Hraniční spory Thajska s Kambodžou v tomto týdnu vygradovaly ve smrtící střety. Napětí mezi oběma zeměmi vzrostlo minulý měsíc i v souvislosti s uniklou nahrávkou telefonátu mezi tehdejší thajskou premiérkou Petongtán Šinavatrovou a vlivným kambodžským politikem Hun Senem. Politička jej kvůli dlouholetým dobrým vztahům obou rodin nazvala „strýčkem“, zatímco kritizovala thajského generála. Ústavní soud ji následně po mohutných protestech dočasně zbavil funkce.
Thajsko a Kambodža se už více než sto let snaží získat kontrolu nad spornými oblastmi podél 820 kilometrů dlouhé zalesněné hranice. Tu stanovila v roce 1907 Francie jako koloniální mocnost ovládající v té době Kambodžu.
Země se přou mimo jiné o území hinduistického chrámu Preah Vihear z 11. století, které si Bangkok nárokuje.
Opakované potyčky na hranicích
K vážným střetům na hranici došlo už v minulosti. V letech 2008 a 2011 si boje vyžádaly čtyřicet obětí, uvádí BBC. Ve čtvrtek vypukly v oblasti ozbrojené potyčky, které do pátečního dopoledne SELČ stály život nejméně 16 lidí a dalších více než sto tisíc vyhnaly z domovů. Ze zahájení palby se viní státy navzájem.
Bangkok předtím obvinil Kambodžu z pokládání nových min ruského typu na hranicích, kvůli čemuž bylo zraněno pět thajských vojáků a jeden z nich přišel o chodidlo. Phnompenh obvinění odmítl.
Napětí sílí už od letošního 28. května, kdy se ve sporné pohraniční oblasti armády sousedících států krátce střetly, v důsledku čehož zemřel jeden kambodžský voják. Situaci přechodně pomohly deeskalovat schůzky mezi armádními veliteli, vlády obou zemí nicméně začaly posilovat svá vojska na hranicích, které thajská armáda 7. června zcela uzavřela, píše web The Phnom Penh Post.
Pád thajské premiérky
Thajská premiérka Petongtán Šinavatrová si kvůli zmíněnému incidentu v polovině června volala s někdejším šéfem kambodžské vlády Hun Senem. V telefonátu se postavila proti jednomu ze svých armádních velitelů, který vyjádřil připravenost armády bojovat, zatímco Šinavatrová s Hun Senem dávali přednost mírovému řešení.
Kambodžského politika nazvala „strýčkem“ a uvedla, že pokud bude něco potřebovat, „postará se o to“. V Thajsku se pak na premiérku snesla ostrá kritika – za údajnou podlézavost vůči kambodžskému lídrovi a ohrožení svrchovanosti a národních zájmů země.
V zemi, kde má armáda stále důležitou politickou roli, je otevřená kritika ozbrojených sil pořád společenským tabu. Ačkoli se šéfka kabinetu za uniklý telefonát několikrát omluvila, z koalice vystoupila druhá největší strana a kabinet zanechala s jen velmi těsnou většinou.
Po zveřejnění nahrávky se desítky thajských senátorů obrátily na ústavní soud kvůli podezření, že Šinavatrová porušila etická pravidla a úmyslně zneužila svou moc. Ústavní soudci pak premiérce 1. července zakázali výkon funkce, než v případu zveřejní rozhodnutí. Dočasně sesazenou šéfku kabinetu bude vyšetřovat protikorupční úřad.
Zpřelámané rodinné vztahy
Sesazená premiérka podle BBC zřejmě doufala, že dokáže neshody vyřešit tím, že Hun Senovi připomene jeho dlouholeté přátelství s jejím otcem, někdejším premiérem Tchaksinem Šinavatrou. Ten vládl v Thajsku v letech 2001 až 2006, než byl sesazen při vojenském převratu a odsouzen za zneužití moci. Kritici tehdy thajského politika vinili, že upřednostňuje zájmy Kambodže před zájmy své země.
Rok po návratu z exilu v roce 2023, v němž strávil patnáct let, byl nakonec omilostněn. K moci se v mezičase dostala i jeho sestra Jinglak Šinavatrová. I ji v roce 2014 sesadila armáda, přičemž Hun Sen tehdy umožnil desítkám jejích příznivců najít útočiště právě v Kambodži.
Ta je v podstatě státem jedné strany, připomíná list Guardian. Zemi vládl téměř čtyřicet let Hun Sen jako autoritářský vůdce, než v roce 2023 předal moc svému synovi Hunovi Manetovi. Hun Sen je nyní předsedou Senátu a v zemi má stále velkou moc.
Tichá spolupráce v oblasti bezpečnosti
Obě země donedávna spolupracovaly i v dalších oblastech. Aktivisté podle BBC upozorňují hlavně na zjevnou tichou dohodu mezi bezpečnostními složkami.
Thajsko například loni v listopadu poslalo zpět do Kambodže šest kambodžských disidentů spolu s malým dítětem, ti byli okamžitě uvězněni, upozorňuje BBC s tím, že všichni byli OSN označeni za uprchlíky.
Thajští vyšetřovatelé se zase domnívají, že v roce 2020 byl v Kambodži unesen a zmizel mladý thajský aktivista Wanchalerm Satsaksit, který do sousední země uprchl. Letos v lednu pak byl za bílého dne zastřelen v centru Bangkoku kambodžský opoziční lídr Lim Kimya.
Kambodžský kasinový byznys
V tomto kontextu se zdá, že únik rozhovoru zcela zaskočil rodinu Šinavatrových, která to považovala za zradu, podotýká BBC. Za Hun Senovým obratem možná stálo rozhodnutí Bangkoku vyvinout letos tlak na „továrny na podvody“, nebo Šinavatrova ambice legalizovat hazardní hry, která ohrožovala lukrativní kambodžský kasinový průmysl, spekuluje britský web.
Rétorika politických představitelů obou zemí se po zveřejnění hovoru významně zostřila, a to i ze strany Hun Sena. Ten tvrdí, že vlastní tajné dokumenty, které by mohly prokázat, že Šinavatra urazil monarchii, za což je v Thajsku trest odnětí svobody.
Nezůstalo však jen u slov. Thajská policie následně začala vyšetřovat vlivné kambodžské podnikatele, kteří jsou údajně napojeni na hazard a zločinecká centra specializovaná na podvody, přičemž vzájemný obchod v hodnotě miliard dolarů ročně se zastavil.
Thajská vláda reagovala ve středu vyhoštěním kambodžského velvyslance a odvoláním vlastního vyslance, čímž připravila půdu pro nejnovější konfrontaci, popisuje sled událostí britský server s tím, že vůle ke kompromisu zatím na obou stranách chybí.
Neústupnost na obou stranách
Současný kambodžský premiér Hun Manet zatím nemá dostatečnou autoritu a jeho otec se zjevně snaží konflikt spíše prohlubovat. Na thajské straně se vratká koaliční vláda v čele se Šinavatrovou stranou potýká se stagnující ekonomikou a ohrožuje ji plán nových amerických cel, takže si v současnosti nemůže dovolit projevit slabost, poznamenala BBC.
Thajský úřadující premiér Pchúmtcham Večajačaj prohlásil, že boje musí být ukončeny před zahájením jednání. Ve čtvrtek uvedl, že k vyhlášení války nedošlo a konflikt se nešíří do dalších provincií.
Hospodářské problémy přitom řeší i Kambodža, jež kromě tarifů ze strany USA dosud řeší důsledky pandemie. Tamní turismus navíc trpí odlivem čínských návštěvníků, kteří se drží stranou ze strachu z únosu a nucené práce ve zmíněných podvodných centrech.
Role Číny a sdružení ASEAN
Mezinárodní společenství vyzývá k uklidnění situace. Podle BBC ale bude klíčové zejména to, jak se k bojům postaví ostatní členové Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a zda se pokusí obě země přesvědčit k deeskalaci. Vyhnout se konfliktům mezi členy byl totiž původně hlavní účel této organizace.
ASEAN je nicméně známá svou politikou nevměšování. „Čína je jediným životaschopným externím prostředníkem, protože má přímý vliv na Kambodžu i Thajsko,“ řekla Guardianu spolupracovnice Institutu ISEAS–Yusof Ishak Tita Sangleeová.
Peking má sice silné ekonomické vazby na oba znepřátelené státy, blíž má ovšem k Phnompenhu, poznamenala expertka s tím, že případná role mírotvorce by mohla znepokojit další země regionu, které už nyní řeší čínskou dominanci v oblasti.
Kambodža už dříve požádala Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) o vyřešení hraničního sporu. Je však nepravděpodobné, že by to mohlo něco změnit, protože Thajsko jurisdikci tohoto soudu neuznává, píše Guardian.
