Developeři v Česku stále málo využívají opuštěné zemědělské nebo průmyslové areály. Podle odborníka na půdu, pedologa Jana Vopravila, totiž chybí motivující podmínky. Stále tak dochází k záborům kvalitní zemědělské půdy pro stavební parcely. Měla by se podle něj také vybrat nejlepší půda a ta více chránit, zmínil v pořadu Otázky Václava Moravce.
Každý den se v Česku zastaví asi patnáct hektarů ornice, což je plocha větší než tři Václavská náměstí. „Nejhorší na tom je, že se zabírají nejúrodnější půdy. Nejotřesnějším příkladem je zábor nejlepších černozemí na Kolínsku, kde se postavila automobilka,“ uvedl už dříve místopředseda České pedologické společnosti Josef Kozák.
Jak zabránit úbytku kvalitní půdy? Například zastavěním nevyužitých brownfieldů. „Je to právě jedno z řešení, na které se snažíme poukazovat, aby se využívaly opuštěné zemědělské a průmyslové areály, u nichž by byla podpora pro investora, aby se mu to vyplatilo více než stavět na zelené louce,“ řekl pedolog Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Pokud totiž má investor renovovat nějaký opuštěný areál a jsou tam nějaké kontaminace nebo složité vlastnické vztahy, je v tu chvíli pro developera mnohem jednodušší stavět spíš na dosud nedotčené zemi, vysvětluje pedolog.
- Černozemě
2011 – 506 tisíc hektarů; 2016 – 504 tisíc hektarů - Hnědozemě
2011 – 285 tisíc hektarů; 2016 – 283 tisíc hektarů - Regozemě
2011 – 144 tisíc hektarů, 2016 – 148 tisíc hektarů - Vedle těchto tří typů je dalších deset. Z nich je v Česku nejrozšířenější kambizem, která zabírá milion hektarů veškeré zemědělské půdy.
- Zdroj dat: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
Zároveň Vopravil upozorňuje, že poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu jsou stále nízké. „Jak se to pohybuje v okolí, ceny jsou pro ně stále přijatelné,“ dodal Vopravil. Souhlasí pak s návrhem, aby nejkvalitnější půda byla ještě více chráněná. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby o vyjmutí nejbonitnější půdy rozhodovala přímo vláda.
Půdy ubývá a její cena roste
Půda, která v Česku zbývá, už není tolik kvalitní. „Možná se dá odhadnout, že asi deset až dvacet procent zemědělské půdy jsou půdy stále ještě kvalitní,“ upozornil v minulosti ředitel Biologického centra Akademie věd Miloslav Šimek.
Častěji je zem méně úrodná a navíc ztrácí schopnost udržet vodu. Zdravá půda dokáže na jednom metru čtverečním zadržet až 350 litrů vody. To žádná přehrada nenahradí.
Ceny půdy tak zároveň rostou. „Cena orné půdy, respektive pozemků v České republice zdatně roste tím, že se konsolidují jednotlivé parcely a pozemky do vyšších celků,“ zmínil investiční ředitel ChytrýHonza.cz František Bostl. Půda se tak stává komoditou, do níž lze dobře uložit peníze.
