Kraj povolil stavbu průmyslové zóny na úrodné půdě. Měli najít jiné místo, tvrdí Jurečka

Krajští zastupitelé schválili aktualizaci zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, která umožňuje zábor čtyřiceti hektarů úrodné půdy u Hněvotína u Olomouce. Vzniknout tam má biomedicínské centrum a také další služby. S projektem ale nesouhlasí vedení Hněvotína, záměr totiž počítá s výstavbou velkých hal na poli v těsném sousedství obce. Ta plánuje, že se obrátí na soud.

Schválenou aktualizaci zásad územního rozvoje bude muset Hněvotín zapracovat do svého územního plánu. Starosta obce Jaroslav Dvořák (nestr.) zastupitelům řekl, že pokud bude plocha zastavěna, budou velké průmyslové haly stát pouhých 200 metrů od rodinných domů.

MfD informovala, že k vybudování biomedicínského centra se před lety v memorandu přihlásily Univerzita Palackého (UP), Fakultní nemocnice Olomouc, agentura CzechInvest, klastr MedChemBio a developerská společnost Gemo. UP ale tvrdí, že se na přípravě projektu nepodílí a ani to neplánuje.

Spodní voda v ohrožení?

Starosta Hněvotína řekl, že patnáct metrů vysoké haly obyvatelům znemožní výhled do okolí a znehodnotí vesnický ráz obce. Navíc se obává, že zastavění takto velké plochy by ohrozilo zdroje pitné vody v obci, protože z tohoto území proudí spodní voda do vesnice a zásobuje místní studny.

Úředníci ale krajským zastupitelům doporučili, aby námitky starosty zamítli. Krajský úřad je totiž vázán loňskou dohodou ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí ohledně plochy mezi Hněvotínem a Olomoucí, která připouští zábor až 44 hektarů půdy.

Jurečka: Jde o zájem vyjít vstříc investorům

Opoziční krajský zastupitel a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (Koalice pro Olomoucký kraj) upozornil, že zákon dovoluje přeměnu kvalitní půdy na průmyslovou oblast pouze za podmínky, že veřejný zájem výrazně převažuje nad ochranou zemědělského půdního fondu. Jeho návrh na přepracování aktualizace zásad územního rozvoje zastupitelé neschválili.

Jurečka tvrdí, že k záměru u Hněvotína už v minulosti ministerstvo životního prostředí dvakrát zaujalo negativní stanovisko. Investoři podle něj mohli využít jiné volné plochy v kraji, kde není tak kvalitní půda jako u Olomouce. Zábor půdy už delší dobu odmítají i zastupitelé z Hněvotína.

Kraj chce spolu s obcí připravit územní studii, která podrobně definuje parametry budoucího využití plochy. Hněvotín je podle starosty Dvořáka připraven se záboru zemědělské půdy bránit u soudu. „Pokud to (výhrady obce) budete ignorovat, budeme hledat další prostředky,“ doplnil.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 21 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 21 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
před 22 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...