Pokud jde o riziko závislosti, sáčky ji mohou způsobit, záleží na rychlosti vstřebání nikotinu. Podstatné je, že žádná forma nikotinu není vhodná pro nekuřáky včetně dětí,“ dodává doktorka Zvolská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 16 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 19 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 19 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 21 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 21 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled