Delegace afghánského vládnoucího islamistického hnutí Taliban vedla první oficiální jednání v Evropě od srpnového převzetí moci v Afghánistánu. Setkání za zavřenými dveřmi se konala v hotelu v horách nad norskou metropolí Oslo. Třídenní rozhovory, které se mají zabývat především zmírněním humanitární krize v zemi, začaly v neděli přímým setkáním mezi zástupci Talibanu a občanské společnosti.
Taliban poprvé od převzetí moci v Afghánistánu jednal v Evropě
Události: Taliban vyjednává v Evropě (zdroj: ČT24)
„Žádáme je, aby rozmrazili afghánská aktiva a netrestali běžné Afghánce kvůli politické debatě,“ řekl v neděli v noci delegát Talibanu Šafiulláh Azam. „Kvůli hladovění, kvůli smrtící zimě nastal myslím čas na to, aby mezinárodní společenství podpořilo Afghánce, a ne je trestalo kvůli politickým rozepřím,“ řekl Azam.
Západ zmrazil aktiva ve výši téměř deseti miliard dolarů (téměř 215 miliard korun) ve Spojených státech a dalších západních zemích. Afghánistán čelí hrozbě dalšího zhoršování humanitární krize.
Ještě před samotnými rozhovory se západní diplomaté setkali s afghánskými aktivisty za ženská a lidská práva a vyslechli si požadavky zástupců občanské společnosti v Afghánistánu a afghánské diaspory a také jejich hodnocení současné situace. Setkání se zúčastnili také zástupci EU, USA, Británie, Francie, Itálie a hostujícího Norska.
Přes dvacet milionů lidí v zimě a o hladu
Ve společném prohlášení, které v noci na pondělí zveřejnil mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid, se účastníci jednání shodli, že „porozumění a spolupráce jsou jedinými řešeními všech problémů Afghánistánu“, a zdůraznili, že „všichni Afghánci musí spolupracovat na lepších politických, hospodářských a bezpečnostních výsledcích v zemi“.
OSN poskytla Afghánistánu určitou likviditu a umožnila talibanské administrativě platit za dovoz, včetně elektřiny. Zahraniční státy vládu Talibanu neuznávají. Islamisté se moci v Afghánistánu chopili loni v srpnu, když se ze země stahovali poslední vojáci USA a jejich spojenců.
Konta afghánské centrální banky uložená v USA jsou zmrazena a omezena byla také humanitární pomoc, na níž je Afghánistán do velké míry závislý. Světový potravinový program (WFP) varoval, že více než polovina obyvatel země, přibližně 22,8 milionu lidí, bude letos v zimě čelit akutnímu nedostatku potravin a hladu.
Produkce opia je pro Afghánce často jedinou možností
Jedním ze spolehlivých zdrojů příjmů je produkce tvrdých narkotik, kterou Taliban slíbil potírat. Podle místních je to jediný způsob, jak si zajistit živobytí. Nikde na světě se nevyrobí tolik narkotik, zejména opia a heroinu, jako v Afghánistánu.
Taliban oficiálně zakázal pěstování máku na opium v roce 2000, rok před teroristickými útoky z 11. září 2001 a následnou spojeneckou invazí. Jenže důsledností při vymáhání svého zákazu na územích pod svojí kontrolou hnutí během války proti spojencům nevynikalo. Navzdory bojům produkce stále rostla.
Loni se mák pěstoval na čtvrt milionech hektarů, což je jen o trochu méně než v rekordním roce 2017. Po stažení Američanů před necelým půlrokem Taliban tvrdil, že zemi vyčistí od drog. „Obchodovat s narkotiky je naprosto zakázané. Na tom pracujeme a máme dobrý plán, jak zabránit vývozu narkotik z Afghánistánu. S boží pomocí se nám to povede,“ prohlašoval mluvčí hnutí Zábulláh Mudžáhid.
Horizont ČT24: Taliban navzdory slibům nepotírá produkci opia (zdroj: ČT24)
Ve skutečnosti ale radikálové z ekonomických důvodů nehodlají farmářům v pěstování máku bránit. „Lidé u nás čelí bídě, hospodářsky jsou na tom špatně zejména obyvatelé venkova. Patří k nejchudším částem společnosti. Potřebují pomoc. Což znamená, že jim nemůžeme bránit v pěstování (máku). Vláda musí stát při lidech,“ tvrdí dnes Mudžáhid.
Talibanci si ze zisku ukrajují značnou část pro sebe. A navíc vědí, že doba se změnila a dnes už opium musí na lukrativním americkém a evropském trhu konkurovat levným syntetickým drogám z Číny nebo Indie. Pokud by se z trhu stáhli, těžko by se na něj vraceli zpět.