Ústavní soud v úterý došel k závěru, že zdanění církevních náhrad porušilo první článek ústavy, v němž stojí, že žijeme v demokratickém právním státě. Tímto nálezem zdanění zrušil. „Právo a spravedlnost se někdy mýlí,“ komentoval v Událostech, komentářích tento verdikt místopředseda SPD Radim Fiala. Podle Jiřího Maška (ANO) se soudci soustředili jen na část zákona. Nález naopak vítá předseda lidovců Marek Výborný, podle nějž soud zafungoval jako pojistka právního státu.
Nadhodnocení náhrad je nesmysl, míní Výborný. Máte peníze, ale nemáte pravdu, oponuje Fiala z SPD
Události, komentáře: ÚS zrušil zdanění restitucí (zdroj: ČT24)
Poslanec hnutí ANO Jiří Mašek úterní nález Ústavního soudu čekal. „Soud se soustředil jen na určitou část celé věci, na určitou technikálii, a to je zdanění náhrad. Ale my jsme celou dobu hovořili ne o zdanění náhrad, ale zdanění toho, co jde nad náhrady, nad výši těch oprávněných náhrad. A to je velmi velký rozdíl. A toto si myslím, že Ústavní soud neposuzoval.“
V podobném duchu hovoří Radim Fiala, místopředseda SPD. Finanční náhrady podle něj byly jednoznačně nadhodnoceny. Zemědělskou půdu prý restituční zákon nadhodnotil čtyřikrát, lesní potom třikrát. „Z našeho pohledu vyplatil stát z peněz daňových poplatníků víc, než vyplatit měl. Přiznávám, že zdaněním jsme chtěli tuto částku snížit,“ uvádí Fiala.
Takovou interpretaci odmítá předseda KDU-ČSL Marek Výborný, nadhodnocení náhrad bylo podle něj opakovaně vyvráceno a vláda ani další podporovatelé zdanění nikdy nepředložili materiály dokazující opak.
Výborný připomíná, že zdanění restitucí bylo jednou z podmínek tolerance kabinetu premiéra Andreje Babiše ze strany KSČM. „Byla to hanebnost, tečka,“ dodává a kvituje, že Ústavní soud zafungoval jako pojistka právního státu.
Právo a spravedlnost se někdy mýlí, míní Fiala
Slova o politickém obchodu Jiří Mašek (ANO) odmítá. „My jsme to měli v programu, sociální demokracie to měla v programu. Hájili jsme zájmy sedmdesáti procent obyvatel, kteří měli obdobný názor na restituce i zdanění,“ zdůvodňuje podporu zákona.
„Máte rozsudek, máte peníze, ale nemáte pravdu,“ přidává se předseda poslaneckého klubu SPD a dodává, že právo a spravedlnost se někdy mýlí. Na rozdíl od komunistů se ale SPD nehodlá obracet na evropské instituce. Náhrady podle Fialy nakonec poškodily každého občana i církve samotné, protože ty ztratily kredit u veřejnosti.
Podle Výborného ale pověst náboženských organizací poškozují především falešné argumenty odpůrců restitucí. „Na ztrátě kreditu pracujete dennodenně vy a mluvit tady o nějakých hodnotách je z vaší strany skutečně za čáru, protože jednou ze základních hodnot je spravedlnost,“ řekl předseda lidovců na adresu Fialy a zdůraznil, že církve a organizace se starají o charity a sociální služby, které slouží všem.
Zdanění odporuje právnímu státu, řekli soudci
Devatenáctiprocentní daň schválili letos na jaře poslanci vládních stran s podporou komunistů a SPD. Proti tomu se postavili senátoři, podle nichž bylo zdanění náhrad nepřípustně retroaktivní.
Ústavní soud návrhu čtyř desítek senátorů vyhověl v úterý, zdanění podle soudců odporovalo demokratickému právnímu státu. „Podle Ústavního soudu bylo porušeno legitimní očekávání jednotlivých církevních subjektů (…), v důsledku čeho byl porušen hned první článek Ústavy České republiky, který hovoří o tom, že žijeme v demokratickém právním státě,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
Formálně soud vyhověl jenom malé části návrhu a zrušil několik ustanovení v dani z příjmů, bez kterých ale zbytek novely ke zdanění náhrad nevede. Fakticky tedy budou církve nadále dostávat celou částku, na které se se státem po roce 2012 dohodly.
Restituční zákon schválili zákonodárci za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS). Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013.
Zákon ale také znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.