Komunisté se chtějí kvůli zdanění náhrad obrátit na evropské instituce. Církve rozhodnutí soudu vítají

Vládní politici, kteří přispěli ke schválení novely o zdanění náhrad církvím, i prezident Miloš Zeman, jenž zákon podepsal, respektují rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zdanění zrušil. Komunisté se chtějí obrátit na evropské instituce. Politici, kteří zrušení zdanění naopak iniciovali, rozhodnutí ocenili jako garanci, že je Česká republika demokratickým právním státem.

Že rozhodnutí Ústavního soudu je třeba respektovat, zdůraznili po jeho vyhlášení prezident Miloš Zeman, předseda ČSSD Jan Hamáček či ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní bude zrušení devatenáctiprocentní daně na náhrady vyplácené církvím znamenat výpadek pro státní rozpočet, věří však, že si s ním stát poradí.

Nález soudu respektuje i premiér Andrej Babiš (ANO), je ale nadále přesvědčen o tom, že náhrady církvím byly vypočteny chybně. „Tím pádem byly předraženy o 54 miliard, a navíc schváleny velice podivně,“ doplnil předseda vlády.

Na údajně chybně vypočítanou výši restitucí poukázal i Jaroslav Faltýnek (ANO). „Zdaněním tohoto příjmu jsme chtěli část peněz vrátit občanům České republiky,“ uvedl místopředseda hnutí. Kauza je podle něj rozhodnutím soudu uzavřena, možnou jinou cestu, jak náhrady snížit, Faltýnek nepředpokládá.

Sociální demokracie, která byla k restitučnímu zákonu v době, kdy se schvaloval, kritická, podle jejího předsedy vyčerpala způsoby, jak situaci zvrátit. Nic se však nemění na tom, že strana vnímá způsob vyrovnání s církvemi za nespravedlivý vůči ostatním restituentům, poznamenal Jan Hamáček.

„My jsme byli a stále jsme přesvědčeni, že způsob zvolený pro vyrovnání s církvemi nebyl spravedlivý zejména z hlediska toho, jak byl oceněn majetek,“ podotkl.

Podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika také komunisté rozhodnutí respektují. Věří však, že nemusí ještě jít o konečné slovo. „Jsme přesvědčeni, že celý souboj nemůže končit tím, že to rozhodl Ústavní soud. Naši experti posuzují a následně budou připravovat možnost pro posouzení této problematiky evropskými institucemi,“ uvedl Kováčik.

Podle místopředsedy strany Stanislava Grospiče Ústavní soud „rozhodl čistě politicky, nezohlednil věcné záměry“. „Šlo nám o hlubokou nerovnost, která se týkala ocenění pozemků, zejména zemědělského a lesního půdního fondu, ve vztahu k ostatním restitučním nárokům a specificky výrazně navýšenou nad jakákoli očekávání ve vztahu k církvím a náboženským společnostem,“ poznamenal.

Zdanění restitucí prosazovala také SPD. Její předseda Tomio Okamura novinářům řekl, že jeho hnutí chtělo napravit stav, kdy náhrady dostávají i církve, které neexistovaly před revolucí. S nálezem soudců proto strana nesouhlasí. „Rozhodnutí Ústavního soudu ale vnímám v rámci ČR jako to nejvyšší, takže si myslím, že tato záležitost je z tohoto pohledu uzavřena,“ dodal Okamura.

Věc byla jasná, hodnotí rozhodnutí Benda

Naproti tomu senátor Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL), který u soudu zastupoval stěžovatele, bylo od počátku jasné, že je návrh protiústavní. Míní, že zdanění bylo od počátku politickým obchodem. Šlo prý o nešťastný, na hlavu postavený nápad. „Může se zrodit jen v komunistické hlavě,“ soudí.

Poslance, kteří chtěli zdanění náhrad zabránit, reprezentoval u Ústavního soudu Marek Benda (ODS). Poznamenal, že rychlost, s jakou soud rozhodnutí vynesl, ukázala, že věc byla jasná. Z rozhodnutí Ústavního soudu má radost i předseda ODS Petr Fiala. „My jsme od počátku věřili, že ÚS zruší rozhodnutí vládní většiny, které bylo podle nás nemorální a protiústavní. Je dobře, že Ústavní soud vrátil právní stát do pořádku,“ řekl Fiala.

„Zákon prosazený vládou o zdanění restitucí respektive finančních náhrad do právního řádu demokratického státu prostě nepatří. Stát vydával za daň něco, co daní vůbec není. To zaznělo ostatně v odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl po vynesení rozhodnutí Ústavního soudu senátor Zdeněk Hraba (STAN).

Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše se dal úterní nález soudu čekat, zdanění restitucí bylo totiž úlitbou komunistům, aby vládu podporovali v jiných krocích. Bartoš také upozornil na to, že vláda nikdy nepředložila slibovanou analýzu toho, že by náhrady církvím byly předražené.

„Od počátku jsme upozorňovali na to, že se jedná o hanebný obchod vlády ANO a ČSSD s KSČM a potažmo SPD a v tomto smyslu jsme také předjímali, že se jedná o krok protiústavní,“ pronesl šéf lidovců Marek Výborný.

Bývalý ústavní soudce a děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity Stanislav Balík, který se podílel na znění senátního návrhu na zrušení části zákona, míní, že je důraz na principy právního státu zásadní.

„Kdyby byl býval Ústavní soud návrh zamítl, příště mohl být na paškále kdokoli jiný. Mohli by se znelíbit jednou skauti, podruhé amatérští hudebníci, potřetí fotbalisté a mohlo by se tímto způsobem 'danit' cokoli, kde by se nechtělo, aby se to provozovalo,“ řekl.

Na jednání Poslanecké sněmovny reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Právní stav ve věci vyrovnání státu s církvemi zůstává stejný tak, jak byl nastaven od 1. 1. 2013. Vám, milí kolegové, kteří jste se na pokusu o tuto komunistickou krádež podíleli, zůstala jenom věčná ostuda,“ řekl poslancům.

Rozhodnutí Ústavního soudu uvítali katolíci, evangelíci i židé

Poté, co poslanci prosadili zdanění restitučních náhrad, vydali představitelé církví společné prohlášení, kterým se proti němu ohradili. Nyní jednotlivé církve netají spokojenost s tím, jak Ústavní soud rozhodl. „Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie,“ řekl v reakci například kardinál Dominik Duka.

„S nálezem jsme maximálně spokojeni. Mnohokrát jsme uváděli, že není co zdaňovat, že finanční náhrada již byla poskytnuta a nyní se pouze splácí. Zákon ve skutečnosti nedaní finanční náhrady, ale v čase zpětně mění jejich výši. Takový postup by byl protiústavní vůči komukoliv, nic specificky církevního na tom není,“ uvedl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.

Podle mluvčího Českobratrské církve evangelické Jiřího Hofmana Ústavní soud především zaručil, „že předem dojednané smlouvy a právní pojistky tohoto státu fungují, navzdory návrhům vlády a komunistů“. Patriarcha Církve československé husitské vnímá rozhodnutí jako potvrzení, že je Česká republika právním státem. „Tímto bylo také prokázáno, že nejde o daň, ale o úmysl snížit finanční náhradu, která je smluvně garantována,“ řekl.

Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus potom soudí, že rozhodnutí není nijak překvapivé. „Přepokládali jsme to a společně s Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví dávali na stůl argumenty, proč by Ústavní soud měl k tomu takto přistoupit,“ poznamenal.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.

Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun. Návrh, který předložili komunisté a s pomocí vládních poslanců a SPD jej prosadili i přes senátní veto, počítal s devatenáctiprocentním zdaněním náhrad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
před 1 hhodinou

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoAplikace Bouračka funguje rok, řidiči do ní zaznamenali na 27 tisíc nehod

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.
před 7 hhodinami

Hasiči se zatím ve Zlíně nemohou dostat blíže k troskám budovy, zásah pokračuje

Hasiči v neděli už čtvrtým dnem zasahují po požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Na místě v neděli pracuje šest jednotek, které nadále zkrápějí proudy vody trosky budovy. Limitující je pro ně bezpečnostní vzdálenost, kterou jim určil statik. Blíže k místu se tak zatím dostat nemohou, řekl mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Lokalita je stále ohraničena páskami, o zpřístupnění některých ulic se bude jednat v pondělí dopoledne, doplnil mluvčí.
před 17 hhodinami

Proměnlivé počasí ovlivňuje kvalitu pitné vody. Úpravny jedou na plný výkon

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.
před 20 hhodinami

VideoPřibývá vloupání do rodinných domů, v létě zloději cíli i na byty

Od začátku roku evidují policisté skoro 760 vniknutí do rodinných domů, nejvíc ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V Praze letos stoupl jejich počet meziročně o 44 procent. Policie vyzývá k důkladnějšímu zabezpečení domů zvlášť teď v létě, kdy lidé odjíždějí na dovolené. Také majitelům radí, jak navodit dojem, že je dům stále obývaný – třeba automatickým spínačem světel. Zatímco rodinné domy bývají terčem zlodějů celoročně, o letních prázdninách se více zajímají také o byty. Důvodem je podle policistů menší pohyb v budovách i mnohdy horší zabezpečení.
před 20 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.