Konflikt strana 3 z 5

Obyvatelé obcí na dolním toku Dněpru pod protrženou Kachovskou přehradou opouštějí své zatopené domy a odvážejí vše, co se dá zachránit. Ukrajina z úterního zničení hráze a následné katastrofální povodně viní Rusko. Jeho okupační jednotky hráz v době kolapsu kontrolovaly.

Kachovskou přehradu vyhodila do povětří ruská 205. motostřelecká brigáda, uvedl poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak s odvoláním na rozvědku. Ruské jednotky, které podle Kyjeva odpálily hráz na dálku, kontrolují stavidlo a v posledních týdnech nechaly vodní nádrž neobvykle vysoko naplnit. Část Chersonu i Nová Kachovka už jsou zaplavené, pod vodou jsou i další menší obce v okolí přehrady. Podle Kremlu nese veškerou odpovědnost Kyjev.

V súdánské metropoli Chartúmu v neděli znovu zesílily boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž další násilnosti postihly také oblast Severního Dárfúru, kde zemřelo nejméně čtyřicet lidí.

Ukrajinci, kteří již více než rok houževnatě vzdorují ruské agresi na bitevním poli i globální politické scéně, se s nepřítelem vypořádávají také tvorbou ve veřejném prostoru. Na směrových tabulích se objevily vzkazy okupantům, na zdech měst memy o armádě či vlastenecká hesla, na náměstích projevy umění symbolizující odpor k válce i agresorovi, a to třeba i záměrnými gramatickými chybami. Některá z děl během monitorovacích misí Team4Ukraine v zimě a na jaře 2023 zachytil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Pátým týdnem pokračují v Chartúmu boje mezi súdánskou armádou a polovojenskými milicemi RSF. Střety mezi dřívějšími spojenci v rámci vojenské junty si už vyžádaly už přes osm set obětí a vyhnaly z domovů milion lidí. Uprchlíci se snaží dostat do bezpečí přes hranice všech okolních států. Někteří z nich už podruhé za posledních dvacet let.

Ukrajina se dál připravuje na svou dlouho očekávanou protiofenzivu. Roli by v ní mohly sehrát i samohybné houfnice české výroby. O nich v oblasti Avdijivky natáčela zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

O moc a zdroje v Súdánu spolu už měsíc válčí dva znesváření generálové, kteří kdysi společně potírali černošské rebelie v Dárfúru a jsou lidskoprávními organizacemi spojováni s pácháním zvěrstev. Zatímco šéf armády Abdul Fattáh Burhán si snaží udržet svou pozici de facto vládce Súdánu, velitel Jednotek rychlé reakce (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo odmítl začlenit své bojovníky do armády. Díky kontrole zlatých dolů je Dagalo jedním z nejbohatších Súdánců se stotisícovou dobře vycvičenou a vyzbrojenou milicí. Podle expertů hrozí vleklý konflikt, který může destabilizovat celý region.

Na palubě německého evakuačního letadla opustili súdánský Chartúm dva čeští občané, kteří ve městě pobývali. Jeden se podle ministerstva zahraničí rozhodl v metropoli země zmítané násilím zůstat. Další dva Češi, kteří pobývají na jihu Súdánu, by měli zemi brzy opustit spolu se svými tureckými kolegy. V neděli ze země evakuovaly svůj diplomatický personál i s rodinami Spojené státy, Velká Británie, Francie i Německo. Súdánem zmítá konflikt o moc mezi státní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

V Súdánu pokračují boje navzdory druhému pokusu o dočasné příměří, které mělo začít ve středu v 18 hodin středoevropského letního času, uvedla agentura Reuters. Velitel polovojenských Jednotek rychlého nasazení (RSF) nabídl armádě příměří, ale ta přijme jen jeho kapitulaci, napsala agentura AP. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si boje od soboty vyžádaly téměř 330 mrtvých a na 3200 raněných. V zemi jsou čtyři Češi a další cizinci, kteří čekají na vhodný okamžik k evakuaci.

Tři dekády trvalo sektářské násilí v Severním Irsku, než jej v dubnu 1998 ukončila mírová smlouva. Podle data podpisu se jí říká Velkopáteční a představuje klíčový moment v moderní historii Británie i Irska. Cesta k dohodě byla složitá, ale mír v regionu trvá i po čtvrt století. I přesto, že jeho pevnost prověřují izolované incidenty i velké výzvy, jakou byl brexit. Po 25 letech od dosažení míru také vyvstávají otázky, zda není čas smlouvu revidovat. Její část například už rok pomáhá blokovat regionální politiku a severoirská společnost prochází proměnou.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov představil plán kroků, které chce Kyjev podniknout poté, co získá zpět kontrolu nad okupovaným Krymem. Obsahuje mimo jiné záměr zbourat strategický most, který spojuje okupovaný černomořský poloostrov s Ruskem, nebo trestní stíhání Ukrajinců, kteří pracovali pro ruskou správu Krymu. Danilov plán zveřejnil v době, kdy se ukrajinská armáda připravuje na jarní protiofenzivu v naději, že po více než 13 měsících války dosáhne nových rozhodujících úspěchů a ukončí ruskou invazi. Informovala o tom agentura AP.

Při ruském ostřelování Avdijivky na východě Ukrajiny zemřeli dva lidé včetně malého dítěte, kteří se odmítli evakuovat. U města v těsné blízkosti frontové linie se odehrávají tvrdé boje a Rusové se jej snaží obklíčit. Stejná situace je už měsíce u Bachmutu, odkud řada obyvatel prchla do 10 kilometrů vzdáleného Časiv Jaru. I z něj se ale teď lidé evakuují, protože je intenzivně ostřelován. Ve městě je soustředěná část ukrajinského dělostřelectva, která brání uzavření smyčky kolem Bachmutu a přerušení zásobovacích tras, hlásí z Časiv Jaru zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Protiofenziva Ukrajinců by měla podle ministra obrany Oleksije Reznikova začít v dubnu nebo květnu. Ukrajinští politici avizovali útok proti ruským jednotkám na začátku tohoto roku. Podle médií by měl být klíčovou oblastí především východ Ukrajiny. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho se v okolí Záporožské jaderné elektrárny shromažďuje větší počet vojáků. Ukrajinci tento týden ostřelovali Melitopol, jedno z měst, které krátce po začátku invaze Rusové obsadili.

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

První z těžkých tanků Leopard 2 německé výroby už je na cestě na Ukrajinu. Kanadské válečné letectvo ho vyložilo v Polsku. Ukrajina odhaduje, že by během následujících měsíců měla od dvanáctky zemí dostat až 140 moderních obrněnců, většinou právě Leopardů. „Tanky budou naší železnou pěstí,“ prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Některé země jako Španělsko a Nizozemsko však zvažují, zda naplní původně slíbené počty. Na širší podporu tlačí německý kancléř Olaf Scholz.

Zanedlouho uplyne rok od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. První díl se věnuje tomu, co k válce vedlo a jaké byly její první dny.

Ruské síly podnikly raketový útok na centrum Charkova na východě Ukrajiny a zasáhly tam bytový dům, uvedl na sociálních sítích starosta města Ihor Terechov. Podle hlavy oblastní správy Oleha Syněhubova při tomto útoku tři lidé utrpěli zranění. Ruskému ostřelování čelí také Doněcká oblast, kde kvůli němu podle oblastního šéfa Pavla Kyrylenka za uplynulých 24 hodin zemřeli čtyři lidé a jedenáct dalších utrpělo zranění.

Novoukrajinka je ukrajinská vesnice v těsné blízkosti města Vuhledar, o které se vedou těžké boje. Nad hlavami lidí zde hřmí ozvěny děl a raketometů, na obzoru se střídají ruské stíhací letouny, které pálí rakety na pozemní cíle. Ve vesnici jsou pozice ukrajinské armády, před ní zákopy a množství techniky. I přes apel vojáků zde zůstávají civilisté.

Týden po palestinském útoku na předměstí Jeruzaléma se sedmi oběťmi Izrael dál zatýká členy militantních skupin. Během velké razie v Džanínu přišlo o život 10 Palestinců – z toho přinejmenším jedna civilistka. Už tak napjatou situaci vyhrocuje i fakt, že autorita palestinských autonomních úřadů vyhasíná a jejich roli přebírají právě lokální bojůvky.

Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.

Úspěch obrany Ukrajiny nyní plně záleží na tom, zda ji demokratické státy nadále budou podporovat dodávkami zbraní a zejména munice, řekl v Interview ČT24 náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Současnou fázi války na Ukrajině označil jako vysoce intenzivní konflikt, který je primárně závislý na palebné síle dělostřelectva. A počáteční velká převaha Ruska se zde už výrazně snížila, dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že kvůli probíhajícím bitvám o Soledar a Bachmut svolal poradu ukrajinského vrchního velení. Obráncům obou východoukrajinských měst, kteří čelí ruským útokům, slíbil rychlé a nepřetržité zásobování municí a vším potřebným. Na poradě se také jednalo o posílení ukrajinské armády zbraněmi a technikou od partnerů.