Poslední roky ceny zemědělské půdy v Česku neustále stoupají. Zatímco ještě před šesti lety se takový pozemek dal pořídit za sto tisíc korun za hektar, loni už ceny v průměru přesahovaly 160 tisíc korun. Data vychází ze statistik společnosti Farmy.cz. Cenu ale ovlivňuje typ půdy nebo lokalita. Výrazně víc zaplatí člověk za ornou půdu na Hané než za travnatou pastvinu v Jeseníkách. O zemědělské pozemky je obrovský zájem i proto, že roste počet farmářů.
Půda nad zlato. Ceny zemědělských pozemků v Česku strmě rostou
Zemědělské pozemky se v roce 2015 obchodovaly nejčastěji za tržní ceny v rozmezí 13 až 23 korun za metr čtvereční, přičemž u skutečně nejkvalitnějších pozemků orné půdy v lokalitách s vysokou konkurencí pak až za ceny přesahující třicet korun, uvádí společnost Farmy.cz, která se dlouhodobě specializuje na trh se zemědělskou půdou.
Průměrné tržní ceny zemědělské půdy se loni meziročně zvýšily o více než šestnáct procent z úrovně necelých 140 tisíc korun na 162,5 tisíce. Tento meziroční růst byl podle Farmy.cz doposud nejvyšším evidovaným meziročním růstem za sledované období od roku 2004.
Průměrná výměra farmy v zemích EU
Podle agrárního analytika Petra Havla není tento vývoj překvapením. Růst cen podle něj urychlilo několik faktorů. Jedním z nich je, že stát už neprodává žádnou půdu. „Žádnou už nemá na prodej a těch několik desítek tisíc hektarů, které státu spravuje Ústřední pozemkový úřad, nestačí ani k tomu, aby stát mohl vyčlenit své pozemky například na liniové dopravní stavby,“ podotýká Havel.
Růstu cen za pole nebo pastviny přispěly podle něj i církevní restituce a obecně také skutečnost, že ceny půdy v České republice dlouho stagnovaly, případně rostly velmi pomalu.
Ceny ovlivňují i spekulanti
Na současné situaci na trhu se zemědělskou plochou se ale podepisuje i zvýšený zájem investorů, kteří se ji snaží získat přeplácením zemědělců, kteří by přitom také rádi získali půdu, na které hospodaří, do svého vlastnictví, protože to pro ně znamená větší jistotu podnikání. Předseda Svazu vlastníků půdy František Janda podotýká, že se stala komoditou, do které se dají ukládat peníze v období ekonomické krize.
Události ČT: Česká zemědělská půda je nyní nejdražší v historii (zdroj: ČT24)
Například Vladimír Kuncl z Farmy Kunclův Mlýn začínal před 25 lety se zhruba dvaceti hektary půdy. Od té doby se jejich rodinné hospodářství rozrostlo asi pětinásobně. Polovinu pozemků přímo vlastní, tu druhou mají v pronájmu. „Není jednoduché sehnat půdu, kterou by byl vlastník ochotný prodat,“ zmínil Kuncl.
Zároveň Kuncl zmiňuje, že poslední dobou obesílá vlastníky spousta spekulantů s tím, že nabízejí docela slušné peníze. Ministerstvo zemědělství varuje před překupníky a podobnými praktikami.
Půda je pak podle Havla dražší buď tam, kde je kvalitnější, nebo v blízkosti měst, což se vzájemně doplňuje, naopak levnější je půda v příhraničních oblastech a obecně tam, kde je „méně civilizace“.
V porovnání s EU stále levno
Ceny podle analytika Havla nicméně ještě nedosáhly svého vrcholu. „Pořád je ale třeba vědět, že v porovnání s cenami v EU je u nás stále ještě půda poměrně levná, i několikanásobně. To zároveň znamená, že naopak není vhodné půdu prodávat, protože její cena ještě poroste,“ podotýká.
Zároveň varuje před dalším odplýváním půdy k nezemědělským účelům. Může to vést ke zvýšení rizika sucha, nebo naopak povodní, a to vzhledem ke klesající schopnosti krajiny zadržovat vodu.
Vývoj tržních cen zemědělské půdy
Jinou věcí je kvalita samotné půdy. Z celé EU je zde výrazně nejvyšší průměrná velikost jedné farmy, a to 133 hektarů. Průměrná výměra farmy v Unii je 16 hektarů. Specifická struktura zemědělství v Česku podle Farmy.cz přináší i negativní dopady jak ve zhoršování produkční schopnosti půd, tak i v její degradaci na pouhý výrobní prostředek. V posledních letech se ale údajně zvyšuje zájem vlastníků o šetrné užívání vlastněného pozemku.