Půda strana 5 z 5

Zemědělské sucho z některých míst Česka po vydatných deštích posledních dnů rychle mizí. V některých oblastech ustupuje i z hlubší vrstvy půdy, která byla po srážkově chudém jaru vyschlá prakticky všude. Vyplývá to z údajů, které vědci zveřejnili na portálu InterSucho. Mapa nasycení půdy do jednoho metru také ukazuje, že existují oblasti (Beskydy, velká část Vysočiny či jižních Čech), kde je půda stoprocentně nasycená a při dalších silnějších deštích existuje značné riziko povodní.

Vydatné deště, které zasáhly Česko v posledních dnech, dokázaly odvrátit dlouhotrvající sucho. Týká se to však jen půdy ve vrstvách do čtyřiceti centimetrů, hlouběji naopak stále přetrvává místy až extrémní sucho. Aby se situace vrátila do normálu a vláha se dostala i hlouběji, muselo by být příznivé počasí možná i dva roky, říká hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka, který byl hostem pátečního Interview ČT24.

Sucho v České republice je viditelné i z vesmíru. Satelitní data Evropské vesmírné agentury (ESA) z posledního měsíce ukazují, že v Česku je zřejmě nejnižší vlhkost půdy za posledních šest let. V některých oblastech je rozdíl oproti průměru až 30 procent. Nejhorší je situace na Olomoucku a Ústecku.

Od února do začátku dubna mohou obce žádat o dotaci na sanace svahů. Ministerstvo životního prostředí pro letošní rok připravilo 150 milionů korun. Problémy se zvětšujícími se prasklinami a padajícími kusy skal trápí mnohé české a moravské obce.

Několik stovek příslušníků indiánského kmene se v duchu svých tradic pustilo do boje proti rozšíření těžby mědi na posvátná území. Součástí protestů je snaha ukázat, jak se zachází s půdou původních obyvatel. Protestující se vydali na čtyřdenní pěší túru ze San Carlos k území Oak Flat v americké Arizoně. Jde o území historicky patřící Apačům, kde se vláda USA snaží rozvinout těžbu.

Protierozní vyhláška s pravidly, jak ochránit půdu na polích, měla platit už před několika lety. Proti ale byla Agrární komora a ministerstvům životního prostředí a zemědělství se ji nepodařilo dokončit dříve, než případů eroze výrazně přibylo. Legislativa tedy vzniká až nyní.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude individuálně povolovat aplikaci jedu proti hrabošům na půdní povrch. Zemědělci se proti hlodavcům budou moci takto bránit, jakmile ústav zveřejní podrobnosti povolení. Zemědělský svaz krok uvítal, hraboši už prý způsobili škody za 1,7 miliardy korun.

Ústavní soud v úterý došel k závěru, že zdanění církevních náhrad porušilo první článek ústavy, v němž stojí, že žijeme v demokratickém právním státě. Tímto nálezem zdanění zrušil. „Právo a spravedlnost se někdy mýlí,“ komentoval v Událostech, komentářích tento verdikt místopředseda SPD Radim Fiala. Podle Jiřího Maška (ANO) se soudci soustředili jen na část zákona. Nález naopak vítá předseda lidovců Marek Výborný, podle nějž soud zafungoval jako pojistka právního státu.

Krajští zastupitelé schválili aktualizaci zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, která umožňuje zábor čtyřiceti hektarů úrodné půdy u Hněvotína u Olomouce. Vzniknout tam má biomedicínské centrum a také další služby. S projektem ale nesouhlasí vedení Hněvotína, záměr totiž počítá s výstavbou velkých hal na poli v těsném sousedství obce. Ta plánuje, že se obrátí na soud.

Zlato láme rekordy. Jeho cena stále roste a už přesáhla tisíc korun za gram. Rostoucí poptávky využívají nejen zavedené těžařské společnosti, ale také nelegální zlatokopové v Jižní Americe nebo Africe. Navzdory tomu, že vysoké výdělky vykoupí zlomeným zdravím. Příkladem je Ghana.

Ani třicet let po revoluci se českému zemědělství nepodařilo vyrovnat s desítkami let socialistického hospodaření na zemědělské půdě. Naopak se stav půdy stále zhoršuje. Češi totiž, na rozdíl třeba od sousedního Polska, znovu nenalezli ztracený vztah k půdě a tu raději pronajímají velkým podnikům, uvedl ve Fokusu Václava Moravce odborník na krajinné plánování Petr Sklenička. Velké firmy však na cizí pronajaté půdě nehospodaří tak zodpovědně jako její vlastníci.