Viceprezidentku Argentiny odsoudili k šesti letům vězení za korupci

4 minuty
Horizont ČT24: Šest let vězení pro exprezidentku Argentiny
Zdroj: ČT24

K šesti letům vězení kvůli korupci byla v úterý odsouzena argentinská viceprezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová. Soud jí také doživotně zakázal vykonávat veřejné funkce. Fernándezová, která byla v letech 2007 až 2015 argentinskou hlavou státu, se proti rozsudku může odvolat. V současnosti má navíc imunitu z pozice viceprezidentky, funkční období jí vyprší příští rok v prosinci.

Případ se týká toho, že Fernándezová a její zesnulý manžel, někdejší prezident Néstor Kirchner, spřízněnému podnikateli ve stavebnictví udělovali veřejné zakázky bez vypsání výběrového řízení. Podle státního zastupitelství jeho firma získala 80 procent všech stavebních zakázek v regionu Santa Cruz. Část peněz z předražených zakázek pak získala Fernándezová s manželem. Stát tímto způsobem prý připravila asi o milion dolarů (asi 23,2 milionu korun).

Devětašedesátiletá Fernándezová obvinění odmítá jako politicky motivovaná. Po úterním verdiktu má více možností odvolání a podle místních médií může tento proces, který začal v roce 2019, trvat několik let. Dokud nebude pravomocně odsouzená, může rovněž kandidovat v parlamentních volbách, které se konají příští rok v říjnu. A pokud ve volbách uspěje, získá opět imunitu, například jako senátorka.

O zbavení imunity by se rozhodovalo až po pravomocném rozsudku. Místní média rovněž připomínají, že Fernándezová příští rok v únoru oslaví sedmdesáté narozeniny a že od 70 let mohou odsouzení v Argentině žádat o výkon trestu v domácím vězení.

Příznivci demonstrovali

Fernándezová má v zemi mnoho příznivců, kteří stejně jako v úterý během procesu chodili do ulic demonstrovat. Při jedné takové manifestaci, když jí letos 1. září vítali před jejím domem pokřikem „Cristino, Cristino, máme tě rádi“, na viceprezidentku z davu zaútočil muž, který se ji pokusil zastřelit. Zbraň mu ale selhala.

Demonstranti i v úterý v Buenos Aires nesli plakáty s obrázky viceprezidentky a různými hesly za její osvobození, proces rovněž označují za politickou perzekuci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chceme vidět pokrok, řekl Rubio před možnou schůzkou Ukrajiny a Ruska

V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina, ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij. V Turecku se setkali ukrajinský ministr zahraniční Andrij Sybiha a jeho americký protějšek Marco Rubio. USA podle něj chtějí vidět pokrok.
06:21Aktualizovánopřed 9 mminutami

Zastavte sankce a vzdáme se jaderných ambicí, zní z Íránu do USA

Írán je připraven podepsat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jadernou dohodu výměnou za zrušení sankcí. Stanici NBC News to ve středu řekl poradce íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Poradce pro politické, vojenské a jaderné záležitosti Alí Šamchání je patrně nejvýše postaveným činitelem z Chameneího okruhu, který o možnosti uzavření dohody otevřeně hovoří.
08:34Aktualizovánopřed 16 mminutami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí 54 mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Stanice al-Džazíra s odkazem na palestinské zdravotníky uvedla, že v celém Pásmu Gazy bylo přes noc zabito 74 lidí.
před 19 mminutami

Mnohé principy vojenství jsou nadčasové, shodují se odborníci

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.
07:00Aktualizovánopřed 47 mminutami

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provázejí nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 14 hhodinami
Načítání...