Konflikt strana 5 z 5

K jednotné přijímací zkoušce na maturitní obory středních škol se letos přihlásilo zatím 103 tisíc uchazečů. Další zájemci o studium však ještě mohou přibýt, a to z řad válečných uprchlíků z Ukrajiny. Úterý 5. dubna je posledním dnem k podání přihlášek. Na nematuritní obory se pak uprchlíci mohou hlásit do 8. dubna. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se budou konat 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 19. a 20. dubna.

Městem Irpiň vedla po dobu pěti týdnů hranice impéria Vladimira Putina. Nyní tomu už ale tak není – Rusové jsou pryč a zbytek místních obyvatel teď vychází ze svých úkrytů. Někteří po svých, jiní na nosítkách nebo o berlích. Situaci ve svobodném, ale zcela zničeném městě Irpiň, mapoval zahraniční zpravodaj ČT David Borek, který je na Ukrajině s kameramanem Karlem Mannem.

Školy v některých obklíčených ukrajinských městech spustily distanční výuku. Jedním z nich je město Sumy na východě země, kde se žáci připojují navzdory tomu, že denně slyší sirény varující před útokem. Jedna z tamních učitelek uprchla před válkou na západ Čech a nyní vede hodiny na dálku, z malého města v Krušných horách. Mezi ní a jejími žáky je tak zhruba 1900 kilometrů.

Další balík sankcí vůči Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu oznámily Spojené státy. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmu Mikron. Cílem je podle amerického ministerstva financí mimo jiné zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí. V dalších dnech by mělo ministerstvo obchodu uvalit sankce mířené na ruský obranný, letecký a námořní sektor. Ze svých strategických rezerv budou USA podle plánu prezidenta Joea Bidena nově uvolňovat jeden milion barelů ropy denně. Reagují tak na vzrůstající ceny pohonných hmot v zemi, které ovlivňuje i válka na Ukrajině.

Od začátku války na Ukrajině uprchlo před válkou už víc než čtyři miliony lidí. Drtivou většinu tvoří ženy a děti. Část válečných běženců se ale rozhodla vrátit domů. Je jich jen hrstka a pocházejí většinou ze západu země, kterému se boje zatím vyhýbají.

Z Prahy do Náhorního Karabachu, kde byly obnoveny boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem, odletěla pozorovatelská mise KBSE v čele s ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem. Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, dnešní OBSE, si dala za úkol vyjednat zahájení mírové konference, zvolit jejího předsedu a vyřešit otázku zastoupení Karabachu na konferenci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česko vydalo v pondělí lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu přes 5100 víz. Od počátku války na Ukrajině dostalo v Česku víza již téměř 242 tisíc lidí. Banky v Česku už pro běžence založily přes 70 tisíc kont. Vláda kvůli pomoci uprchlíkům z Ukrajiny požádala o prodloužení nouzového stavu do konce května, k čemuž získala souhlas sněmovny. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že počet uprchlíků během dvou měsíců neklesne. Pražské asistenční centrum pro pomoc uprchlíkům už nebude otevřeno nepřetržitě, ale jen mezi 07:00 a 21:00.

Kvůli mezinárodním sankcím vůči Rusku pozastavuje své aktivity v zemi i francouzský prodejce sportovního oblečení a vybavení Decathlon. Firma ve svém prohlášení uvedla, že má problémy s dodávkami. K podobnému kroku přistoupil i americký farmaceutický koncern Johnson & Johnson, který přestane do země dodávat kosmetické výrobky. Bude ale dál zásobovat Rusko léky a zdravotnickými potřebami. Polská vláda schválila návrh zákona, který zakazuje dovoz uhlí z Ruska. Británie také poprvé ve svých vodách zadržela superjachtu, informoval zpravodajský server BBC. Rubl se dostal na nejsilnější úroveň za více než měsíc

Česko udělilo ukrajinským uprchlíkům od začátku války už přes 236 tisíc speciálních víz. Nejvíc lidí chodí do asistenčního střediska v pražském Kongresovém centru. Za neděli tam odbavili 1071 lidí, téměř o 250 více než v sobotu. Pražský magistrát zaplatí ukrajinským uprchlíkům v nouzovém ubytování první týden pobytu stravu. Město jim tak uhradí jídlo až do výše 200 korun denně.

Řecko-katolický farář Marian Kurylo z Pardubic v prvních týdnech invaze ruských vojsk na Ukrajinu pořádal sbírky humanitárních potřeb, které pak mířily do válkou zasažené země. Teď se duchovní, který pochází ze Lvova, zaměřuje na pomoc válečným uprchlíkům přímo v krajském městě. „Lidé tu hledají podporu, i duchovní,“ říká farář.

Nakladatelství Argo oznámilo, že přestává vydávat knihy Sergeje Lukjaněnka kvůli jeho podpoře invaze Ruska na Ukrajinu. Příjmy z těch, které už jsou v nabídce, chce posílat organizaci Post Bellum. Ruský autor fantasy, například úspěšné série Hlídka, v reakci označil Čechy za národ se sklony k nacismu. Na jeho slova otevřeným dopisem odpověděl nejprodávanější český autor fantasy František Kotleta. V Událostech, komentářích se k tématu vyjádřil editor nakladatelství Argo a publicista Martin Šust.

Ruská invaze na Ukrajinu začala přesně před měsícem. Bilanční rozhovor Studiu 6 poskytla manželka ukrajinského velvyslance v České republice Olga Perebyjnisová. Aktuální situaci na východě Evropy připomene během čtvrtka mimo jiné akce pořádaná organizací na ochranu lidských práv Amnesty International, chce vyzvat Rusko k ukončení zabíjení civilistů.

Do Pobaltí už dorazily první stovky vojáků pod velením NATO, které mají posílit přítomnost Aliance v regionu. Litva, Estonsko i Lotyšsko oznámily také razantní navýšení výdajů na obranu. Riga, ve které žije i početná ruská menšina, mimo jiné hlásí velký zájem o vstup do aktivních záloh.

Česko podle ministryně obrany Jany Černochové nemá jako členský stát Severoatlantické aliance v úmyslu aktivně vstoupit do rusko-ukrajinského konfliktu. O podobě případné mírové mise, kterou chce kolegům z NATO navrhnout Polsko, je ale Praha připravena diskutovat. „V tuto chvíli musíme apelovat jak na Radu bezpečnosti OSN, tak na Valné shromáždění,“ uvedla Černochová v pořadu Interview ČT24.

Ukrajina obdrží během několika dnů novou dodávku amerických zbraní, včetně protitankových raket Javelin a protileteckých Stinger, řekl tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov. Austrálie zase zpřísňuje sankce vůči Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu ke Knesetu vznášel otázky, proč Izrael nezavedl silné postihy proti Moskvě a neposkytl Kyjevu zbraně. Britský premiér Boris Johnson v telefonátu Zelenskému slíbil, že Británie navýší vojenskou, ekonomickou a diplomatickou pomoc.

Polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil, že navrhl úplný zákaz obchodu Evropské unie s Ruskem. V zemi, která napadla Ukrajinu, omezuje aktivity řada západních firem, naposledy to oznámila německá společnost Bosch, která je největším dodavatelem automobilových součástek na světě. Náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng podrobil protiruské sankce kritice.

Ministerstvo vnitra udělilo od začátku války na Ukrajině už téměř 180 tisíc víz určených pro lidi zasažené ruskou invazí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Česko na hraně počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopno absorbovat. V zemi je už podle něj přes 270 tisíc lidí, kteří přišli z Ukrajiny.

„Rusko rozumí jen síle,“ řekl v Interview ČT24 ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Mluvil také o tom, jaké ústupky je Ukrajina ochotna v případné diplomatické dohodě o míru učinit a jaké ne, jaká je podle něj míra spoluzodpovědnosti běžných Rusů na konfliktu. Ocenil cestu premiéra Petra Fialy (ODS) do Kyjeva a výraznou finanční podporu Čechů pro sbírku ukrajinské ambasády na nákup zbraní ukrajinské armádě. Ve sbírce se shromáždilo už více než 600 milionů korun. Stále podle něj trvá požadavek Ukrajiny na vyhlášení bezletové zóny nad ukrajinským územím, podle něj by ji Rusko nenarušovalo.

Horní komora parlamentu schválila ve čtvrtek návrh na vyslání českých vojáků na Slovensko k posílení jednotek NATO kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu. Senátoři schválili také vládní předlohy, které se týkají pomoci lidem přicházejícím z Ukrajiny po ruské invazi do země. Návrhy, které ve stavu legislativní nouze schválila Poslanecká sněmovna, zahrnují usnadnění postupů při udělování ubytovacího oprávnění, zaměstnání ukrajinských uprchlíků nebo jejich přihlášení ke zdravotnímu pojištění. České školy také budou moci kvůli dětským běžencům z Ukrajiny zvýšit kapacity. Prezident Zeman trojici zákonů pomáhající ukrajinským uprchlíkům následně podepsal.

Jedenadvacet novorozených dětí čeká v provizorní podzemní nemocnici v Kyjevě na své rodiče. Ti teprve musejí přijet z ciziny. Jde totiž o děti náhradních matek, které donosily potomky párům ze zahraničí. Ukrajinské zákony tuto praxi povolují, teď je ale osud dětí nejistý.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci z Ukrajiny utekly tři miliony lidí, většinou do Polska. Česko jim už vydalo přes 161 tisíc speciálních víz. V pondělí jich úřady udělily zhruba jedenáct tisíc. V hlavním městě jsou ubytovací kapacity už téměř zaplněné. Státní instituce hledají kapacity pro ubytování uprchlíků, vláda chce podpořit jejich soukromé ubytovávání. Senát v úterý odpoledne vyjádřil vládě podporu, schválí rovněž snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny a také vyslání českých vojáků na Slovensko.

Dosud vláda žádala státní instituce, aby uvolnily své ubytovací kapacity, ale nyní přijde s nařízením, aby tak učinily, řekl v Událostech, komentářích ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj pomůže s uprchlíky také Evropská unie. Zároveň vláda plánuje navýšit finanční příspěvky a budovat nová ubytovací zařízení.

Válka Ruska proti Ukrajině vstoupila do třetího týdne. Charakterizují ji stále brutálnější útoky proti civilním objektům na celém území Ukrajiny. Tisíce lidí přišlo o život, statisíce jsou uvězněné v ruinách obléhaných měst a miliony uprchlíků míří na Západ. To všechno má na svědomí Vladimir Putin, který své válečné běsnění nazývá mírová či speciální operace a Rusům zakázal užívat slovo válka. Odborníci hledají paralely ve válce v Čečensku nebo dokonce v postupu Hitlera před druhou světovou válkou. Speciální vydání Reportérů ČT se ruské agresi věnuje v mimořádné čtyřicetiminutové reportáži od Tomáše Vlacha, Markéty Kutilové a redakce pořadu.

Ministerstvo obrany zvažuje vybudování armádních stanových městeček pro uprchlíky. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do každého by se vešlo kolem čtyř set lidí. Některé regiony už mají podle předsedy Asociace krajů Martina Kuby (ODS) vytipované lokality, kde by mohla městečka vzniknout. Hejtmani večer jednali o situaci s ministry. Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že současná uprchlická vlna z Ukrajiny do České republiky je největší po druhé světové válce.