Írán strana 2 z 5

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Útok namířený proti vedení Hamásu v Kataru ukázal, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zostřil bezpečnostní strategii a nebojí se udeřit takřka v jakékoli zemi, a to navzdory mezinárodní kritice. Netanjahu se nechal slyšet, že je oddán revizionistické vizi Velkého Izraele a hovoří o novém regionálním řádu. Kromě arabského světa přitom začíná současná politika izraelského vedení znervózňovat i Washington.

V americkém Texasu budí emoce nový zákon, který omezuje lidem a firmám z Číny, Ruska, KLDR a Íránu nákup a pronájem nemovitostí. Úřady argumentují ochranou národní bezpečnosti, řada zejména čínských přistěhovalců ale mluví o xenofobii a přepisování pravidel demokracie.

Izraelské letectvo ve středu zaútočilo na severní část Jemenu a na metropoli Saná, informovala agentura Reuters. Podle místního ministerstva zdravotnictví ovládaného hútíi zemřelo v důsledku úderu 35 lidí a 131 utrpělo zranění. Izraelská armáda se podle svého vyjádření zaměřila na propagandistické velitelství hútíů a na další zpravodajská centra, píše server The Times of Israel (ToI). Podle Reuters bylo cílem i ministerstvo obrany jemenských povstalců.

Izraelská armáda podnikla údery na katarskou metropoli Dauhá. Její velení uvedlo, že útok cílil na představitele teroristického hnutí Hamás. Terčem měl být hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Hajjá a několik dalších předních postav hnutí. Vedení Hamásu však prý přežilo, sdělil televizi al-Džazíra představitel hnutí. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu prohlásil, že nařídil provést úder v reakci na pondělní útok v Jeruzalémě, při němž dvojice ozbrojenců zastřelila šest lidí.

Čína hostila vojenskou přehlídku k připomínce osmdesátého výročí konce druhé světové války v Asii. Čínský vládce Si Ťin-pching na zahájení podle agentury AFP prohlásil, že „lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem“. Podle analytiků se snaží zemi vykreslit jako „strážce mezinárodního řádu“. Přehlídky se zúčastnili také šéf Kremlu Vladimir Putin nebo severokorejský diktátor Kim Čong-un.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu v úterý jednal s ruským vládcem Vladimirem Putinem, informují tiskové agentury. Šéf Kremlu, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli plnohodnotné invazi na Ukrajinu, krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy. S Putinem se v Pekingu později sešel také slovenský premiér Robert Fico (Smer). Státníci se v Číně zúčastní středečních oslav k výročí konce druhé světové války.

Nejméně jedenáct zaměstnanců OSN zadrželi v neděli jemenští džihádisté hútíové v hlavním městě Saná a v přístavu Hudajdá, které jsou pod kontrolou Íránem podporovaných povstalců, oznámil podle agentury AFP vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Tiskové agentury už odpoledne informovaly o raziích džihádistů v kancelářích Světového potravinového programu (WFP) a Dětského fondu OSN (UNICEF).

Teherán očekává, že začne odebírat ruský plyn přepravovaný přes Ázerbájdžán, sdělil íránský velvyslanec v Rusku Kazem Jalali. Írán sice disponuje velkými zásobami této suroviny, americké sankce a logistické problémy jej však nutí plyn dovážet. Podle bezpečnostního analytika Rezy Parchizadeha je rusko-íránská dohoda „politicky citlivý projekt, jehož cílem je demonstrovat rostoucí spolupráci obou zemí v době, kdy čelí závažné mezinárodní izolaci“.

Šéf neuznané vlády jemenského islamistického hnutí hútíů byl zabit během izraelského útoku na město Saná, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na některá jemenská média. Izrael ani hútíové informaci zatím nepotvrdili. Není ani jasné, kdy k útoku došlo.

Británie, Francie a Německo zesilují tlak na Írán, aby umožnil nezávislou kontrolu svých jaderných zařízení. Jejich diplomaté pohrozili opětovnými sankcemi. Írán od konce června, kdy izraelské a americké údery poškodily jeho jaderný program, do země odmítal vpustit kontrolory, teď už se to možná mění. Expert Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička upozorňuje, že debata o tom, jak k jednáním o jaderném programu přistupovat, probíhají i uvnitř režimu.

Vliv Turecka v Sýrii roste. S režimem Ahmada Šaráa podepsalo bezpečnostní dohodu o vojenském výcviku či dodávkách zbraní. Země jednají i o nasazení tureckých sil na třech hlavních syrských základnách, píše web The Middle East Eye (MEE). Ankara už řadu let okupuje pásmo na severu země. Nyní chce podpořit vojenskou operaci Damašku, pokud se kurdské síly nezačlení do státních struktur.

Australský premiér Anthony Albanese v úterý obvinil Írán z provedení dvou antisemitských útoků v Sydney a Melbourne a oznámil, že Canberra vyhostí íránského velvyslance a přeruší diplomatické styky s Íránem. Informovaly o tom tiskové agentury.

Hladina Kaspického moře rychle klesá. Dopady na tak důležitá odvětví, jako je lodní doprava nebo přeprava ropy, jsou dle ázerbajdžánských představitelů čím dál horší. Ohrožuje to ale také mnoho tamních druhů zvířat, včetně tuleňů.

Nový Zéland čelí v poslední době „nejtěžším výzvám v oblasti národní bezpečnosti“. Stojí za nimi zejména rostoucí hrozby zahraničního vměšování a špionáže. Ve zprávě to uvedla Novozélandská bezpečnostní zpravodajská služba (SIS), podle níž jsou špionáže cílené převážně z Číny.

Šéf libanonského teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim prohlásil, že rozhodnutí Bejrútu o odzbrojení skupiny by mohlo vést k občanské válce. Zopakoval také, že Hizballáh odmítá předat zbraně v době, kdy židovský stát dál útočí na libanonské území. Libanonský premiér Naváf Salám označil Kásimovy výroky za nepřijatelné.

Žádná skupina v Libanonu nesmí držet zbraně ani se opírat o podporu ze zahraničí, řekl prezident země Joseph Aún vysoce postavenému íránskému představiteli Alímu Larídžánímu při jeho návštěvě Bejrútu. Zároveň varoval před zahraničním vměšováním do vnitřních záležitostí Libanonu a prohlásil, že země je otevřena spolupráci s Teheránem, ale pouze v mezích národní suverenity a vzájemného respektu.

Lídři Arménie a Ázerbájdžánu se v pátek v Bílém domě zavázali, že ukončí dlouholetý konflikt obou zemí. Kromě budoucí mírové smlouvy předpokládá podepsané memorandum také to, že si Američané pronajmou dopravní trasu vedoucí přes Arménii a spojující Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan. Právě tento bod by mohl v případě realizace výrazně ovlivnit mocenskou rovnováhu v regionu. Zatímco na straně vítězů by byly USA a Turecko, pozice Ruska a Íránu v oblasti by dál oslabila.

Válka v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás značně zdevastovala: jeho vojenské složky jsou oslabené a politické vedení čelí velkému tlaku. Problémy však má i se zajišťováním běžných administrativních procesů, jako je třeba placení svých pracovníků. I když byly schopnosti Hamásu zásahy Izraele i v tomto ohledu omezeny, hnutí je nadále schopné doručování peněz zajišťovat prostřednictvím tajného platebního systému.

Tlak na Hamás sílí nejen ze strany Izraele. K odzbrojení a odchodu z Pásma Gazy vyzvala teroristické hnutí poprvé i celá Liga arabských států (LAS). Organizace spolu s dalšími muslimskými zeměmi navíc v deklaraci poprvé odsoudila masakr ze 7. října 2023. Podle komentátorů jde o bezprecedentní krok. Hamás ale podmiňuje složení zbraní vznikem Palestiny.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.

Íránské úřady řeší v posledních týdnech sérii záhadných výbuchů a požárů. V zemi hořely bytové domy, ropná rafinerie, letiště či továrna na obuv, píše list The New York Times (NYT) a další média. Teherán veřejně mluví o náhodě a chřadnoucí infrastruktuře, v soukromí ale někteří íránští činitelé zmiňují sabotáž. Za explozemi podle nich může stát izraelská tajná služba Mosad.

Izrael oznámil, že v úterý sestřelil raketu vypálenou z Jemenu. Útok přišel měsíc poté, co skončila krátká izraelsko-íránská válka, během které právě kvůli raketám deset tisíc Izraelců přišlo o domovy. Celou pětinu z nich tvoří lidé, kteří do Izraele přišli nedávno, zejména z Ruska a Ukrajiny.