Viceprezidentku Argentiny odsoudili k šesti letům vězení za korupci

Nahrávám video

K šesti letům vězení kvůli korupci byla v úterý odsouzena argentinská viceprezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová. Soud jí také doživotně zakázal vykonávat veřejné funkce. Fernándezová, která byla v letech 2007 až 2015 argentinskou hlavou státu, se proti rozsudku může odvolat. V současnosti má navíc imunitu z pozice viceprezidentky, funkční období jí vyprší příští rok v prosinci.

Případ se týká toho, že Fernándezová a její zesnulý manžel, někdejší prezident Néstor Kirchner, spřízněnému podnikateli ve stavebnictví udělovali veřejné zakázky bez vypsání výběrového řízení. Podle státního zastupitelství jeho firma získala 80 procent všech stavebních zakázek v regionu Santa Cruz. Část peněz z předražených zakázek pak získala Fernándezová s manželem. Stát tímto způsobem prý připravila asi o milion dolarů (asi 23,2 milionu korun).

Devětašedesátiletá Fernándezová obvinění odmítá jako politicky motivovaná. Po úterním verdiktu má více možností odvolání a podle místních médií může tento proces, který začal v roce 2019, trvat několik let. Dokud nebude pravomocně odsouzená, může rovněž kandidovat v parlamentních volbách, které se konají příští rok v říjnu. A pokud ve volbách uspěje, získá opět imunitu, například jako senátorka.

O zbavení imunity by se rozhodovalo až po pravomocném rozsudku. Místní média rovněž připomínají, že Fernándezová příští rok v únoru oslaví sedmdesáté narozeniny a že od 70 let mohou odsouzení v Argentině žádat o výkon trestu v domácím vězení.

Příznivci demonstrovali

Fernándezová má v zemi mnoho příznivců, kteří stejně jako v úterý během procesu chodili do ulic demonstrovat. Při jedné takové manifestaci, když jí letos 1. září vítali před jejím domem pokřikem „Cristino, Cristino, máme tě rádi“, na viceprezidentku z davu zaútočil muž, který se ji pokusil zastřelit. Zbraň mu ale selhala.

Demonstranti i v úterý v Buenos Aires nesli plakáty s obrázky viceprezidentky a různými hesly za její osvobození, proces rovněž označují za politickou perzekuci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 56 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily sedm Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 3 hhodinami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 7 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 9 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 12 hhodinami
Načítání...