Srí Lanka se chce stát první zemí na světě, která bude pěstovat pouze biopotraviny. Prezident Radžapaksa na začátku roku proto zakázal používání chemických hnojiv. To kritizuje část zemědělců, mezi nimi třeba výrobci čaje. Navíc to vyvolává obavy z katastrofy širších rozměrů, která může zemi zmítané hospodářskou krizí ještě přitížit.
Srí Lanka chce být první „bio zemí“. Ambiciózní plán může přitížit hladovějícímu obyvatelstvu
Horizont ČT24: Srí Lanka chce pěstovat pouze biopotraviny (zdroj: ČT24)
S postupným obratem Srí Lanky k ekologickému zemědělství hrozí, že se počet plantáží se světově vyhlášeným čajem dramaticky sníží. Bez chemických hnojiv klesne úroda a tím naroste i cena.
„Je to močovina a dusík, které podporují v růstu čajové stonky a zelené listy. Bez toho můžete očekávat pokles produkce až o padesát procent,“ vysvětluje vývozce čaje Herman Gunaratne.
Srí Lanka spustila zelenou revoluci pod vedením prezidenta Gotabaji Radžapaksy. Když v roce 2019 nastoupil do funkce, sliboval dotovaná hnojiva ze zahraničí. Pak názor změnil – agrochemie je podle něj travičem lidí.
Vývozce Gunaratne byl členem prezidentovy expertní skupiny. Pro svůj nesouhlas ho ale vyloučili. Teď se bojí nejen o vlastní podnikání. „Způsobí to, že velká část naší populace bude nezaměstnaná. A co je důležitější, cejlonský čaj přijde o svou globální pověst,“ obává se vývozce.
Klíčový produkt
Čaj je hlavním vývozním artiklem Srí Lanky. Do státní kasy přivádí ročně více než jednu miliardu dolarů – to je asi deset procent příjmů z exportu. Odborníci varují, že další ztráty prohloubí ekonomickou krizi. Na ostrově totiž v současné době chybí základní potraviny. Před obchody se tvoří dlouhé fronty. Ceny stoupají ze dne na den.
„Lidé přicházejí a shánějí potraviny, ale nemáme jim co prodávat. Žádný z dovozců nám třeba nedodává mléko,“ postěžoval si jeden tamní maloobchodník.
Stát kvůli nedostatku jídla již dokonce vyhlásil stav nouze. Soukromým bankám navíc došla zahraniční měna, kterou by mohly financovat import. Prezident vydal nové nařízení, které lidem zakazuje hromadit cukr, rýži a další základní potraviny. Nařízení dává úředníkům širokou pravomoc zabavit zásoby potravin obchodníkům a pozatýkat lidi, kteří potraviny hromadí. Vláda také může stanovit regulované ceny.
Hnojiva patří ke klíčovým složkám dovozu. Ten ale vláda zastavila, protože na nákup ze zahraničí nemá peníze. Úroda čaje poprvé klesla v červenci a pokud zákaz chemických hnojiv na ostrově potrvá dál, k prvním vážným propadům ve vývozu může podle zemědělců dojít už na konci roku.
„Zásoby chemických hnojiv vydrží maximálně dva měsíce. Poté potřebujeme nové zásoby a pokud je do té doby nedostaneme, dojde k velmi drastickému poklesu úrody čajových listů,“ předpovídá manažer plantáží RTS Holdings Sanath Gurunada.
Gurunada udržuje i ekologickou část plantáže. Čaj z ní si ale kupují jen turisté. Pokud by na zbytku polí nepoužíval hnojiva, nepřežil by. Biočaj je desetkrát dražší a na trzích je o něj jen malý zájem.