Na indických čajových plantážích jde o život. Pracují tam i ženy v pokročilém stupni těhotenství

Těhotné ženy riskují život, aby dodaly lidem čaj, uvádí americká televize CNN v reportáži z plantáží v indickém státě Ásám. V horku a silných deštích tam pracují třeba i ženy v pokročilém stupni těhotenství. Mnohdy jsou navíc odříznuté od lékařské péče a pod hrozbou trestů, pokud nesplní plán.

Čajová plantáž v indickém státě Ásám
Zdroj: ČTK/AP Autor: Anupam Nath

Když v údolí Brahmaputry vrcholí sklizeň čajových lístků, mnozí z pěti milionů lidí na plantážích nemají čas ani stonat. „Nemáme tady zdravotní středisko ani na obyčejnou horečku. A svou denní výplatu dostanu, jen když splním plán,“ řekla CNN jedna z pracovnic plantáže.

Žena, která nechtěla odhalit svou identitu,  je v šestém měsíci těhotenství, a i přesto tráví mezi čajovníky šest dnů v týdnu. Nejmíň čtyřiadvacet kilogramů denně pak nosí v pytlích k dalšímu zpracování – a není přitom sama. „Zaznamenali jsme už několik případů, kdy žena porodila přímo na plantáži,“ dodává Jayshree Satpute.

Zákon už skoro sedmdesát let nařizuje majitelům plantáží, aby zaměstnancům zajistili důstojné podmínky i zdravotní péči. Ve státě, odkud do světa proudí víc než polovina všeho indického čaje, ale skoro čtvrtina podniků svého lékaře nemá.

Porodní sál je tam vzácným luxusem. „V té nemocnici nic není. Jen něco, co vám strčí do ucha, a přístroj na měření tlaku,“ přibližuje pracovnice plantáže. Státu Ásám přitom ve zdravotnických statistikách patří tragické prvenství: z každého statisíce porodů jich 237 končí smrtí matky, což je asi dvojnásobek průměru celé Indie.

Podmínky na plantážích se snaží měnit třeba cetifikát Fair Trade

O zlepšení pracovních podmínek nejen pro budoucí rodičky se snaží hned několik mezinárodních hnutí. V tuzemsku patří k nejznámějším certifikát Fair Trade za poctivý přístup k těm, kdo na plantážích pracují.

„Nesmí pracovat přesčas nebo případně ta práce musí být zaplacená. (Je tam) nutnost mít nějaký zdravotní personál, pokud tam takový není, tak musí několikrát týdně dojíždět,“ říká Hana Malíková, výkonná ředitelka Fair Trade pro Česko a Slovensko.

Vyšší cena na pultech má být zárukou, že peníze navíc firmy investují zpátky do svých lidí. Jde tak o jednu z cest, jak mohou plantáže v Ásámu i jinde měnit přímo zákazníci. Nejtěžší kroky musí ale Indie udělat sama: kromě nedostatku lékařů trápí její východní cíp i nízká gramotnost a vysoká spotřeba alkoholu.