Konflikt strana 4 z 5

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil ruského ministra obrany, aby o pravoslavných Vánocích zastavil palbu na Ukrajině. Ruská vojska musí od 12:00 6. ledna zadržet palbu do 24:00 7. ledna, tedy po dobu šestatřiceti hodin. Moskevský patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill, který ruskou agresi proti Ukrajině dlouhodobě podporuje, ve čtvrtek vyzval obě strany války na Ukrajině k dodržování vánočního příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko nebude moci v tichosti připravovat novou vlnu agrese proti Ukrajině.

Rusko od únorového vpádu na Ukrajinu přišlo už o více než sto tisíc vojáků, tři tisícovky tanků, asi šest tisíc dalších obrněných vozidel a další techniku, tvrdí ukrajinský generální štáb ve čtvrteční ranním přehledu situace na bojišti v 302. den války.

Zástupce šéfa ruské okupační správy v ukrajinské Chersonské oblasti Kirill Stremousov ve středu zahynul při dopravní nehodě, informoval gubernátor Vladimir Saldo. Smrt jedné z nejvýraznějších postav Moskvou dosazené správy v okupované části Ukrajiny přichází v době množících se zpráv o ruském ústupu z Chersonské oblasti.

Evropská komise ve středu představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard korun) na podporu základních funkcí státu. Očekávaný balík unijní exekutiva spojila se závazky Kyjeva ohledně protikorupčních a jiných reforem. Osud dříve slíbených tří miliard zůstává nejasný. Členské země EU by mohly plán odsouhlasit na začátku prosince.

Členství v Severoatlantické alianci je pro Česko zárukou bezpečnosti. V Interview ČT24 to řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Myslí si také, že Češi by měli být hrdí, že republika v NATO je. Zmínil také důležitost modernizace armády a potřebu dávat na obranu dvě procenta HDP. Česká armáda je podle něj bojeschopná, je třeba se však připravit na moderní boj, to znamená armádu i omladit.

Po vyhlášení částečné mobilizace ruské armády se objevují zprávy o tom, že ruské úřady porušují její podmínky. Ačkoliv zástupci ruské vlády ve svých projevech tvrdili, že mají být odvedeni muži s vojenskými zkušenostmi, z celé země se množí svědectví o tom, že jsou často povoláváni ti, kteří naopak v armádě nikdy nepůsobili. Také někteří účastníci protiválečných protestů jsou trestáni předáním povolávacích rozkazů. Podle svědectví jsou také častěji než etničtí Rusové odváděni příslušníci menšin.

Většina lidí v Rusku je naprosto pasivních, nevěří, že to mohou ovlivnit, ale teď, když se to začíná dotýkat přímo jich a jejich rodiny, tak začínají být nepokojní, řekl v pořadu Události, komentáře historik Alexej Kelin v souvislosti s částečnou mobilizací, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Kelin zmínil, že však nelze srovnávat protivládní protesty v Evropě a v Rusku.

Na pohřebišti v lese u Izjumu pokračují exhumace ostatků lidí, kteří ve městě zemřeli během půl roku ruské okupace. Většina mrtvých jsou civilisté; mnozí z nich jsou pohřbení provizorně, zabalení v kusu hadru v hrobech označených jen číslem. Některá těla měla podle kriminalistů svázané ruce a nesla známky mučení.

Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na klidu zbraní, informovala s odvoláním na své zdroje místní média. Situace na několika místech hranice ale zůstává krajně napjatá, uvedlo později arménské ministerstvo obrany. Mezi oběma kavkazskými zeměmi se v noci na úterý rozhořely boje. Jerevan tvrdí, že Baku ostřelovalo arménské území. Ázerbájdžán nejprve tvrdil, že reagoval na „rozsáhlou diverzní akci“, následně popřel, že by jeho vojska vpadla na území Arménie. Jerevan i Baku hlásí oběti na životech.

O intenzivním ostřelování arménského území ze strany Ázerbájdžánu informovalo v noci arménské ministerstvo obrany s tím, že protivník využívá také drony, uvedla ruská a arménská média. Ázerbájdžánská strana uvedla, že reagovala na „rozsáhlou diverzní akci“ arménské strany, která si vyžádala oběti na životech.

Válka na Ukrajině trvá už šest měsíců. Podle posledních oficiálních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva si půl roku agrese Ruska proti Ukrajině vyžádalo nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva jich zahynuly desítky tisíc.

Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Nové zbraňové systémy mohou změnit rozložení sil na ukrajinském bojišti a je možné, že se Rusové budou muset stáhnout za hranice Ruské federace i z okupovaného Krymu, řekl v Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny už v Česku nemají nárok na bezplatnou dopravu. Za jízdenky musí platit od pondělí. Do srpna měli pět dní po příjezdu vnitrostátní cesty zdarma.

Důležitou součástí ukrajinské obrany proti ruské invazi jsou jednotky teritoriální obrany. Slouží v nich obyčejní lidé z civilních povolání, kteří z různých důvodů pocítili povinnost zapojit se do boje. Někteří pokračují do pravidelné armády. Jejich cvičení u Kyjeva natáčel štáb ČT s Andreasem Papadopulosem.

Počet obětí ruského raketového útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny vzrostl na patnáct. Raketa zasáhla pětipatrový dům, který se zřítil, uvádějí v neděli místní úřady. Podle sdělení šéfa místní správy Pavla Kyrylenka se pět osob zatím podařilo zachránit. Počet obětí se ale ještě může zvýšit, protože v sutinách mohou být až tři desítky lidí. Na místě stále zasahují záchranáři, kteří se snaží v troskách domu objevit přeživší.

Počet obětí ruského raketového útoku na obchodní centrum Lunina v ukrajinském Kremenčuku vzrostl během noci na úterý na šestnáct. Nejméně 59 lidí utrpělo zranění. Zásah vyvolal silný požár na deseti tisících metrech čtverečních, který zničil celou budovu. Útok odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci. S odvoláním na ukrajinské úřady to uvedla agentura Reuters.

Nedostatek zbraní, munice nebo vybavení limituje ukrajinskou armádu. Čím dál častěji jí ovšem přináší pomoc partyzánská činnost, která ozbrojeným silám umožňuje provádět smrtící údery i v Ruskem kontrolovaných oblastech, kde je „oficiální“ vojenský atak velmi nebezpečný.

Ukrajina má pod kontrolou méně než polovinu území Doněcké oblasti, řekla v rozhovoru pro ČT24 hlava regionu Pavlo Kyrylenko. Intenzivní ostřelování ničí infrastrukturu, a mnoho lidí tak zůstává bez dodávek plynu a elektřiny.

Studenti ze severoukrajinského Černihiva se rozhodli podniknout tradiční maturitní fotografování v rozbombardovaných kulisách. Na město ležící asi osmdesát kilometrů od hranic s Ruskem i Běloruskem zaútočila ruská armáda hned v první fázi invaze na konci února. Až do stažení ze severu Ukrajiny ho obléhala a tvrdě ostřelovala. Obráncům se však podařilo Černihiv po celou dobu udržet.

Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje majetek dalšího blízkého spojence prezidenta Vladimira Putina. Rodina Vladimira Resina, sankcionovaného ruského poslance, přechodného starosty Moskvy z roku 2010 a předtím letitého zástupce svého předchůdce na tomto postu Jurije Lužkova vlastní v Praze byty za zhruba sto milionů korun. Poslední dva byty v luxusním komplexu rodina podle zjištění České televize koupila až po letošní ruské invazi na Ukrajinu.

Vojenská operace parašutistů, jejímž výsledkem byla smrt říšského protektora Reinharda Heydricha, ukončila mnichovskou dohodu, zdůraznil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v Událostech, komentářích. Čin ocenil rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zdůraznil, že boj o základní principy se vede i v současnosti na Ukrajině.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruský návrh na zrušení blokády přístavů výměnou za omezení sankcí za vydírání světového společenství. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko navrhl takový scénář s tím, že by poté mohly z ukrajinských černomořských přístavů odplout lodě s dodávkami obilí. Ve čtvrtek ruský úřad oznámil, že z přístavu v okupovaném Mariupolu už odplulo pět zahraničních lodí.