Írán strana 5 z 5

Zbraně ruské výroby zřejmě míří do rukou libanonského extremistického hnutí Hizballáh, uvedla média. Podle agentury Reuters disponují teroristé protilodními raketami Jachont, deník The Wall Street Journal informoval o možných dodávkách protivzdušného systému Pancir. V Izraeli to vzbuzuje obavy – Hizballáh je spojencem hnutí Hamás, proti němuž po útoku 7. října vede Jeruzalém válku v Pásmu Gazy. Jako znepokojivé hodnotí informace i Spojené státy. Rostou obavy z možnosti, že také Hizballáh zaútočí na Izrael, otevře tak severní frontu a rozšíří konflikt do dalších oblastí regionu.

Palestinští teroristé z hnutí Hamás, kteří 7. října zaútočili na jih Izraele, použili k překonání hranice paraglidingové vybavení české firmy Nirvana Systems. Ve čtvrtek to napsal server Seznam Zprávy, který o tom informovala americká organizace Sjednocení proti jadernému Íránu (UANI). Podle ní je motorový paraglide přerovské firmy vidět na záběrech, které odvysílala zahraniční média. Majitel firmy neví, jak se stroje mohly k teroristům do Pásma Gazy dostat.

Spojené státy v posledních týdnech podruhé uskutečnily útok na zařízení ve východní Sýrii, které podle Pentagonu využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. Oznámil to americký ministr obrany Lloyd Austin. Úder je odvetou za to, že v posledních několika týdnech přibývá útoků na základny v regionu, kde jsou umístěné americké jednotky. Podle agentury AFP bylo při útoku zabito devět osob, které byly napojeny na skupiny podporované Íránem.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Po brutálním teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské občany a následné vojenské odpovědi židovského státu se Saúdská Arábie, jeden z nejvlivnějších arabských států na Blízkém východě, ocitla ve velmi složité situaci: na jednu stranu chce vedení království setrvat ve svém cíli normalizovat s Izraelem vztahy, za což se jí má dostat ekonomické a vojenské pomoci USA. Na druhou stranu si nesmí znechutit vlastní občany, kteří podle dostupných dat stojí s velkou převahou na straně Palestinců.

Jedinou konstantou všech proměnných současného konfliktu na Blízkém východě je to, že Hamás chtěl válku. Brutální útok teroristů z Hamásu měl mimo jiné šokovat, zranit a mrzačit Izraelce, míní blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek, který o svých zkušenostech mluvil v Interview ČT24. V samotném Izraeli podle něj došlo za uplynulý měsíc k obrovským změnám.

Izraelská armáda tvrdí, že otevřela humanitární koridor v Pásmu Gazy, který má umožnit evakuaci civilistů ze severu oblasti na jih. Oznámila také rozdělení enklávy na dvě poloviny. Oblast čelila v noci silnému ostřelování. OSN vyzývá ke klidu zbraní; v regionu už prý zemřely desítky jejích pracovníků. Na Blízký východ připlula americká jaderná ponorka třídy Ohio, oznámilo velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Spojené státy se tak snaží odstrašit další regionální hráče jako libanonský Hizballáh a Írán od zapojení do války.

Izraelské síly v noci na neděli bombardovaly pozice teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle listu The Times of Israel židovský stát podnikl letecké útoky, které podle armádních zdrojů cílily na infrastrukturu islamistů, a to například na skladiště zbraní, pozorovatelny a velitelská stanoviště. Palestinská tisková agentura Wafa spadající pod orgány samosprávy vedené Fatahem oznámila, že při sobotních leteckých úderech zahynulo v uprchlickém táboře Maghází 51 lidí, převážně žen a dětí. Informace nicméně nelze nyní nezávisle ověřit.

Americké prezidentské volby se odehrají přesně za rok – 5. listopadu 2024. Nejsledovanější předehrou bude výběr republikánského kandidáta na hlavu státu. Průzkumům jasně dominuje Donald Trump. Souboj se teď svádí hlavně o druhé místo, které si dosud držel floridský guvernér Ron DeSantis. Šance ale nyní rostou Nikky Haleyové, která má za sebou posty velvyslankyně u OSN a guvernérky Jižní Karolíny.

Nejméně 32 lidí v pátek zahynulo a 16 dalších utrpělo zranění při požáru v odvykacím centru v provincii Gílán na severu Íránu. Čtyři zranění jsou v ohrožení života, píše agentura AFP. Požár se podle vyšetřovatelů mohl začít šířit od topení. Policie už zadržela vedoucího zařízení kvůli podání vysvětlení, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránská média.

Izraelští vojáci se nyní nacházejí hluboko v Pásmu Gazy a jsou skoro před branami města Gaza. Podle zpravodajského webu The Times of Israel to během středy prohlásil brigádní generál Icik Kohen. Izraelská armáda odpoledne potvrdila, že od úterý při pozemní operaci zahynulo patnáct vojáků. Na severu Pásma Gazy pokračují podle Jeruzaléma tvrdé boje proti islamistickému hnutí Hamás, armáda prý od začátku nynější války udeřila na více než jedenáct tisíc cílů spojených s teroristy, což není možné bezprostředně ověřit.

Kromě viditelné války mezi Izraelem a islamisty se vede i jiný konflikt – v kybernetickém prostoru. V pátek varovaly úřady Izraelce, aby nepřijímali hovory přes WhatsApp z neznámých čísel.

V Íránu zemřela v nemocnici šestnáctiletá dívka, kterou podle nevládních organizací začátkem měsíce v teheránském metru zastavila mravnostní policie kvůli nenasazenému hidžábu. Informují o tom tiskové agentury s odvoláním na íránskou státní agenturu IRNA. Armíta Gerávandová byla několik týdnů v kómatu. Lidskoprávní aktivisté podle agentury AP tvrdí, že dívku mohla napadnout mravnostní policie, která vymáhá nošení šátku na veřejnosti.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari v pátek večer řekl, že armáda v noci rozšíří své pozemní akce v palestinském Pásmu Gazy. To podle agentury AFP čelilo největšímu izraelskému ostřelování od 7. října. AFP se odvolávala na své satelitní snímky a také na vyjádření teroristického hnutí Hamás. V Pásmu Gazy bylo zároveň přerušeno internetové i telefonické spojení. Už mnoho dní se spekuluje o zahájení rozsáhlé izraelské pozemní ofenzivy na toto území.

Americká armáda provedla údery na dvě zařízení ve východní Sýrii, která využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. V noci na pátek to oznámil Pentagon. Šlo podle něj o reakci Spojených států na řadu nedávných útoků proti americkým ozbrojeným silám v Iráku a Sýrii. Údery nařídil prezident Joe Biden.

Izrael nyní potřebuje jednoznačnou podporu, a od České republiky ji dostal. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl České televizi po své návštěvě židovského státu. Odmítl potřebu vyzývat ho k ohledu k civilistům v Gaze, protože podle něj to izraelská vláda sama ví a je pod kontrolou veřejnosti. Za zásadní v současném světě považuje být silný, protože jedině z pozice síly je možné dosáhnout míru a udržet ho. Rozhovor vedl Michal Kubal.

Arménie hledá partnery na Západě, tradiční spojenectví Jerevanu s Moskvou se drolí. Může za to ruská nečinnost ohledně dění v Náhorním Karabachu a nenaplněné smlouvy o dodávkách zbraní, ale i příklon Arménie na stranu Kyjeva v rusko-ukrajinském konfliktu. Z Moskvy znějí jako odpověď výroky proti arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi. Ten zároveň čelí i domácímu tlaku – protestům s násilnými střety, které se odehrávaly před sídlem jeho vlády.

Izrael obyvatele Pásma Gazy formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice palestinského teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom server BBC News, který připomíná, že Izrael podle všeho chystá v Gaze pozemní ofenzivu. Agentura Reuters vedle toho s odkazem na společné prohlášení ministerstva obrany a armády v neděli ráno uvedla, že Izrael má v plánu evakuovat dalších čtrnáct pohraničních obcí.

Šestnáctiletá íránská dívka, která ležela v kritickém stavu v nemocnici poté, co se v teheránském metru dostala podle lidskoprávních aktivistů do střetu s příslušníky mravnostní policie kvůli nenasazenému hidžábu, je ve stavu mozkové smrti. S odkazem na íránská státní média to uvedla agentura Reuters. Případ připomíná úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové, která před rokem zemřela ve vazbě po zatčení kvůli porušení přísných pravidel oblékání žen na veřejnosti. Její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty.

Desítky představitelů především z evropských a arabských zemí se zúčastnili mírového summitu v Egyptě. Zástupci stran v konfliktu Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás na něm však chyběli. Arabské země kritizovaly Izrael za blokádu Pásma Gazy a útoky na civilní obyvatelstvo, zatímco zástupci Británie, Německa či Itálie mluvili o právu židovského státu na obranu před útoky teroristů. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k posílení přepravy humanitární pomoci do Pásma Gazy. Z konference nevzešlo žádné prohlášení, které by předkládalo způsoby omezení násilí a vyhlášení příměří.

Případné zapojení Íránu do konfliktu, který rozpoutaly útoky teroristické organizace Hamás na Izrael, by zásadně změnilo bezpečnostní prostředí v Evropě i v Česku. V Událostech, komentářích to naznačila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), zároveň zdůraznila, že v současnosti žádné nebezpečí v Česku nehrozí. Poslanec ANO Robert Králíček však varoval, že zpravodajské služby by nedokázaly včas rozpoznat případný příjezd jednoho islamistického extrémisty ze zahraničí.

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Mahse Amíníové, Kurdce symbolizující odpor proti potlačování práv žen v Íránu. Amíníová loni zemřela po zadržení íránskou mravnostní policií, její smrt vyvolala v zemi rozsáhlé protesty.

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.