Konflikt strana 2 z 5

Ruský útok na Doněckou oblast si podle ukrajinských úřadů vyžádal 24 obětí. Prezident země Volodymyr Zelenskyj předtím na Telegramu informoval o dvou desítkách mrtvých. Úder podle něj mířil na civilní obyvatele. Zdůraznil, že svět „nesmí mlčet a takové útoky nesmějí zůstat bez odezvy“.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Čína a Indie jsou odhodlané prohloubit vzájemnou spolupráci a vyřešit pohraniční spory, shodli se podle agentury AP na nedělním jednání v severočínském přístavním městě Tchien-ťin čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí. Ten je v Číně poprvé po sedmi letech.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Šéf libanonského teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim prohlásil, že rozhodnutí Bejrútu o odzbrojení skupiny by mohlo vést k občanské válce. Zopakoval také, že Hizballáh odmítá předat zbraně v době, kdy židovský stát dál útočí na libanonské území. Libanonský premiér Naváf Salám označil Kásimovy výroky za nepřijatelné.

Bezprecedentní hlasování o odvolání desítek údajně pročínských zákonodárců na Tchaj-wanu odhalilo míru polarizace politické scény i celé společnosti. Vládu a opoziční nacionalisty rozděluje hlavně otázka nastavení vztahů s Pekingem, přičemž oba tábory se navzájem označují za zrádce demokracie. Svár ještě umocnil nový seriál o fiktivní čínské invazi.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir znovu vyzval k tomu, aby židovský stát obsadil Pásmo Gazy a podpořil dobrovolnou emigraci Palestinců z enklávy. Prohlásil to navíc na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která je posvátná pro muslimy i židy. Podle serveru The Times of Israel se tam poprvé otevřeně pomodlil, což židé nesmějí.

Teroristické hnutí Hamás se nevzdá ozbrojeného odporu, dokud nebudou plně obnovena národní práva palestinského lidu a nevznikne nezávislý a suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení skupiny.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Vedoucí představitelé Thajska a Kambodže se v pondělí dohodli na okamžitém a bezpodmínečném příměří s cílem ukončit pohraniční střety, uvedl podle Reuters malajsijský premiér Anwar Ibrahim po jednáních mezi oběma zeměmi. Příměří vstoupilo v platnost o půlnoci tamního času (19 hodin SELČ) a podle agentury AFP se zatím dodržuje. Právě Malajsie schůzku obou zemí zprostředkovala. Thajsko a Kambodža proti sobě vedly několik dní boje na hranicích. Schůzky se účastnili i zástupci Spojených států a Číny.

Americký prezident Donald Trump řekl, že zkrátí 50denní lhůtu, kterou v polovině července dal Rusku k ukončení války proti Ukrajině, a to na deset až dvanáct dní od pondělí. Šéf Bílého domu před rozhovorem s britským premiérem Keirem Starmerem ve Skotsku zopakoval, že ho ruský vládce Vladimir Putin velmi zklamal. Následně Trump prohlásil, že už nemá zájem s Putinem jednat.

Thajsko vyzvalo sousední Kambodžu k okamžitému ukončení už tři dny trvajících bojů v pohraničních provinciích. Bangkok zároveň obvinil souseda, že vše rozpoutal a na thajském území rozmísťuje protipěchotní miny. Konflikt stál už přes třicet lidských životů. O jeho urovnání začal aktuálně usilovat i americký prezident Donald Trump, který dle Reuters v sobotu večer prohlásil, že obě země souhlasí s okamžitým zahájením jednání o příměří.

V Thajsku kvůli současnému konfliktu s Kambodžou zemřelo již šestnáct lidí a své domovy muselo opustit na sto tisíc obyvatel, kteří zamířili do nouzových ubytovacích center, napsala v pátek agentura Reuters. Jde o největší eskalaci napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem za více než deset let. O situaci má večer jednat Rada bezpečnosti OSN.

Hraniční spory Thajska s Kambodžou v tomto týdnu vygradovaly ve smrtící střety. Napětí mezi oběma zeměmi vzrostlo minulý měsíc i v souvislosti s uniklou nahrávkou telefonátu mezi tehdejší thajskou premiérkou Petongtán Šinavatrovou a vlivným kambodžským politikem Hun Senem. Politička jej kvůli dlouholetým dobrým vztahům obou rodin nazvala „strýčkem“, zatímco kritizovala thajského generála. Ústavní soud ji následně po mohutných protestech dočasně zbavil funkce.

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek stanici NBC News řekl, že Spojené státy dodají Ukrajině zbraně prostřednictvím Severoatlantické aliance (NATO), která za ně zaplatí. Šéf Bílého domu dále uvedl, že ho Moskva zklamala. Dodal, že v pondělí zřejmě učiní důležité prohlášení k Rusku, aniž uvedl další podrobnosti.

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech jednali o existujících rozporech mezi oběma státy, uvedl ve čtvrtek server BBC News s odvoláním na ázerbájdžánskou agenturu APA. Sporné body sahají od překážek bránících podpisu mírové dohody mezi oběma státy až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.

Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS NEWS. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery „zcela a totálně zničily“ íránská zařízení na obohacování uranu.

Kongo a Rwanda v pátek podepsaly mírovou dohodu, která má ukončit desítky let trvající konflikt, píše agentura Reuters. Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf diplomacie Marco Rubio. Konžské povstalecké hnutí M23 si s podporou rwandských vojáků od ledna podmanilo několik konžských oblastí a vyhnalo stovky tisíc lidí z jejich domovů.

Mezinárodní situace ve světě je napjatá. Přes tři roky trvá plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a konflikty probíhají i na Blízkém východě. Řada českých diplomatů tak působí ve válečných podmínkách. „To nejpodstatnější, proč tuto práci děláme (…), je láska k vlasti – projevuje se tím, že jste ochoten do těchto zemí jezdit, sloužit a dělat tam práci pro Českou republiku a pro její občany,“ sdělil Petr Hladík z ministerstva zahraničí v pořadu 90′ ČT24, který moderoval Jiří Václavek.

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.

Masivní izraelské útoky na Írán odhalily, do jaké míry v poslední době oslabila moc ozbrojených skupin, které islámská republika využívá k prosazení svých zájmů v regionu. Do bojů se zatím nezapojily irácké milice ani Hizballáh, které k nečinnosti tlačí vlády v Bagdádu a Bejrútu. Na pomoc přispěchali Teheránu jemenští hútíové, jejichž vliv na Blízkém východě vzrostl, vojenské kapacity však mají omezené.

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

„Chceme, aby se Ukrajinci vraceli, ale pouze na dobrovolné bázi. Nikdy nikdo nebude Ukrajince nutit, aby se vrátili,“ řekl ukrajinský vicepremiér Oleksij Černyšov v rozhovoru pro ČT. Dodal, že klíčová je prosperita, která vydláždí cestu návratu jeho krajanů. Překážkou pro některé z nich může být mobilizace. Té se však podle Černyšova lze vyhnout prací v průmyslovém obranném sektoru. Barbora Maxová vedla s politikem rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.