Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit. V úterý to v Bruselu oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie. Doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm a práce na něm mohou začít okamžitě. Slovenské ministerstvo obrany očekává zahájení zmíněných oprav v průběhu několika týdnů.
Budeme na Slovensku opravovat zbraně použité na Ukrajině, oznámila německá ministryně obrany
Půjde podle ní například o samohybnou houfnici PzH 2000 nebo salvové raketomety, které Berlín dodává Kyjevu. „Dosáhli jsme dohody, takže můžeme ihned začít pracovat na tom, abychom mohli opravovat zbraně poté, co byly využity v bitvě,“ řekla Lambrechtová novinářům.
„Finanční krytí oprav bude kompletně zajištěno německou stranou, přičemž s pracemi by se mělo začít v průběhu několika týdnů. Očekáváme, že půjde především o opravy houfnic a protiletadlových systémů,“ informovalo slovenské ministerstvo obrany. Dodalo, že zbraně se budou vozit do vojenského útvaru ve východoslovenském městě Michalovce, které leží zhruba 35 kilometrů od hranic s Ukrajinou.
Německo kvůli ruské invazi na Ukrajinu po počátečním váhání začalo dodávat Kyjevu těžké zbraně a patří v tomto ohledu k nejaktivnějším zemím Evropské unie. Ukrajině již Berlín poskytl řadu tanků, protiletadlových střel a nejnověji také protivzdušný systém Iris-T. Kompenzuje také několika armádám včetně české jejich dodávky zbraní pro Kyjev.
Možné společné nákupy vojenského materiálu v rámci EU, jehož zásoby se tenčí kvůli podpoře Kyjeva ve válce, jsou jedním z hlavních témat úterní schůzky unijních ministrů obrany v Bruselu. Podle Evropské obranné agentury (EDA) aktuálně země EU spolupracují na méně než pětině obranných investic.
Vojenské zásoby jako vakcíny proti covidu
„Evropské armády se musí dělit… postupovat společně v maximální možné míře,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell při příchodu na ministerskou radu, které předsedá. Doplňování vojenských zásob přirovnal k nákupu vakcín proti covidu-19, které pro EU pořizovala Evropská komise. „Společně s Komisí jsme spustili iniciativu společných nákupů (s cílem) obrátit se na obranný průmysl a snažit se hledat lepší nabídky,“ vysvětlil.
Borrell podle webu Politico společně s eurokomisařem pro jednotný trh Thierrym Bretonem před aktuálním jednáním adresovali unijním vládám dopis, který hovoří o „potřebě okamžitě obnovit připravenost“ národních armád. Navrhuje vytvoření pracovní skupiny, která bude požadavky kolem doplňování zásob koordinovat. Takovýto postup by pomohl odvrátit soupeření mezi členskými státy a problémy se zajištěním dodávek, argumentuje dvojice činitelů.
EDA v hodnocení připraveném pro úterní jednání uvedla, že obranná politika zůstává převážně národní záležitostí, přičemž mnohé státy preferují individuální nákupy od dodavatelů mimo EU. „Jen 18 procent všech investic do obranných programů se činí ve spolupráci,“ informuje agentura. Ve své zprávě identifikovala několik oblastí, na které by se podle ní měly státy EU společně zaměřit – jsou mezi nimi letadla pro dálkovou přepravu nebo systémy protivzdušné obrany.
Zásadní otázkou v této souvislosti zůstávají také možnosti unijních dodavatelů. Borrell a Breton svůj dopis z minulého týdne kromě ministrů obrany adresovali také „všem národním průmyslovým asociacím EU spojeným s obranou“, informuje Politico. „Důvod je ten, že panují značné pochybnosti, zda je v silách průmyslu v EU všechny ty věci postavit,“ dodává bruselský web.