Vědci se snaží ve čtyřletém projektu vyšlechtit linie pšenice, které umožní dále pěstovat odrůdy s lepší tolerancí především vůči suchu. Jednou z cest, kterou se vydali, je snaha zvětšit kořenový systém rostlin, díky kterému budou schopné více využít vodu a živiny v půdě.
Česká pole musí před budoucími krizemi zachránit kříženci
Oznámil to Tomáš Středa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity, která na projektu spolupracuje s Univerzitou Palackého v Olomouci a Výzkumným ústavem rostlinné výroby. Cílem projektu je přizpůsobit obilniny oteplujícímu se klimatu a častějším a delším obdobím sucha.
Na projektu je výjimečné i to, že se na něm podílí komerční šlechtitelská firma RAGT ze Znojemska. „Můžeme pracovat s jejich materiály,“ uvedl Středa. Pšenice se pěstuje už tisíce let a v posledních 200 letech se intenzivně šlechtí, aby vznikaly odrůdy vhodné pro různé klimatické podmínky. „Šlechtitelé se dosud soustředili na nadzemní část rostliny. My jsme se zaměřili na kořenový systém. Když bude rozsáhlejší a kořeny dosáhnou hlouběji, může rostlina lépe využít vodu v půdě, získat více živin,“ vysvětlil Středa.
- Podle prognózy expertů z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy stoupne průměrná teplota v Česku do roku 2040 pravděpodobně minimálně o 1 °C, do roku 2060 až o 2,5 °C.
V současnosti si mohou zemědělci vybrat z českého či evropského registru tisíce odrůd pšenice. „Je to rychloobrátkové zboží a šlechtitelské firmy deklarují, že nová je vždy lepší než předchozí. Každý rok se výnosy v dlouhodobém průměru mírně zvyšují, ale historická křivka výnosů se zplošťuje,“ popsal vývoj Středa. Upozornil také na to, že existuje nepřímá úměra mezi tolerancí k nějakému druhu nepřízně a výší výnosu. Proto je výběr odrůdy pro českého zemědělce trochu loterií. „Sucho u nás je jiné než v Africe či Austrálii. Přichází nahodile v kteroukoliv roční dobu, navíc problémem u nás jsou jarní mrazy. Proto by měl mít pěstitel širší portfolio odrůd a měl by být připraven na to, že sucho může, ale nemusí přijít,“ řekl Středa.
Obilí budoucnosti by dnešní člověk nepoznal
Vědci dokážou měnit vlastnosti rostlin na úrovni morfologické, fyziologické i molekulární. „Je důležité říct, na co rostlinu adaptujeme. Nelze vytvořit superodrůdu, která vydrží sucho, horko a mráz a bude odolná vůči chorobám a škůdcům a ještě bude mít supervýnos,“ řekl Středa.
Cestou k toleranci sucha má být i větší vitalita osiva. Vědci se proto snaží získat taková, která nebudou v půdě čekat na ideální podmínky, ale i za zhoršených rychle vytvoří kořenový systém a klíček. „Jedinec tak bude lépe připravený na zhoršené podmínky,“ řekl Středa. Velký potenciál podle něj skrývají i geneticky modifikované organismy, ke kterým je Evropská unie skeptická a není pro ně příliš prostoru na rozdíl od USA.
Obtížné se ukazuje křížení stávajících druhů a vytvoření nového. Zemědělci pěstují triticale, křížence pšenice a žita. „Podařilo se vyšlechtit druh, jehož zrno má kvalitu pšenice a rostlina odolnost žita. Existuje také tritordeum, kříženec pšenice a ječmene, ale nemá lepší vlastnosti než tyto dva druhy,“ popsal možnou cestu k adaptaci na měnící se klima Středa.
Zmínil také, že minimálně stejným problémem jako sucho, které označil za mediální hvězdu, nicméně běžný středoevropský jev, budou častější teploty i nad 40 stupňů. Pak hrozí, že rostlina přestane vegetovat, nezvládne se ochladit a zahyne.