Severoatlantická aliance v reakci na ruskou agresi posiluje své východní křídlo a v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky. Shodli se na tom v pátek prezidenti a premiéři zemí NATO během mimořádného videosummitu, který vyjádřil podporu Ukrajině, aniž by přislíbil Kyjevem požadované zbraně. Ještě v pátek večer německá ministryně obrany Christine Lambrechtová uvedla, že na Slovensko pošle vojáky.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Lídři aliančních zemí ve společném prohlášení tvrdě odsoudili ruskou invazi a označili krok prezidenta Vladimira Putina za „hrozivou strategickou chybu“. „Tento dlouho plánovaný útok na Ukrajinu, nezávislou, mírumilovnou a demokratickou zemi, je brutální a zcela nevyprovokovaný a neospravedlnitelný,“ shodla se třicítka lídrů států NATO.
Podle Fialy summit NATO jednoznačně potvrdil vůli členských států Aliance maximálně podpořit Ukrajinu a dát jasně Rusku najevo, že jeho agrese vůči Ukrajině není přijatelná. Podle předsedy vlády musí Česko hledat spojence, aby sankce proti Rusku šly ještě dále než nyní.
Český premiér řekl, že členské státy na summitu vyjádřily odhodlání rozhodným způsobem bránit své území, pokud by bylo jeho bezpečí ohroženo. Na jednání také zazněl rozhodný úmysl posilovat východní křídlo NATO. Česko je podle Fialy připraveno se do takového postupu po aktivaci příslušných plánů NATO zapojit. Připomněl, že vláda v pátek schválila možnost vyslání až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce NATO na jakékoli alianční území.
„Učiníme všechna rozmístění potřebná k tomu, abychom zajistili silné a spolehlivé odstrašení a obranu celé aliance,“ uvedli šéfové států v prohlášení. „Spojenci jsou pevně odhodláni pokračovat v poskytování podpory (Ukrajině) ,“ prohlásil po jednání generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož několik zemí oznámilo, že dodá Ukrajině zbraně – včetně klíčových protileteckých systémů. Dodávky zbraní či munice Kyjevu již v posledních týdnech přislíbilo několik členských států včetně USA, Británie, Polska nebo Česka.
Americký prezident Joe Biden v pátek s ostatními vůdci aliančních zemí hledal způsob, jak zajistit bezpečí zejména států ležících v blízkosti Ruska. „Nařídil jsem vyslání dalších sil, abychom navýšili naše (vojenské, pozn. red.) kapacity v Evropě a podpořili naše spojence v NATO,“ uvedl po jednání Biden. Nezmínil ale, kolik dalších amerických vojáků do Evropy vyšle. Řekl také, že se Putinovi nepodařilo rozdělit západní spojence a že NATO udržuje svou politiku otevřených dveří.
Premiér Fiala řekl, že Miloš Zeman podpořil sankce proti Rusku a podpořil jejich zpřísnění včetně odstřižení Ruska od (mezibankovního) systému SWIFT. „Řada států zdůrazňovala potřebu pokračovat v sankcích, některé zmiňovaly i systém SWIFT, což je důležité. Myslím si, že Česká republika a podobně smýšlející státy musí hledat co nejvíc spojenců pro to, abychom v sankcích šli ještě dál,“ dodal.
Summitu se účastnily i Švédsko a Finsko
Od spojenců také podle Fialy zaznívalo jednoznačné přesvědčení, že je potřeba posílit financování obrany především evropských zemí NATO. Připomněl, že česká vláda se zavázala do roku 2025 vydávat na svou obranu dvě procenta HDP.
Předseda vlády ocenil, že i státy, které jsou od Ruska vzdálenější, si jsou vědomy nutnosti společné obrany při ohrožení členského státu. Podle Fialy se summitu zúčastnily všechny členské státy NATO, zastoupena byla také Evropská unie a přizvány byly Švédsko a Finsko, které prohlubují spolupráci s Aliancí.
Fiala připomněl, že ČR běžně na summitech NATO zastupuje Zeman. „Pan prezident mě k tomu přizval, mimo jiné proto, abychom v těchto těžkých chvílích ukázali jasnou jednotu české politické reprezentace, naše sjednocení na tom, že je potřeba podpořit Ukrajinu a že není možné ustupovat agresi režimu Vladimira Putina,“ řekl.
Německo vyšle na Slovensko vojáky
Později v pátek večer v rozhovoru s televizí ZDF německá ministryně obrany Christine Lambrechtová prohlásila, že Německo v rámci posílení obrany východního křídla NATO vyšle vojáky na Slovensko.
Uvedla také, že Německo pomůže Slovákům s ochranou vzdušného prostoru. Podle informací agentury DPA na Slovensku rozmístí raketový systém Patriot, který poskytuje ochranu před leteckými i raketovými údery.
Následně po summitu Francie oznámila, že pošle čtyři stíhačky Mirage 2000 a dalších 200 vojáků do Estonska a posílí také jednotky NATO v Rumunsku o 500 vojáků. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na Elysejský palác.
