Moderní pohanství je podle religionisty Pavla Horáka z Etnologického ústavu Akademie věd ČR nejrychleji rostoucí náboženství současnosti. V Česku ho praktikuje více než tři tisíce lidí. Například v Polsku jich je ale asi deset tisíc a v USA je moderních pohanů přes milion. Lidé hledají alternativu k zavedeným náboženstvím, zejména ke křesťanství, vysvětloval trend Horák v Událostech, komentářích.
Nechtějí, aby jim někdo říkal, v co mají věřit, vysvětluje religionista vzestup pohanství
Události, komentáře: Religionista Pavel Horák o vzestupu moderního pohanství (zdroj: ČT24)
Když se řekne pohanství, mnozí si vybaví magické rituály, různé bohy a bohyně, život v souladu s přírodou, ale i krvavé oběti a uctívání ďábla. „Lze si to většinou představit tak, že potkáte skupinu lidí v lese, někde na louce nebo v přírodě. Stojí v kruhu, volají staré bohy, zpívají jim písně, přinášejí jim různé obětiny jako víno, chléb nebo mléko, med. A po tomto rituálu nebo shromáždění zůstanou na místě a společně hodují,“ popisuje Horák podobu moderního pohanství.
Moderní pohanství je podle něj rodinou různých směrů. „Většina těch směrů se spojí na několika základních premisách. Uctívání předků nebo úcta k předkům, uctívání přírody, božství. Bohové a bohyně jsou v tomto světě – ne někde mimo tento svět, ale mezi námi a nějakým způsobem i v nás. A těch bohů a bohyní je hodně, takže jedná se o nějaký polyteismus,“ popisuje.
„Pluralitnější Evropa“
A zatímco počet příznivců moderního pohanství ve světě roste, křesťanů ubývá. „Setrvalý sestup počtu křesťanů se vlastně děje už od druhé světové války a na druhou stranu vzestup nejen moderního pohanství, ale jakékoliv další alternativní religiozity se vlastně děje také od druhé světové války. A pokud to promítneme takhle dál, tak lze více než předpokládat, že Evropa bude, co se týká náboženství a spirituality, pluralitnější, barevnější a jiná, než byla a než ji známe teď,“ míní religionista.
Důvodem, proč je moderní pohanství na vzestupu, je podle Horáka to, že lidé hledají alternativu k zavedeným náboženstvím – zejména pak právě ke křesťanství. „Hledají svobodu a flexibilitu věřit tomu, čemu by chtěli, a způsobem, jakým by chtěli, aby si své víry a praktiky mohli poskládat sami. Nechtějí nikoho, kdo by jim říkal, co mají dělat, jak to mají dělat, v co mají věřit, proč. Ta svoboda je jeden z nejsilnějších, pokud vůbec ten nejsilnější aspekt,“ vysvětluje.
„Náboženství dnešní doby“
Moderní pohanství se do určité míry vrací k předkřesťanským tradicím. „Jsou do jisté míry zapomenuté a do jisté, menší, míry přežívají ve folkloru a zároveň také v akademickém bádání. Takže to, co vzniká dnes, samozřejmě není kopie předkřesťanských tradic tak, jak existovaly před tisíci a více lety, ale jedná se o nové náboženství, které odpovídá dnešní době, a proto je tak populární,“ nastiňuje Horák.
Podle něj tento směr nabízí i myšlenky, z nichž si něco může vzít každý. „Ta první je osm zastavení nebo několik zastavení v rámci roku, to znamená zastavit se v době slunovratu, rovnodennosti, čarodějnic, Dušiček a dalších bodů v roce. To pomůže člověku zastavit se, naladit se na to, jaká je roční doba, kde jsem teď, co se mi děje v životě, co bych potřeboval,“ říká.
Druhým takovým bodem je podle něj obrat k přírodě. „Psychoterapie například doporučuje procházky v přírodě. Pohanství je náboženství, které zve své následovníky do přírody,“ poznamenává.