Konflikt strana 4 z 5

Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Nové zbraňové systémy mohou změnit rozložení sil na ukrajinském bojišti a je možné, že se Rusové budou muset stáhnout za hranice Ruské federace i z okupovaného Krymu, řekl v Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny už v Česku nemají nárok na bezplatnou dopravu. Za jízdenky musí platit od pondělí. Do srpna měli pět dní po příjezdu vnitrostátní cesty zdarma.

Důležitou součástí ukrajinské obrany proti ruské invazi jsou jednotky teritoriální obrany. Slouží v nich obyčejní lidé z civilních povolání, kteří z různých důvodů pocítili povinnost zapojit se do boje. Někteří pokračují do pravidelné armády. Jejich cvičení u Kyjeva natáčel štáb ČT s Andreasem Papadopulosem.

Počet obětí ruského raketového útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny vzrostl na patnáct. Raketa zasáhla pětipatrový dům, který se zřítil, uvádějí v neděli místní úřady. Podle sdělení šéfa místní správy Pavla Kyrylenka se pět osob zatím podařilo zachránit. Počet obětí se ale ještě může zvýšit, protože v sutinách mohou být až tři desítky lidí. Na místě stále zasahují záchranáři, kteří se snaží v troskách domu objevit přeživší.

Počet obětí ruského raketového útoku na obchodní centrum Lunina v ukrajinském Kremenčuku vzrostl během noci na úterý na šestnáct. Nejméně 59 lidí utrpělo zranění. Zásah vyvolal silný požár na deseti tisících metrech čtverečních, který zničil celou budovu. Útok odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci. S odvoláním na ukrajinské úřady to uvedla agentura Reuters.

Nedostatek zbraní, munice nebo vybavení limituje ukrajinskou armádu. Čím dál častěji jí ovšem přináší pomoc partyzánská činnost, která ozbrojeným silám umožňuje provádět smrtící údery i v Ruskem kontrolovaných oblastech, kde je „oficiální“ vojenský atak velmi nebezpečný.

Ukrajina má pod kontrolou méně než polovinu území Doněcké oblasti, řekla v rozhovoru pro ČT24 hlava regionu Pavlo Kyrylenko. Intenzivní ostřelování ničí infrastrukturu, a mnoho lidí tak zůstává bez dodávek plynu a elektřiny.

Studenti ze severoukrajinského Černihiva se rozhodli podniknout tradiční maturitní fotografování v rozbombardovaných kulisách. Na město ležící asi osmdesát kilometrů od hranic s Ruskem i Běloruskem zaútočila ruská armáda hned v první fázi invaze na konci února. Až do stažení ze severu Ukrajiny ho obléhala a tvrdě ostřelovala. Obráncům se však podařilo Černihiv po celou dobu udržet.

Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje majetek dalšího blízkého spojence prezidenta Vladimira Putina. Rodina Vladimira Resina, sankcionovaného ruského poslance, přechodného starosty Moskvy z roku 2010 a předtím letitého zástupce svého předchůdce na tomto postu Jurije Lužkova vlastní v Praze byty za zhruba sto milionů korun. Poslední dva byty v luxusním komplexu rodina podle zjištění České televize koupila až po letošní ruské invazi na Ukrajinu.

Vojenská operace parašutistů, jejímž výsledkem byla smrt říšského protektora Reinharda Heydricha, ukončila mnichovskou dohodu, zdůraznil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík v Událostech, komentářích. Čin ocenil rovněž ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zdůraznil, že boj o základní principy se vede i v současnosti na Ukrajině.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruský návrh na zrušení blokády přístavů výměnou za omezení sankcí za vydírání světového společenství. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko navrhl takový scénář s tím, že by poté mohly z ukrajinských černomořských přístavů odplout lodě s dodávkami obilí. Ve čtvrtek ruský úřad oznámil, že z přístavu v okupovaném Mariupolu už odplulo pět zahraničních lodí.

Odvolací soud ve středu potvrdil jedenačtyřicetiletému Pavlu Botkovi, který se v jednotkách Ruskem ovládaných bojovníků zapojil do bojů na východě Ukrajiny, dvacetiletý trest vězení. Zamítl jeho odvolání a uznal ho vinným z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. Muž byl souzen jako uprchlý.

Ukrajinu je nyní potřeba podporovat vojensky, ale musí existovat i plán její poválečné obnovy, prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Zdůraznil, že ruská recese je sice nižší než ukrajinská, země ale bude mít kvůli izolaci problém s obnovou, chybět budou zejména západní technologie. Poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny Ivan Mikloš upozornil, že Ukrajina bude potřebovat reformy a stabilitu, protože rekonstrukce země se neobejde bez soukromých investic.

Válku na Ukrajině označují čeští novináři ve více než polovině zpráv nestranně. Ve čtyřiceti procentech případů použili výrazy identifikující Rusko jako útočníka, naopak jen minimálně dělají viníka z Ukrajiny. Vyplývá to z exkluzivní analýzy agentury Newton Media pro pořad Newsroom ČT24. Podle analytiků média využila k pojmenování války až patnáct různých názvů.

Rusům se nepodařilo uspět ani v jednom z vojenských cílů, které si stanovili, opakovaně mění strategii, jejich postup je minimální a vykoupený velkými ztrátami, řekl v Interview ČT24 bezpečnostní analytik Armády ČR Otakar Foltýn. Podle něj je jedno, že Rusko Ukrajině formálně válku nevyhlásilo, protože reálně dávno probíhá.

Vláda v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je však nutné s takovou možností počítat, kabinet podle Fialy dělá kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Ministerstvo průmyslu uvedlo, že při vážném nedostatku by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Podle plynárenské společnosti Net4Gas jsou ale dodávky plynu do Česka stabilní a soustava funguje bez omezení. Většina plynu se do Česka nyní dostává z východní části Německa.

Veřejné knihovny rozšiřují nabídku titulů o knihy v ukrajinštině i díla ukrajinských autorů. České televizi to sdělily knihovny v Praze, Brně a Ostravě. Poptávka je zejména po dětských knížkách, zvýšený zájem je ale také o beletrii pro dospělé. Knihy ukrajinských spisovatelů se brzy dostanou také na české knižní pulty. Vydání nových titulů v ukrajinštině i v překladu ohlásilo například nakladatelství Větrné mlýny.

Kreml ohlásil novou fázi války, která se zaměří na východní Ukrajinu. „Budeme teď asi svědky těch největších válečných zločinů na civilistech,“ uvedla Dita Charanzová (za ANO), místopředsedkyně evropského parlamentu v pořadu Události, komentáře. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Rusové na Ukrajině nemají žádné zábrany. Podle vojenského experta Lukáše Dyčky by ztráta Donbasu pro Ukrajinu znamenala ztrátu nejbojeschopnější části armády.

Kvůli ruské agresi na Ukrajině by mohlo dojít na celosvětovou potravinovou krizi. Už teď válka a s ní spojené sankce komplikují dodávky hnojiv a zvedají jejich ceny. V bohatých zemích se to odráží v dalším zdražování v obchodech, v rozvojovém světě nedostatek často znamená i ztrátu práce a živobytí.

Před pěti lety byl Artem Širobokov v Moskvě v nepřítomnosti odsouzen k pěti letům vězení za to, že bojoval v Donbasu v řadách ukrajinských sil. Stal se tak prvním ruským občanem odsouzeným za tuto činnost. Letos se Širobokov rozhodl znovu bojovat a se svojí ukrajinskou jednotkou se dostal i do města Buča. „Obyvatelé se stali rukojmími ruské armády. Nebyla tam elektřina, voda. Lidé žili v chladných sklepích. Neměli přístup k jídlu. Na podlahách supermarketů, které jsem viděl, byli mrtví lidé, kteří si tam jen přišli koupit jídlo,“ popisuje svoje vzpomínky z místa.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Zahraniční zpravodaj České televize Michal Kubal na Ukrajině strávil s kameramanem Vojtěchem Hönigem tři týdny. „Základním pravidlem je co nejméně ohrožovat sebe a co nejméně ohrožovat ostatní,“ uvedl v Interview ČT24 k práci novinářů ve válečných oblastech.