Blížíme se k řešení ohledně zdanění tichého vína, řekl Fiala

28 minut
Týden v politice s premiérem Petrem Fialou
Zdroj: ČT24

Koalice se podle premiéra Petra Fialy (ODS) blíží k rozhodnutí o možném zdanění tichého vína. Řekl to v rozhovoru pro Týden v politice. Tato vína tak zůstávají jako jediný alkohol bez spotřební daně. Opozice krok odmítá a doporučuje celoevropské řešení. O tom v minulosti mluvil i ministr zemědělství. Možné zdanění řešila ministerská odborná skupina, teď už má rozhodnout koalice.

Debata ohledně možného zdanění tichého vína podle premiéra stále probíhá. Nevyřeší to ale podle něj rozpočtové problémy České republiky. „Řekli jsme si v koalici, že se zkusíme posunout dál, nikoliv tak, že se bez dalšího řešení zavede daň,“ přiznal Fiala.

Otázka zdanění vína je podle předsedy vlády velmi citlivá. „Na jedné straně je určitě správné přemýšlet nad zdaněním vína i v kontextu toho, že většinu vína, které spotřebujeme, dovážíme. Na druhé straně musíme zohledňovat to, že patříme k těm zemím v Evropě, které produkují víno. A většina těch zemí, která produkuje víno, zase daň nemá, nebo ji má velmi nízkou a tohle všechno musíme zohlednit,“ dodal. Očekává, že debata by mohla být u konce během měsíců.

Ještě nedávno přitom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že na řešení není v koalici větší shoda. „Je tam vůle najít rozumné řešení a i ti, kteří nejsou pro zavedení i ti, kteří si myslí, že taková daň by tu měla být, tak jsou připraveni k nějaké rozumné dohodě, která bude znamenat, že to nezatíží české vinaře a teď nemyslím jenom moravské vinaře. Tím nemyslím jenom to, že to pro ně nebude znamenat nějaké ekonomické ohrožení, ale myslím tím i to, aby se jim nezvýšila byrokracie,“ upřesnil Fiala.

Vládní koalice původně debatovala o zdanění tichého vína už v rámci konsolidačního balíčku. Každá debata ale zatím vyvolala silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Loni v květnu vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.

V Česku se pije míň vína než dřív. Třeba u toho tichého to bylo loni podle Svazu vinařů skoro o osm a půl procenta. A důvodem podle něj není zdražování. Ceny minulý rok stouply na rozdíl od jiného zboží jen o procento. Spotřeba vína klesá i v dalších evropských zemích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...