Vládní koalice by kvůli velkým mrazům z minulých dní měla minimálně odložit záměr zavést daň z tichého vína, myslí si lidovci podle šéfa strany Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Vinaři vyčíslili ztráty způsobené mimořádnými teplotními výkyvy na více než dvě miliardy korun. Většina koaličních stran ale dál nové zdanění prosazuje, vinaři podle nich mají v době úspor těžko obhajitelnou výjimku.
„To, co se stalo za poslední zhruba dva týdny, jak pro vinaře, tak pro vinohradníky (...) je opravdu katastrofa, která tady v některých regionech sto let nebyla. Myslím si, že to má vzít vláda a vládní koalice v potaz,“ prohlásil Jurečka pro ČT. Dodal, že by se vzhledem k okolnostem měla daň na tiché víno minimálně odložit.
Ke zrušení plánu na zdanění tichého vína vyzval ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) i Svaz vinařů. Po horku následovaném prudkými mrazy je v Čechách poškozeno a zničeno 95 procent úrody. Na Moravě bude výnos nižší nejméně o čtvrtinu, škody ale mohou v některých podoblastech přesáhnout i třicet procent.
Většina koaličních stran ale na zdanění tichého vína i nadále trvá. „Existují jiné nástroje. Ale tiché víno není zdaněno dlouhodobě, je to vlastně jediný druh alkoholu, který nepodléhá dani, na rozdíl třeba od piva,“ myslí si předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Proti je například místopředsedkyně opozičního ANO Alena Schillerová. „Nemůžeme tady vytvořit našim vinařům (...) ztrátu konkurenceschopnosti jenom proto, že u nás se zavede tato daň a v okolních státech není,“ prohlásila.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) loni na jaře poslal vládním stranám propočet, podle kterého by mohl stát vybírat z jednoho litru 23,40 korun. Menší vinaři, vyrábějící méně než 1 000 hektolitrů vína ročně, by platili polovinu. O konkrétní variantě má koalice v příštích týdnech jednat. Stanjura chce, aby se dohodla na případném zdanění tichého vína do konce května. Pokud ke koaliční shodě dojde, mohla by nová spotřební daň platit od 1. ledna roku 2025.
