Konflikt strana 2 z 5

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Konflikt s teroristy z Hamásu prostupuje izraelskou kulturní sférou. Válka ohrožuje jak umění, tak i památky. Velká muzea a expozice v zemi nyní pracují v režimu takzvaného válečného protokolu. To znamená, že podstatnou část svých expozic musela odstranit a chrání ji v podzemních bunkrech.

V okupovaném Mariupolu přežívá 80 tisíc lidí. Jejich život je mimořádně těžký kvůli vysoké úmrtnosti, mizení lidí, problémům s bydlením a zdravotnictvím. Větší aktivita se odehrává hlavně v přístavu, kudy proudí betonové díly pro obranný systém pobřežních oblastí. O životě města s ČT hovořil poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko.

Brutální útok palestinských teroristů ze 7. října i vyhlášená mobilizace se přímo dotýká i Čechů a Slováků ve smíšených izraelských rodinách. Někteří už své syny či manžele mají nasazené od začátku války, další na odvod čekají. Natáčel s nimi zpravodaj ČT David Borek.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci. Podle něj by měly usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

Svět se postupně dozvídá osudy obětí útoku teroristů z hnutí Hamás na jihu Izraele, místní média uvádějí přes 85 jmen padlých vojáků a vojaček. Naprosté většině z nich přitom bylo od osmnácti do dvaceti let, uniformy oblékli v rámci základní vojenské služby. Oběťmi masakrů a raket se stali také hasiči, záchranáři, ale především také přes sedm stovek civilistů. Zabito bylo nejméně devět Američanů a Londýn pohřešuje více než desítku lidí s britským občanstvím.

Británie chce své vojenské instruktory pro výcvik ukrajinských vojáků poslat přímo na Ukrajinu, řekl britský ministr obrany Grant Shapps v rozhovoru s listem Sunday Telegraph. Premiér Rishi Sunak poté dle AP vyloučil, že by britští vojáci měli být na Ukrajinu vysláni v brzké době. V současnosti Ukrajinci absolvují výcvik v Británii a dalších zemích. Spojenci Kyjeva se dosud vyhýbali vysílání instruktorů.

Priština vyzvala Bělehrad, aby stáhl svou armádu od hranic s Kosovem. Srbská vojska se podle prohlášení kosovské vlády přiblížila k vzájemné hranici ze tří směrů. Obavy z nového konfliktu se zvýšily v souvislosti s incidentem v severním Kosovu, při němž minulý týden zemřel policista a tři srbští útočníci.

Ukrajinská armáda zaznamenala dílčí postup u města Bachmut, konkrétně směrem na sever a jih od něj. Zdejší ofenziva je sice pomalá, ale pro vývoj války důležitá. Navrácení města zpět do rukou Ukrajinců by znamenalo velkou ránu pro ruskou propagandu. Z města se totiž během těžkého a dlouhého ruského dobývání stal symbol. Vyvíjením tlaku na Bachmut ukrajinská armáda rovněž ztěžuje okupantům možnost, aby posílili pozice na jižní frontě.

Už za několik týdnů začnou na Ukrajině deště, které znemožní postup větších vojenských uskupení. Kyjev chce zbývající čas využít a do boje poslat ještě další brigády. U jejich výcviku natáčel štáb ČT.

Ázerbájdžán zahájil rozsáhlý útok na Náhorní Karabach. Baku tvrdí, že reaguje na provokace. Podle představitelů mezinárodně neuznané enklávy je cílem vojenské operace vyhnání etnických Arménů. Místní úřady uvádějí, že na místě jsou mrtví. V centru Jerevanu propukly potyčky protivládních demonstrantů s policií. Rada Evropské unie vyzvala ke klidu zbraní. Francie chce svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Ukrajinský námořní dron poškodil ruskou raketovou loď Samum v Černém moři, uvedlo s odvoláním na zdroje v ukrajinské tajné službě SBU několik médií včetně serveru Ukrajinska pravda. Ten vypíchl schopnost dronu plout ve větších vlnách, které ho schovají. Loď podle některých z nich musela být odtažena na opravu, přičemž se výrazně nakláněla. Útok se odehrál už ve čtvrtek. Informovala o něm i ruská strana, ta ale tvrdí, že byl odražen.

Už 552 dní zasahuje rusko-ukrajinská válka daleko rozlehlejší regiony než jen Krym a Donbas, kde Rusko zahájilo agresi už roku 2014. Rodin, které nový ruský vpád v únoru 2022 rozdělil fyzicky i v názorech, jsou tisíce. Příklady Česká televize našla na jihu země.

Počet zraněných po sobotním ruském útoku na severoukrajinský Černihiv stoupl už na 148, uvedla agentura Ukrinform. Mezi zraněnými je i 15 dětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury DPA slíbil odvetu. V neděli podle Moskvy útočily ukrajinské drony na čtyři ruské regiony a zranily pět lidí.

Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) zveřejnila prostřednictvím americké televizní stanice CNN záběry z útoku experimentálního námořního dronu na Krymský most. Přihlásila se tím k odpovědnosti za něj a varovala, že budou následovat další podobné útoky.

Několik civilních nákladních lodí proplulo ruskou blokádou a poprvé od konce obilné dohody vplulo do ukrajinských vod a následně zakotvilo v ukrajinském černomořském přístavu Izmajil. Server Euromaidan Press píše o šesti lodích, Forbes zmiňuje tři. Rusko k 17. červenci ukončilo svou účast na obilné dohodě zajišťující bezpečnost lodí plujících na Ukrajinu. Poté oznámilo, že taková plavidla bude považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu.

Čína a Indie si za poslední měsíce navzájem vypověděly téměř všechny zpravodaje. Ministerstva zahraničí se obviňují z toho, že novinářům záměrně brání v získávání nebo obnovení novinářských akreditací. Podle odborníků to může být známkou zhoršujících se vztahů, které dlouhodobě komplikuje napětí na sporné hranici obou zemí.

Pardubická policie zadržela po sobotním hromadném konfliktu tři cizince. Případ řeší jako výtržnictví a pracuje s několika verzemi. Za výtržnictví hrozí cizincům až dva roky vězení. Informoval o tom ředitel krajské policie Jan Ptáček. Policie zasahovala v sobotu večer v Pardubicích u potyčky asi osmnácti lidí. Server Romea.cz uvedl, že šlo o konflikt mezi skupinou Romů a trojicí Ukrajinců, při němž byl podle zmíněného webu lehce zraněn jeden z Romů.

Od pardubického nádraží do centra města pochodovali Romové. Do města přijeli v reakci na sobotní potyčku, při níž utrpěl zranění místní Rom. V sobotu se popraly dvě skupiny, jejich konflikt ukončil až příjezd policie. Ta nekomentovala národnost účastníků potyčky, nevyjádřila se ke spekulacím, že se s Romy poprali Ukrajinci, a varovala před eskalací konfliktu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že protestní shromáždění bylo svolané v rozporu se zákonem. „Účast a výzvy k účasti na něm jsou nelegální,“ napsal.

Ruská tajná služba FSB zahájila trestní řízení proti šéfovi Wagnerovy soukromé armády Jevgeniji Prigožinovi kvůli výzvě k ozbrojené vzpouře, informovala agentura Reuters. Podle generální prokuratury mu hrozí až dvacet let vězení. Prigožin předtím na audionahrávce oznámil, že 25 tisíc bojovníků se hodlá vypořádat s bezprávím v Rusku a vyzývá další Rusy, aby se k nim připojili. BBC informovala, že moskevské ředitelství FSB je v pohotovosti a na silnici z Voroněže a Rostova na Donu do Moskvy vznikají kontrolní stanoviště. Agentura TASS informuje o zpřísňování bezpečnostních opatření v hlavním městě.

Kremelská propaganda přesvědčila většinu Rusů, že jsou napadeni Severoatlantickou aliancí a válka proti Ukrajině je pro jejich obranu nutná, řekla v Interview ČT24 reportérka Deníku N Petra Procházková, která situaci na východě dlouhodobě sleduje. Hovořila také o tom, co je na informování o současné válce nejsložitější, nebo proč má Rusko tolik schopných hackerů.

U pobřeží Jemenu se chystá jedna z největších ekologických operací všech dob. Organizace OSN dokončila formální přípravy na odčerpání bezmála jednoho a čtvrt milionu barelů ropy z rozpadajícího se supertankeru. Kvůli občanské válce je plavidlo v havarijním stavu a hrozí gigantický únik do moře.

Mladý ukrajinský voják Danilo nedodržoval pravidla, popíjel a nikdo mu příliš nedůvěřoval kvůli jeho kořenům, které sahaly do mestečka proruských separatistů. Při jedné z nejkrvavějších bitev ruské války na Ukrajině ale prokázal mimořádnou odvahu. U Bachmutu nebojácně pobíhal, vyhýbal se kulkám a podél celé linie rozdával jednotkám potřebnou munici. Ukrajinské velení bylo z jeho činu tak nadšené, že vytvořilo z logistiky útočnou brigádu.