TÉMA

Konflikt strana 3 z 5

ANALÝZA: Kolik Ukrajinců se vrátí domů? Rozhodne trvání války a úspěšnost obnovy

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.
5. 4. 2023Aktualizováno5. 4. 2023, 11:37|

Zbourat most a stíhat kolaboranty. Ukrajina zveřejnila svou představu Krymu po osvobození

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov představil plán kroků, které chce Kyjev podniknout poté, co získá zpět kontrolu nad okupovaným Krymem. Obsahuje mimo jiné záměr zbourat strategický most, který spojuje okupovaný černomořský poloostrov s Ruskem, nebo trestní stíhání Ukrajinců, kteří pracovali pro ruskou správu Krymu. Danilov plán zveřejnil v době, kdy se ukrajinská armáda připravuje na jarní protiofenzivu v naději, že po více než 13 měsících války dosáhne nových rozhodujících úspěchů a ukončí ruskou invazi. Informovala o tom agentura AP.
2. 4. 2023|

Z Časiv Jaru nedaleko obklíčeného Bachmutu se většina obyvatel evakuovala, někteří ale chtějí zůstat

Při ruském ostřelování Avdijivky na východě Ukrajiny zemřeli dva lidé včetně malého dítěte, kteří se odmítli evakuovat. U města v těsné blízkosti frontové linie se odehrávají tvrdé boje a Rusové se jej snaží obklíčit. Stejná situace je už měsíce u Bachmutu, odkud řada obyvatel prchla do 10 kilometrů vzdáleného Časiv Jaru. I z něj se ale teď lidé evakuují, protože je intenzivně ostřelován. Ve městě je soustředěná část ukrajinského dělostřelectva, která brání uzavření smyčky kolem Bachmutu a přerušení zásobovacích tras, hlásí z Časiv Jaru zpravodaj ČT Jan Šilhan.
2. 4. 2023|

Ukrajinci musí každý výstřel promýšlet a šetřit municí. Štáb ČT natáčel s dělostřelci na frontě

Protiofenziva Ukrajinců by měla podle ministra obrany Oleksije Reznikova začít v dubnu nebo květnu. Ukrajinští politici avizovali útok proti ruským jednotkám na začátku tohoto roku. Podle médií by měl být klíčovou oblastí především východ Ukrajiny. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho se v okolí Záporožské jaderné elektrárny shromažďuje větší počet vojáků. Ukrajinci tento týden ostřelovali Melitopol, jedno z měst, které krátce po začátku invaze Rusové obsadili.
31. 3. 2023|

Putin světu připomněl, že konvenční válka hltá životy i munici hrozivým tempem

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.
19. 2. 2023Aktualizováno22. 2. 2023, 07:28|

Rusko vstoupilo do jiné války, než jaká ho čekala. Z chyb se ale poučilo

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.
19. 2. 2023Aktualizováno20. 2. 2023, 07:02|

Kyjev vyhlíží dodávky tanků. Některé země zvažují, že jich pošlou méně, než slíbily

První z těžkých tanků Leopard 2 německé výroby už je na cestě na Ukrajinu. Kanadské válečné letectvo ho vyložilo v Polsku. Ukrajina odhaduje, že by během následujících měsíců měla od dvanáctky zemí dostat až 140 moderních obrněnců, většinou právě Leopardů. „Tanky budou naší železnou pěstí,“ prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Některé země jako Španělsko a Nizozemsko však zvažují, zda naplní původně slíbené počty. Na širší podporu tlačí německý kancléř Olaf Scholz.
6. 2. 2023|

Ohlédnutí speciál: Ruská invaze navazuje na Oranžovou revoluci i Euromajdan

Zanedlouho uplyne rok od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. První díl se věnuje tomu, co k válce vedlo a jaké byly její první dny.
5. 2. 2023|

Rusko pálilo rakety na Charkov, zasáhly bytový dům

Ruské síly podnikly raketový útok na centrum Charkova na východě Ukrajiny a zasáhly tam bytový dům, uvedl na sociálních sítích starosta města Ihor Terechov. Podle hlavy oblastní správy Oleha Syněhubova při tomto útoku tři lidé utrpěli zranění. Ruskému ostřelování čelí také Doněcká oblast, kde kvůli němu podle oblastního šéfa Pavla Kyrylenka za uplynulých 24 hodin zemřeli čtyři lidé a jedenáct dalších utrpělo zranění.
5. 2. 2023|

„Neodejdu, ani kdyby přišli Rusové.“ V ukrajinské vesnici blízko bránícího se Vuhledaru zůstávají civilisté

Novoukrajinka je ukrajinská vesnice v těsné blízkosti města Vuhledar, o které se vedou těžké boje. Nad hlavami lidí zde hřmí ozvěny děl a raketometů, na obzoru se střídají ruské stíhací letouny, které pálí rakety na pozemní cíle. Ve vesnici jsou pozice ukrajinské armády, před ní zákopy a množství techniky. I přes apel vojáků zde zůstávají civilisté.
4. 2. 2023|

Izrael po bojích v Džanínu zatýká členy militantních skupin, lidé je mají za hrdiny

Týden po palestinském útoku na předměstí Jeruzaléma se sedmi oběťmi Izrael dál zatýká členy militantních skupin. Během velké razie v Džanínu přišlo o život 10 Palestinců – z toho přinejmenším jedna civilistka. Už tak napjatou situaci vyhrocuje i fakt, že autorita palestinských autonomních úřadů vyhasíná a jejich roli přebírají právě lokální bojůvky.
3. 2. 2023|

I omezený HIMARS se na Ukrajině osvědčil. Nyní se jedná o raketách delšího doletu

Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.
1. 2. 2023Aktualizováno1. 2. 2023, 21:46|

Pro obranu Ukrajiny jsou nyní zvlášť důležité dodávky munice, uvedl náčelník Vojenské policie Foltýn

Úspěch obrany Ukrajiny nyní plně záleží na tom, zda ji demokratické státy nadále budou podporovat dodávkami zbraní a zejména munice, řekl v Interview ČT24 náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Současnou fázi války na Ukrajině označil jako vysoce intenzivní konflikt, který je primárně závislý na palebné síle dělostřelectva. A počáteční velká převaha Ruska se zde už výrazně snížila, dodal.
20. 1. 2023|

Dělostřelci přeměnili Soledar v sutiny. Zelenskyj svolal vrchní velení

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že kvůli probíhajícím bitvám o Soledar a Bachmut svolal poradu ukrajinského vrchního velení. Obráncům obou východoukrajinských měst, kteří čelí ruským útokům, slíbil rychlé a nepřetržité zásobování municí a vším potřebným. Na poradě se také jednalo o posílení ukrajinské armády zbraněmi a technikou od partnerů.
12. 1. 2023Aktualizováno12. 1. 2023, 18:07|

Rusko přišlo od začátku letošní invaze o sto tisíc vojáků, uvedlo vedení ukrajinské armády

Rusko od únorového vpádu na Ukrajinu přišlo už o více než sto tisíc vojáků, tři tisícovky tanků, asi šest tisíc dalších obrněných vozidel a další techniku, tvrdí ukrajinský generální štáb ve čtvrteční ranním přehledu situace na bojišti v 302. den války.
22. 12. 2022Aktualizováno22. 12. 2022, 23:18|

Rusové informují o úmrtí jednoho ze svých nejznámějších kolaborantů na Ukrajině

Zástupce šéfa ruské okupační správy v ukrajinské Chersonské oblasti Kirill Stremousov ve středu zahynul při dopravní nehodě, informoval gubernátor Vladimir Saldo. Smrt jedné z nejvýraznějších postav Moskvou dosazené správy v okupované části Ukrajiny přichází v době množících se zpráv o ruském ústupu z Chersonské oblasti.
9. 11. 2022Aktualizováno9. 11. 2022, 16:15|

Evropská komise chce zavést pravidelné půjčky Ukrajině. Příští rok by mohlo jít o 18 miliard eur

Evropská komise ve středu představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard korun) na podporu základních funkcí státu. Očekávaný balík unijní exekutiva spojila se závazky Kyjeva ohledně protikorupčních a jiných reforem. Osud dříve slíbených tří miliard zůstává nejasný. Členské země EU by mohly plán odsouhlasit na začátku prosince.
9. 11. 2022Aktualizováno9. 11. 2022, 15:53|

Armáda nám stárne, potřebuje omladit, řekl náčelník Generálního štábu Řehka

Členství v Severoatlantické alianci je pro Česko zárukou bezpečnosti. V Interview ČT24 to řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Myslí si také, že Češi by měli být hrdí, že republika v NATO je. Zmínil také důležitost modernizace armády a potřebu dávat na obranu dvě procenta HDP. Česká armáda je podle něj bojeschopná, je třeba se však připravit na moderní boj, to znamená armádu i omladit.
6. 10. 2022|

„Nikdy jsem nedržel v ruce zbraň.“ Mobilizace v Rusku se týká i nezkušených a cílí na menšiny

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.
23. 9. 2022Aktualizováno23. 9. 2022, 15:40|

Lidé v Rusku začínají být kvůli mobilizaci neklidní, říká historik Kelin

Většina lidí v Rusku je naprosto pasivních, nevěří, že to mohou ovlivnit, ale teď, když se to začíná dotýkat přímo jich a jejich rodiny, tak začínají být nepokojní, řekl v pořadu Události, komentáře historik Alexej Kelin v souvislosti s částečnou mobilizací, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Kelin zmínil, že však nelze srovnávat protivládní protesty v Evropě a v Rusku.
22. 9. 2022|

Místo, kde se nedostává klidu ani mrtvým. V Izjumu pokračují exhumace obětí okupačních vojsk

Na pohřebišti v lese u Izjumu pokračují exhumace ostatků lidí, kteří ve městě zemřeli během půl roku ruské okupace. Většina mrtvých jsou civilisté; mnozí z nich jsou pohřbení provizorně, zabalení v kusu hadru v hrobech označených jen číslem. Některá těla měla podle kriminalistů svázané ruce a nesla známky mučení.
22. 9. 2022|

Ázerbájdžán a Arménie se po prudkých bojích na hranici dohodly na příměří, uvádějí média

Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.
13. 9. 2022Aktualizováno13. 9. 2022, 19:15|

Arménie oznámila rozsáhlé ostřelování ze strany Ázerbájdžánu

O intenzivním ostřelování arménského území ze strany Ázerbájdžánu informovalo v noci arménské ministerstvo obrany s tím, že protivník využívá také drony, uvedla ruská a arménská média. Ázerbájdžánská strana uvedla, že reagovala na „rozsáhlou diverzní akci“ arménské strany, která si vyžádala oběti na životech.
13. 9. 2022|

Rusko chtělo blitzkrieg, místo toho se po půl roce zakopává v obranných pozicích

Válka na Ukrajině trvá už šest měsíců. Podle posledních oficiálních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva si půl roku agrese Ruska proti Ukrajině vyžádalo nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva jich zahynuly desítky tisíc.
24. 8. 2022|